Cyklostezky jižní Moravy: 12 tras podle délky a náročnosti

Jižní Morava je podle nás nejlepší kout Česka na kolo, a to z jednoho prostého důvodu: skoro se tu nekopcuje. Když si vezmete, že cyklostezky na jižní Moravě tvoří jen v síti Moravských vinařských stezek 1 200 kilometrů tras a že velká část z nich vede rovinou podél vody nebo mezi vinicemi, je to místo, kam se dá vzít i někdo, kdo na kole normálně nejezdí.

Sepsali jsme dvanáct tras, které podle nás dávají největší smysl, a u každé napsali, kolik měří, po čem se jede a jestli je to na rodinný výlet, nebo spíš na celý den v sedle. Délky, převýšení a povrchy přebíráme z oficiálních zdrojů — z webu Moravských vinařských stezek, z krajského cykloportálu a od správce Baťova kanálu. Nic nepřepočítáváme a nic neodhadujeme.

Než vyrazíte: co tady znamená „stezka“

Tohle je věc, která nás na jižní Moravě zpočátku pletla. Vinařská stezka není cyklostezka v tom smyslu, že by celá vedla po asfaltovém pásu mimo silnici. Je to značená trasa, která se skládá z různých úseků: z klidných silnic třetí třídy, z polních a lesních zpevněných cest a z opravdových cyklostezek. Proto u každé trasy uvádíme i poměr povrchu, protože ten rozhoduje víc než celková délka.

Prakticky to znamená, že na většinu tras potřebujete trekové, gravelové nebo horské kolo, případně elektrokolo. Na silničku je bezpečně vhodná jen část stezek — Brněnská, Bzenecká a Znojemská, kde je podíl silnic nejvyšší. My jezdíme na trekových kolech a nikde jsme neměli problém.

Moravské vinařské stezky: 1 200 km ve vinicích

Páteřní síť jižní Moravy. Tvoří ji deset tematických okruhů plus jeden přeshraniční na slovenském Záhorí a jedna dlouhá trasa, která je všechny propojuje. Celkem 1 200 kilometrů. Provozuje to Partnerství, o. p. s., a k tomu patří i síť certifikovaných ubytování a sklepů pod značkou Cyklisté vítáni.

1. Moravská vinná stezka

Páteř celé sítě, která vede napříč jižní Moravou od Znojemska přes Pálavu a Podluží až na Slovácko a k Baťovu kanálu. Cestou míjí archeoskanzen v Modré, Věstonickou venuši, Bylinkový ráj v Čejkovicích i kaňon Dyje. Není to trasa na jeden den — dělá se po etapách a v každé destinaci se z ní dá odbočit na místní okruh.

Délka: 285 km. Převýšení: 2 026 m nastoupáno, 1 917 m klesání. Povrch: 73 % silnice s nízkým provozem, 27 % cyklostezky a zpevněné terénní úseky. Náročnost: střední. S dětmi: jen po jednotlivých úsecích, celá trasa ne.

2. Mikulovská vinařská stezka

Naše nejoblíbenější z celé sítě. Spojuje CHKO Soutok s krajem Věstonické venuše, prochází Lednicko-valtickým areálem a vede po březích Novomlýnských nádrží s Pálavou pořád na dohled. Část trasy jede po bývalých pohraničních signálkách a míjí památníky železné opony, takže je to jízda i o něčem jiném než o víně.

Délka: 86 km. Povrch: 50 % silnice třetí třídy, 50 % cyklostezky a zpevněné terénní úseky. Náročnost: střední, profil je ale převážně podél vody. S dětmi: po úsecích ano, hlavně část kolem nádrží.

Za nás nejlepší je vyjet z Mikulova brzy ráno směrem k nádržím, dopoledne mít slunce za zády a odpoledne se vracet přes Klentnici. Podrobně o městě píšeme v článku Kam v Mikulově.

