Pohoří · Královéhradecký a Liberecký kraj

Krkonoše

Nejvyšší české hory a jediné, kde nad hranicí lesa roste arkto-alpínská tundra. Sněžka je nejnavštěvovanější vrchol republiky — o pár hřebenů dál ale začíná úplně jiná krajina.

Sněžka 1 603 mKRNAP od 1963 nejstarší národní parkLanovka na Sněžku 750 Kč zpáteční

Praktické informace

Nejvyšší vrcholySněžka1 603 mLuční hora1 556 mStudniční hora1 555 mVysoké Kolo1 510 mVysoká pláň1 497 mViolík1 472 mKotel1 435 mČerná hora1 299 m

LanovkaPec pod Sněžkou–Sněžka, zpáteční 750 Kč v hlavní sezoně (1. 5.–31. 10.), mimo ni 570 Kč. Jednosměrná 400 Kč. Druhý úsek na vrchol jede podle počasí. Další lanovky: Černá hora z Janských Lázní, Medvědín a Pláň ve Špindlerově Mlýně.

Pravidla KRNAPV klidových zónách se nesmí mimo cesty. Je jich osm, zhruba hřebenové partie nad horní hranicí lesa, poznáte je podle červených vodorovných pruhů na stromech a smaltovaných cedulí.

ParkováníPec pod Sněžkou · Špindlerův Mlýn · Horní Malá Úpa · Harrachov · Rokytnice nad Jizerou Centra jsou v sezoně přeplněná, počítejte s placenými parkovišti na okraji a návazným busem.

VlakemVrchlabí · Harrachov · Rokytnice nad Jizerou · Svoboda nad Úpou (odtud bus do Pece)

Tísňová linkaHorská služba Krkonoše 1210

Kde Krkonoše leží

Na severu Čech, na hranici s Polskem

Otevřít velkou mapu

Nejoblíbenější místa v Krkonoších

Devět míst, kam v Krkonoších míří skoro každý. Za hezkého víkendu tu na klid nespoléhejte — o to spolehlivěji ale výlet vyjde.

Sněžka

1 603 m

Nejvyšší hora Česka a zároveň nejnavštěvovanější vrchol republiky. Stojí na ní kaple svatého Vavřince, poštovna a česko-polská hranice vede přímo přes vrchol.

Nejlepší rozhled v zemi

Luční bouda

1 410 m

Největší a nejstarší krkonošská bouda, poprvé zmiňovaná roku 1623. Dnes má kolem dvou set lůžek a vlastní wellness, přesto pořád funguje jako klasická horská základna.

Otevřeno celoročně

Pančavský vodopád

148 m

Nejvyšší vodopád v Česku. Padá z Pančavské louky do Labského dolu a nejlépe ho uvidíte z vyhlídky u Labské boudy.

Nejvyšší v republice

Sněžné jámy

1 490 m

Dva mohutné ledovcové kary — Velká měří v délce 800 metrů, Malá 550. Sráz pod nohama má přes dvě stě metrů a je to jeden z nejalpštějších pohledů v Česku.

Nejdramatičtější scenérie

Pramen Labe

1 386 m

Symbolický pramen s erby měst, kterými řeka protéká. Leží kousek od Labské boudy a je to povinná zastávka na hřebenovce.

Kousek od Labské boudy

Špindlerův Mlýn

715 m

Hlavní krkonošské středisko a nejpohodlnější základna. Odsud vede nejvíc značených tras a v zimě i největší skiareál v pohoří.

Nejlepší dopravní dostupnost

Černá hora

1 299 m

Lanovka z Janských Lázní vyveze i ty, kdo nechtějí stoupat. Nahoře je rozsáhlé rašeliniště s povalovým chodníkem a rozhledna.

Lanovkou z Janských Lázní

Obří důl

–

Ledovcový kar přímo pod Sněžkou, kterým vede nejhezčí výstup na vrchol. Cestou minete Kapli a bývalé doly na měď a arzén.

Nejhezčí cesta na Sněžku

Mumlavský vodopád

Harrachov

Deset metrů vysoký vodopád na řece Mumlavě, půl hodiny chůze z Harrachova po rovině. Nejdostupnější velký vodopád v pohoří.

Zvládnou i malé děti

Neprofláknutá místa v Krkonoších

Šest tipů z východního a západního okraje pohoří. Většina davů zůstává mezi Špindlerovým Mlýnem a Sněžkou, takže stačí popojít.

Údolí Bílého Labe

–

Divoké údolí mezi Špindlerovým Mlýnem a Luční boudou. Balvanité koryto, kaskády a les — a přitom je to jedna z hlavních spojnic, kterou většina lidí objede lanovkou.

Ticho hodinu od centra

Rýchorský prales

1 033 m

Nejvýchodnější kout Krkonoš se starým bukovým porostem a Dvorským lesem. Od Sněžky je to co by kamenem dohodil, ale turisté sem prakticky nezabloudí.

