Moje kamarádka Charlotte vystudovala ekonomiku a management ve Zlíně a ve druhém ročníku vyrazila s kamarádkou na šestitýdenní netradiční dobrovolnickou stáž do Číny. Jak celý výjezd zařídila přes projekt Freemover a co jí léto na druhém konci světa dalo?

„Ahoj, jmenuji se Charlotte a je mi 23 a studovala jsem na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně – obor Ekonomika a management. Během studia jsem zvládla s kamarádkami dost procestovat Evropu díky lowcost letům. Loni jsem úspěšně dokončila bakalářský stupeň a nastoupila na navazující magisterský program. Bohužel v době pandemické mi on-line škola nevyhovovala, tak jsem skončila a rozhodla se, i přes možná rizika, odjet znovu poznávat svět.“

„V 2. ročníku jsem vyjela v létě na pracovní dobrovolnickou stáž do Číny. Trvalo to 6 týdnů a primárně jsme jako studenti byli ve městě Xiamen na jihu, ale potom jsme tam ještě dost cestovali. Jednalo se o stáž v rámci projektu Freemover.“

„Abychom mohly (já a kamarádka) vyjet, musely jsme si první stáž najít samy. My jsme využily spolupráci se společnosti Aiesec, který za poplatek zprostředkovává stáže po celém světě. Bylo tam toho opravdu hodně z čeho vybírat. Poté co jsme si vyřídily papíry z Aiesec, jsme daly přihlášku ve škole a vyplnily veškeré potřebné dokumenty včetně žádosti o grant. Nám šlo primárně o to, aby nás vybrala druhá strana (Čína). Následovalo jenom čekání, zda nám to i univerzita uzná a my mohly vyrazit.“

„Jak už jsem zmínila v úvodu, jednalo se o 6 týdnů v rámci projektu Freemover. Měly jsme to rozdělené na 2 bloky, ranní a odpolední. Ráno se chodilo do školy se učit čínsky a odpoledne se jezdilo do různých firem formou exkurzí. Dělali jsme různé projekty a prezentace. Bylo velmi zajímavé vidět, jak fungují velké čínské firmy, vidět jejich zázemí i celkově jinou náturu co se týče práce. Tím, že jsme tam s kamarádkou nebyly studovat, naše náplň se hodně lišila od jiných, kteří byli třeba na Erasmu.“

„Tohle byl lehce oříšek. Když na to zpětně vzpomínám, vlastně ani nechápu, proč jsme se rozhodly zrovna pro Čínu. Asi nás tak moc zaujal popis stáže, že jsme tam musely jet! Zažádaly jsme na Čínské ambasádě v Praze o studentská víza, která nejde úplně lehce získat. Obsahovalo to hodně papírů vyplněné v čínštině atd. Chtěli vědět, co tam budeme dělat, kde budeme bydlet, zpáteční letenky a hlavně pod koho spadáme. Nakonec nám za týden ambasáda víza uznala a už zbývalo jenom pojištění.“

„Univerzita nám výjezd uznala jako stáž, takže jsme dostaly grant z Freemover projektu. Ten nám pokryl letenku, pojištění atd. Stáž jsme neměly placenou, ale kryli nám ubytování a jídlo, takže největší položky jsme řešit nemusely. Když do toho nebudu počítat očkování, které jsme dobrovolně před cestou podstoupily, vyšlo nám i na nějaké kapesné. Určitě se nám to ale vyplatilo a stálo to za všechnu tu byrokracii na začátku.“

„Na čínské straně se o nás starali také dobrovolníci, studenti v našem věku, takže jsme komunikovali s nimi. Bylo to velice příjemné, asi jako ESN u nás v Evropě. Moje buddy Chloe mi celou dobu radila co a jak a také na nás čekala na letišti. Dále jsme cestovali společně s nimi autobusy, na výlety se jezdilo taxíky. Protože naše čínština nebyla dobrá, bylo moc fajn tam mít místního. Jinak jsme na vlastní triko moc cestovat nemohly, Čína je v tomhle trošku komplikovaná, když jsme tam jely na stáž, měli nás celou dobu na starosti.“

„Pro mě bylo toto léto nezapomenutelné a bylo to nejlepší rozhodnutí mého života! Seznámila jsem se tam s lidmi z celého světa a poznala kus země, do které bych se možná nikdy nepodívala. Určitě doporučuji na 100 % si alespoň jednou takovou dobrovolnickou stáž zkusit. Tyhle zážitky vám nikdo nikdy nevezme a musím říct, že je to i zajímavá položka v CV. Takže stačí se nebát a vyjet. Jde to i mimo studium a s minimem financí. Celý pobyt byl skvělý, nestalo se nic špatného, jenom mně to posílilo a vytvořila jsem si přátelství s mnoha kamarády. Líbilo se mi velkoměsto Šanghaj, ale i malé historické vesničky. Chtělo to ze začátku trošku odvahy odjet někam, kde si moc studentů netroufne, ale stojí to za to! Pokud je člověk student VŠ (ale nemusí) je třeba využívat všechny možnosti, co tento status umožňuje.“