3. Velkopavlovická vinařská stezka

Stezka dvou tváří. Jižní část je rovinatá a vede přes CHKO Soutok a Lednicko-valtický areál k Novomlýnským nádržím. Severní větev jde do Modrých hor mezi Velkými Pavlovicemi, Bořeticemi a Němčičkami a tam se poprvé začne šlapat — odměnou jsou výhledy na vinohrady se siluetou Pálavy na obzoru. Je to zároveň stezka s nejvyšším podílem skutečných cyklostezek.

Délka: 150 km. Povrch: 48 % silnice s nízkým provozem, 52 % cyklostezky a zpevněné cesty. Náročnost: střední. S dětmi: jižní rovinatá část ano, severní větev ne.

4. Znojemská vinařská stezka

Nejdelší z okruhů. Vede krajinou česko-rakouského pohraničí kolem kaňonu Dyje, míjí Znojmo, hrady a zámky Znojemska i historické vojenské objekty. Má nejvyšší podíl silnic, takže je to spolu s Brněnskou trasa, kde se dá jet i na silničním kole.

Délka: 189 km. Povrch: 76 % silnice s nízkým automobilovým provozem, 24 % cyklostezky a lehké terénní úseky. Náročnost: střední, rychlé úseky přetnuté občasným stoupáním. S dětmi: spíš ne.

5. Vinařská stezka Podluží

Krajina dolního toku Moravy, nejmladší česká CHKO Soutok s lužními lesy a solitérními duby, k tomu Slovanské hradiště v Mikulčicích, kde stálo mocenské centrum Velké Moravy. Rovinatý úsek mezi Břeclaví a Hodonínem se dá projet svižně, mírná stoupání jsou jen u Nového a Starého Poddvorova.

Délka: 135 km. Převýšení: 374 m. Povrch: 50 % silnice s nízkým provozem, 50 % cyklostezky a zpevněné cesty. Náročnost: střední. S dětmi: úsek Břeclav–Hodonín ano.

6. Bzenecká vinařská stezka

Jediná stezka celé sítě, kterou provozovatel označuje jako lehkou, a zároveň nejkratší. Dvacet kilometrů mezi vinicemi Slovácka, se třemi rozhlednami po cestě — Floriánka, Doubí a Súsedsků — a s výhledem na Chřiby a nivu řeky Moravy. Přesně tohle je trasa, kterou bereme, když jedeme s někým, kdo na kole moc nejezdí.

Délka: 20 km. Převýšení: 200 m nastoupáno, 260 m klesání. Povrch: 65 % silnice s nízkým provozem, 35 % cyklostezky a zpevněné terénní úseky. Náročnost: lehká. S dětmi: ano, jen počítejte se stoupáním u Žeravic a Újezdce.

Lednicko-valtický areál na kole

Největší uměle upravená krajina v Evropě a od roku 1996 památka UNESCO. Kolo je tady podle nás lepší dopravní prostředek než auto: mezi zámky, rybníky a romantickými stavbami jsou vzdálenosti tak akorát a nikde se nekopcuje. Trasy tu spravuje projekt Lichtenštejnské stezky a poznáte je podle rodového erbu na značkách.

7. Lednická stezka

Klasika pro první návštěvu. Vede od Břeclavi přes zámecký rybník a lednický park kolem Hraničního zámečku, Hlohoveckého a Prostředního rybníku až ke Třem gráciím. Prakticky bez převýšení a s jednou z nejhezčích kulis v Česku.

Délka: 23 km. Převýšení: 20 m. Čas: zhruba hodina čisté jízdy, ale se zastávkami klidně půl dne. Typ: liniová. S dětmi: ano, jedna z nejlepších tras v kraji.

8. Valtická stezka

Okruh z Valtic kolem Dianina chrámu Rendez-vous, Kolonády na Reistně a přes rybníky zpět. Menší návštěvnost než Lednická a víc vinic. Dá se z ní odbočit na rakouskou stranu — hranice tu není nijak vidět.

Délka: 25 km. Převýšení: 20 m. Čas: 1:45 h. Typ: liniová. S dětmi: ano.