Nejklidnější část pohoří

Kotelní jámy

1 435 m

Dvojice karů pod vrcholem Kotle v západních Krkonoších. Botanicky nejbohatší místo pohoří a scenérie srovnatelná se Sněžnými jámami, jen bez lidí.

Sněžné jámy bez davu

Pekelský vodopád

–

Schovaný v hustém lese nad Pekelským dolem. Není označený velkou cedulí, což je přesně důvod, proč u něj bývá prázdno.

Skrytý v lese

Dvoračky

1 140 m

Bouda nad Rokytnicí nad Jizerou na západním okraji. Louky, výhled na Jizerské hory a klid, který na hlavním hřebeni nenajdete.

Západní okraj bez davů

Vosecká bouda

1 250 m

Nejzápadnější bouda na hřebeni, sloužící turistům od konce 19. století. Startovní bod pro Tvarožník a polskou stranu.

Brána do západních Krkonoš

8 nejkrásnějších tras

Od půlhodinové procházky k vodopádu po osmadvacetikilometrovou hřebenovku po hranici.

Trasa	Délka a převýšení	Náročnost	Čím je krásná
Harrachov → Mumlavský vodopádpo zelené podél řeky	3 km tam i zpět	Snadná	Nejdostupnější vodopád v pohoří, cesta po rovině zvládne i kočárek.
Janské Lázně → Černá horalanovkou nebo po modré	4 km · ↑ 600 m	Snadná	Rašeliniště s povalovým chodníkem a rozhled na celý východní hřeben.
Špindlerova bouda → SněžkaCesta česko-polského přátelství	10 km po hřebeni	Střední	Klasická hřebenovka po hranici s výhledy na obě strany, bez velkého stoupání.
Špindlerův Mlýn → údolí Bílého Labe → Luční boudapo modré údolím	9 km · ↑ 700 m	Střední	Divoké balvanité koryto a kaskády, cesta se drží u vody skoro celou dobu.
Špindlerovka → Sněžné jámy → Medvědínokruh přes hřeben	13,7 km okruh	Střední	Nejalpštější pohled v Česku — sráz Velké sněžné jámy má přes dvě stě metrů.
Špindlerův Mlýn → Kozí hřbety → Sněžkapo červené přes skalní hřbet	10,5 km · ↑ 900 m	Náročná	Úzký skalnatý hřbet s propastnými výhledy, nejexponovanější trasa v Krkonoších.
Pec pod Sněžkou → Obří důl → Sněžka → Růžohorkyokruh ledovcovým karem	16,9 km · ↑ 1 000 m	Náročná	Nejhezčí výstup na nejvyšší českou horu, celý ledovcovým karem pod severní stěnou.
Cesta česko-polského přátelstvípod Tvarožníkem → Sněžka → Pomezní Boudy	28 km po hranici	Náročná	Přechod celého hlavního hřebene. Na jeden den hodně, na dva ideál.

Kde se ubytovat

Krkonošské boudy jsou kapitola sama pro sebe — spí se přímo na hřebeni, kam se auto nedostane. Šest osvědčených.

Luční bouda

1 410 m · největší a nejstarší bouda

Poprvé zmiňovaná roku 1623, dnes zhruba dvě stě lůžek a wellness. Ze všech bud máte nejblíž na Sněžku i na Studniční horu.

Zobrazit na mapě

Labská bouda

1 340 m · po rekonstrukci

Betonový kolos nad Labským dolem, po přestavbě zase v provozu. Vyhlídka na Pančavský vodopád je pár kroků ode dveří.

Zobrazit na mapě

Dvorská bouda

1 313 m · na hřebeni

Ubytování vysoko na hřebeni mezi Černou horou a Luční boudou. Klidnější varianta pro ty, kdo nechtějí spát v největší boudě.

Zobrazit na mapě

Erlebachova bouda

Špindlerův Mlýn · rodinný resort

Wellness s bazénem a program pro děti. Volba, když jedete s rodinou a nechcete spát v kavalcové boudě.

Zobrazit na mapě

Vosecká bouda

1 250 m · západní hřeben

Nejzápadnější bouda hřebene, turistům slouží od konce 19. století. Základna pro Tvarožník a Kotelní jámy.

Zobrazit na mapě

Dvoračky

1 140 m · nad Rokytnicí

Bouda na loukách západních Krkonoš s výhledem na Jizerské hory. Nejklidnější z celé šestice.

Zobrazit na mapě

Počasí v Krkonoších

Předpověď pro Vrchlabí o hřebenech neřekne skoro nic. Takhle vypadá rok na vrcholu Sněžky.

Teploty na vrcholu Sněžky

Průměrné denní maximum a minimum, roky 2015–2024, přepočteno na 1 603 m n. m.

Sněžka je jedno z nejchladnějších a největrnějších míst v Česku — průměrná roční teplota se drží kolem nuly a vítr přes 100 km/h tu není výjimka. Sníh na hřebenech leží běžně od října do května a v závětří karů vydrží ještě v červnu.