9. Knížecí lichtenštejnská stezka (moravská část)

Nejdelší z lichtenštejnských okruhů, přeshraniční trasa spojující moravskou a dolnorakouskou stranu areálu. Na moravské části najedete 86 kilometrů, a přestože je to celý den v sedle, převýšení je stále jen dvě stě metrů. Na tuhle trasu doporučujeme vyrazit v květnu nebo v září — v létě je v otevřené krajině mezi rybníky opravdu horko.

Délka: 86 km (moravská část). Převýšení: 200 m. Čas: 4 hodiny čisté jízdy. Typ: okružní. S dětmi: ne jako celek, po částech ano.

Cyklostezka podél Baťova kanálu

10. Páteřní cyklostezka Kroměříž – Hodonín

Jestli je na jižní Moravě jedna trasa, kterou bychom doporučili každému, je to tahle. Osmdesát kilometrů podél umělého průplavu, který ve třicátých letech nechal postavit Tomáš Baťa, s převýšením 163 metrů na celé délce a s povrchem, který je převážně asfaltový. Nejdůležitější věc: stezka je vedená úplně mimo motorovou dopravu a všechna křížení se silnicemi a železnicí jsou mimoúrovňová. Jediný krátký úsek po málo frekventované silnici je u Pahrbku u Napajedel.

Na jihomoravském území, které začíná mezi Uherským Ostrohem a Veselím nad Moravou, vede stezka spíš po místních komunikacích, ale provoz je tam minimální. Po cestě se dá odbočit k zámku Buchlovice, na hrad Buchlov, do archeoskanzenu v Modré nebo do sklepů v Petrově a Mařaticích.

Délka: přes 80 km. Převýšení: 163 m. Čas: 4 hodiny čisté jízdy. Povrch: převážně asfalt, mimo motorovou dopravu. Typ: liniová. S dětmi: ano, po úsecích. Vhodná i pro in-line brusle, nejdelší nepřerušovaný bruslařský úsek vede ze Spytihněvi do Kostelan a měří asi 15 km.

Okolí Novomlýnských nádrží

11. Okruh kolem Novomlýnských nádrží

Okruh vede kolem střední a horní nádrže, startuje se obvykle od kempu Merkur. Po cestě je přírodní památka Betlém, několik hrází a můstků a hlavně kostel na ostrůvku uprostřed střední nádrže, který zbyl po zatopené vsi Mušov. Střední nádrž je přírodní rezervace s ptačími ostrůvky. Celou dobu máte nad sebou Pálavu se zříceninou Děvičky.

Délka: 25,8 km. Převýšení: 130 m. Čas: 2 hodiny. Povrch: zpevněné i nezpevněné komunikace. Typ: okružní. S dětmi: ano, patří k nejlepším rodinným okruhům v kraji.

Jedna praktická věc, kterou nikde nepíšou dost nahlas: v létě se tu opakovaně objevují sinice. Než se s dětmi vykoupete, zeptejte se v kempu Merkur, jestli se aktuálně doporučuje malá nebo velká Laguna, nebo raději horní nádrž. My jsme takhle jednou přijeli s ručníky a nakonec jeli plavat úplně jinam.

Znojemsko a Podyjí

Nejčlenitější část jižní Moravy. Kaňon Dyje bývá označovaný za jeden z nejdivočejších ve střední Evropě a jezdí se tu jinak než mezi vinicemi — víc do kopce, víc po silnicích a s výrazně kratšími trasami.

12. Okruh Národním parkem Podyjí

Okružní trasa, která projede celý park po okrajích a dotkne se toho podstatného: Havranického vřesoviště, vinice Šobes, vyhlídky nad kaňonem. Do nitra parku podél Dyje se na kole nedostanete — tam se chodí pěšky, a jezdit se smí jen po vyznačených cestách.

Délka: 36,1 km. Povrch: 80 % silnice, 20 % cyklostezky. Náročnost: střední, terén je zvlněný. S dětmi: spíš se staršími.