Jak se tam dostat

Autem z Prahy do Špindlerova Mlýna zhruba dvě hodiny, do Pece pod Sněžkou o něco déle. Vlakem se dá dojet do Vrchlabí, Harrachova nebo Rokytnice nad Jizerou, do Pece navazuje autobus ze Svobody nad Úpou.

Na jeden vrchol vede vždycky několik značených cest a liší se náročností i tím, kolik na nich potkáte lidí. Hlavní nástupní místa jsou Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou pro centrální hřeben, Janské Lázně pro Černou horu, Harrachov a Rokytnice nad Jizerou pro západní část a Horní Malá Úpa pro východní.

Parkovat se smí jen na vyznačených parkovištích. Centra jsou v sezoně plná dopoledne a v Peci se do horní části vůbec nesmí — auto necháte na záchytném parkovišti a nahoru jdete pěšky nebo skibusem.

Kde se najíst

Luční bouda

1 410 m · přímo na hřebeni

Největší a nejstarší bouda v pohoří. Polévka po výstupu na Sněžku a strop, který pamatuje generace turistů.

Recenze na Google

Labská bouda

1 340 m · nad Labským dolem

Bufet i restaurace po rekonstrukci. Nejbližší teplé jídlo od pramene Labe a Pančavského vodopádu.

Recenze na Google

Výrovka

1 360 m · křižovatka cest

Bouda na rozcestí pod Luční horou, kde se potkávají trasy z Pece i ze Špindlu. Klasická zastávka uprostřed hřebenovky.

Recenze na Google

Vosecká bouda

1 250 m · západní hřeben

Poslední civilizace před polskou hranicí. Malá, plná a hlavně otevřená i za mizerného počasí.

Recenze na Google

Dvoračky

1 140 m · nad Rokytnicí

Terasa s výhledem na Jizerské hory a kuchyně, která nejede na turistický provoz.

Recenze na Google

Martinova bouda

1 260 m · nad Špindlerovým Mlýnem

Roubená bouda kousek od hřebene. Dobrá zastávka na cestě od Špindlerovy boudy dolů.

Recenze na Google

Jak se vyhnout davům

Pravidlo je jednoduché a v Krkonoších platí skoro bez výjimky: lidé jdou tam, kam je vyveze lanovka.

Kolem Sněžky, Medvědína a Černé hory je proto za hezkého víkendu nabito. Přitom stačí popojít dvě údolí na západ nebo na východ a potkáte zlomek lidí.

První možnost je vybrat si okraj pohoří. Rýchory na východě a okolí Kotle na západě mají srovnatelné výhledy, jenže tam nevede žádná lanovka a chybí velké středisko.

Kotelní jámy jsou botanicky bohatší než slavné Sněžné jámy a scenérie je podobná — jen tam nestojí fronta na fotku.

Druhá možnost je čas. Kdo vyjde na hřeben před osmou, má ho většinou pro sebe. První lanovka na Sněžku vyveze dav až po deváté a od té chvíle se vrchol nevyprázdní až do večera.

Nejspolehlivěji funguje kombinace obojího: přespat v boudě přímo na hřebeni. Ráno pak vycházíte tam, kam ostatní teprve stoupají.

Zajímavosti o Krkonoších

Sněžka je nejvyšší, nejprominentnější i nejizolovanější hora Česka zároveň. Na vrcholu stojí kaple svatého Vavřince z konce 17. století a nejvýše položená poštovna v zemi, hranice s Polskem vede přímo přes vrchol.

Krkonošský národní park vznikl v roce 1963 a je nejstarší v Česku. Chrání mimo jiné arkto-alpínskou tundru — typ krajiny, který se jinde v republice nevyskytuje a nejbližší obdoba je až ve Skandinávii.

Krkonoše drží i dva vodní rekordy. V Labském dole pramení Labe a z Pančavské louky padá Pančavský vodopád, se 148 metry nejvyšší v Česku. Sněžné jámy a Kotelní jámy jsou pozůstatky ledovců z doby ledové.

Horské boudy nejsou hotely, ale zbytek po pastevecké kolonizaci. Luční bouda se poprvé připomíná už roku 1623 a řada dalších bud stojí na místech původních salaší, kde se v létě páslo dobytek nad hranicí lesa.

Potřebujete pomoct s cestováním?

Ubytování 🏨
Vyberte si to nejlepší ubytování, ať už jste kdekoliv, přes Booking.com.
Půjčení auta 🚗
Auto si snadno najdete přes Booking.com, kde máte často slevu díky ubytování, nebo Rentalcars.com, kde porovnáte nabídky většiny půjčoven.
Zážitky 🎟️
Přes GetYourGuide.com si vyberete z nejrůznějších výletů i zážitků po celém světě, navíc se zrušením zdarma do 24 h předem.