Kratší varianty ze Znojma, které stojí za zvážení: okruh Znojmem (32,5 km, 50 % silnice a 50 % cyklostezky), na Hardeggskou vyhlídku (9 km, z toho 90 % po cyklostezce — nejlepší krátká trasa v okolí), na Nový Hrádek ke zřícenině v nejpřísněji chráněné zóně parku (12,5 km, 60 % silnice) a přes Vranovskou přehradu (25,5 km, ale 90 % po silnici, takže s dětmi radši ne).

Všechny trasy v přehledu

Kompletní síť vinařských stezek a lichtenštejnských okruhů podle údajů provozovatelů, stav k 9. 9. 2026. Tučně jsou trasy, které rozebíráme podrobně výš.

S dětmi: co si vybrat

Klíčové kritérium podle nás není délka, ale kolik trasy vede po silnici. Rovina je tu skoro všude, ale „silnice s nízkým provozem“ znamená v praxi auta, která vás míjejí. S menšími dětmi proto vybíráme tyhle čtyři:

• Cyklostezka podél Baťova kanálu — jediná trasa, která je celá mimo motorovou dopravu. Ujedete tolik, kolik chcete, a zpátky se dá lodí nebo vlakem.
• Lednická stezka — 23 km, převýšení 20 metrů a po cestě zámek, minaret a rybníky, což děti udrží v tempu líp než jakýkoli výhled.
• Okruh kolem Novomlýnských nádrží — 25,8 km, pořád u vody, s možností koupání a s kempem Merkur jako základnou.
• Na Hardeggskou vyhlídku — jen 9 km a devadesát procent po cyklostezce. Nejkratší smysluplný výlet na Znojemsku.

Půjčovny kol a elektrokol

Půjčovny jsou hlavně tam, kde je nejvíc cyklistů: v Lednici, ve Valticích, v Mikulově, v Břeclavi, ve Znojmě a v přístavech Baťova kanálu. Většina půjčoven má i elektrokola, což se hodí, pokud chcete na severní větev Velkopavlovické nebo do kopců Podyjí.

• Ubytování s koly. Řada penzionů v Lednicko-valtickém areálu a pod Pálavou kola půjčuje hostům, často zdarma nebo za symbolickou částku. Vyplatí se na to zeptat dřív, než začnete hledat půjčovnu — hledat ubytování jde třeba přes náš přehled ubytování na Pálavě.
• Certifikace Cyklisté vítáni. Ubytování, sklepy a přístavy s touhle značkou mají povinně úschovu kol, základní nářadí a možnost umýt kolo. Seznam je na cyklistevitani.cz a je to nejrychlejší způsob, jak vybrat nocleh, kde se o kolo postarají.
• Sdílená kola v Brně. Když jedete jen na jeden den a začínáte v Brně, funguje tu bikesharing Rekola a nextbike. Od 1. března 2026 město platí registrovaným uživatelům dvě jízdy denně zdarma, každou do 30 minut. Na výlet mimo město to není, na dojezd k vlaku ano.

Kolo ve vlaku a cyklobusy

Tohle je věc, kvůli které se dá na jižní Moravu jet na kolo úplně bez auta, a funguje to líp než ve zbytku Česka.

• Vlaky IDS JMK. Kola, elektrokola i velké koloběžky (do 50 kg) se vozí celoročně. Rozšířenou kapacitu pro kola mají linky S2, S3, S51, S52, S8, S91 a víkendové červené vlaky R13 z Brna do Břeclavi — a v těch není potřeba rezervace. V rychlících R je kapacita omezená, na lince R50 se kolo v tarifu IDS JMK vozit nedá.
• Přímý vlak na Pálavu. O víkendech jede z Brna krátce po osmé ráno přímý spoj přes Břeclav do Mikulova, Znojma a Šatova. Z Brna do Mikulova je to hodina.
• Vlak k Pernštejnu. O víkendech jezdí spěšný vlak z Brna přes Tišnov do Nedvědice, takže se dá kombinovat kolo a hrad.
• Cyklobusy. V roce 2026 jezdí od 28. 3. do 28. 9., o víkendech a svátcích, vybrané i ve všední dny o prázdninách. Podle typu vezmou 5 kol na nosiči nebo 20 na přívěsu, rezervace není potřeba, ale kola se berou do vyčerpání kapacity. Pro Podyjí jsou klíčové linky 816 a 817 ze Znojma na Vranov a do Čížova, pro Brno linka 108 do Znojma.
• Nastupovat s kolem jde jen na vybraných zastávkách označených symbolem kola, a řidiči je potřeba přepravu nahlásit předem. Tohle nás jednou zaskočilo a museli jsme dojet na další zastávku.

Víno a kolo: jak to funguje

Půlka kouzla zdejších stezek jsou otevřené sklepy po cestě a je zbytečné dělat, že to tak není. Zákon je v tom ale jednoznačný: cyklista je z pohledu zákona řidič nemotorového vozidla a platí pro něj nulová tolerance alkoholu. Body do registru řidičů se za to nepřipisují a o řidičák nepřijdete, ale pokuta jde do desítek tisíc korun. Sklenka u sklepa a pak dvacet kilometrů zpátky do penzionu je špatný nápad, i když to tady dělá kdekdo.

Co nám funguje: degustaci si necháváme až na konec dne v místě, kde spíme, a jedeme k ní pěšky. Cestou nakupujeme lahve, ne skleničky — většina vinařů na stezce prodává i s sebou. A když chceme ochutnávat i přes den, jedeme kratší okruh a kolo necháme před sklepem stát.

Kde se ubytovat

Pro vinařské stezky a Lednicko-valtický areál je nejlepší základna ubytování v Lednici nebo ubytování v Mikulově, odkud se dá vyjíždět na Mikulovskou i k nádržím. Pro Baťův kanál a Slovácko je praktické ubytování v Uherském Hradišti a pro Podyjí ubytování ve Znojmě. Podrobný přehled pro jih kraje máme v článku Ubytování v Mikulově.

Co bychom udělali jinak

Napoprvé jsme si vytiskli celou Mikulovskou stezku a rozhodli se ji projet za den. Osmdesát šest kilometrů po rovině zní nevinně, jenže mezi vinicemi není stín, v srpnu tam bylo přes třicet stupňů a poslední dvacítka byla o tom, kdy už to skončí. Z krajiny, kvůli které jsme přijeli, jsme viděli asi třetinu.

Podruhé jsme vzali kratší okruh a zbytek dne nechali na to, co se objeví. A objevilo se dost: sklepní ulička, o které jsme nic nevěděli, hospoda ve vsi, kterou nikde nedoporučují, a hodina na hrázi u Nových Mlýnů, kdy jsme se jen dívali na Pálavu a nikam nešlapali. To je za nás lepší způsob, jak tenhle kraj poznat, než odškrtat si celou stezku.

Co bychom doporučili: nechte si prostor odbočit. Vinařské stezky jsou naschvál stavěné tak, aby se z nich dalo sjet do vesnice a napojit se zpátky. Zkoušejte místní vína, o kterých jste neslyšeli, jezte tam, kde stojí kola místních, a nesnažte se projet víc než jednu stezku za víkend. A jestli chcete jeden den bez plánu, dejte ho na Baťův kanál — tam se nedá zabloudit a nemusíte řešit vůbec nic.

Kam dál

• Kam na výlet na jižní Moravě: 31 tipů, když chcete kombinovat kolo s výlety.
• Hrady a zámky jižní Moravy: 16 tipů se vstupným a otevírací dobou, hodně z nich leží přímo na stezkách.
• Kam v Mikulově: město, které je nejlepší základnou pro jih kraje.
• Ubytování na Pálavě: kde spát, když jedete na kolo pod Pálavu.
• Nejhezčí místa v ČR: kam dál, až jižní Moravu projedete.

Časté otázky