Student ekonomie strávil dva semestry na výměnném pobytu v Jižní Koreji, kam vyrazil úplně sám a nikoho tam neznal. V rozhovoru popisuje, jak se na výjezd dostal, co všechno si musel zařídit a proč pro něj Korea rozdělila život na dobu před ní a po ní.

„Dostal jsem se tam přes program Mobility s tím, že tento program zahrnuje právě země mimo EU. Nesponzoruje to EU, ale MŠMT ČR. Klasicky se jezdí na 1 či 2 semestry, já jsem byl 2 semestry.“

„Studuji na ekonomické fakultě, obor Ekonomika podniku. Byl jsem tam ve 4. ročníku. Koreu jsem si vybral díky souhře náhod, kdy mi jeden kluk na chodbě řekl o Koreji, že to je nejlepší země, kterou můžu navštívit ze všech asijských zemí. Tak jsem prostě do toho šel a měl jednoznačně pravdu.“

„Obtížné to vůbec nebylo, ale měl jsem stres samozřejmě. Bylo tam se mnou 17 uchazečů a všechny vzali (do různých zemí). Měl jsem asi 2 minutový pohovor o tom, kdo jsem, kam jsem chodil na střední, proč se tam hlásím a jaké jsou mé záliby. Na rovinu, pokud umíte říct co máte rádi apod. v angličtině, tak s tím žádný problém není. Oni spíše hledají lidi, kteří tam chtějí jet. I přesto jsem se připravil, ale vůbec to nebylo těžké.“

„Člověk nesmí brát, zda to je náročné, nebo ne. Je třeba to brát tak, zda je to náročné na to, kolik toho díky tomu může získat. Vůči tomu co jsem tomu dal a získal je to zanedbatelné, ale pro někoho, kdo nerad něco zařizuje, to může být náročnější. Musel jsem jít na ambasádu, do banky, zařídit si pojištění. Vlastně jsem strávil tímto dost času. Dále letenky, školní dokumenty apod. Dále jsem si zařizoval 2. platební kartu. Je to podobné jako program Erasmus, jen k tomu si člověk musí vyřídit víza. V rámci školy jsem vyplňoval Learning Agreement. Pojištění jsem zřídil během chvilky v bance. Před návštěvou ambasády je dobré si zjistit, co všechno budete potřebovat a vzít to s sebou. Jako student víza určitě dostanete, není s tím problém. Dále po mě chtěli třeba výpis bankovního účtu v angličtině. Také jsem v neposlední řadě psal motivační dopis. Nenarazil jsem na žádného studenta, který by mi neporadil. Na jakoukoliv školu, na kterou se chystáte, je dobré se předem spojit se studenty, kteří už tam byli. Ti vám nejlépe poradí co a jak. Já jsem měl kamaráda Davida, díky kterému jsem věděl o Koreji asi 70 % všeho informací. Je potřeba vše řešit dopředu s předstihem.“

„Byl jsem na kolejích, takže to bylo jednoduché. Mají vyhrazené koleje přímo pro zahraniční studenty. Další kamarádi z Koreje na jiné škole si zařídili byt, a to tak, že se zkrátka zeptali, napsali škole a ti jim poskytli různé kontakty. Má zkušenost s kolejemi byla super. Přijel jsem, šel jsem do pokoje a hotovo.“

„Pokud studenti jedou mimo EU, mají obecně cca 17 tis. Kč na měsíc. Už s tím hospodaří dále sami. Stačilo mi to. Myslím, že naše výše stipendia na cesty do Asie nejsou problém.“

„Pokud budu mluvit za sebe, měli jsme to tak, že vždy v pátek bylo volno a od pondělí do čtvrtku jsme měli školu. Museli jsme tam chodit, byla tam docházka, ale mohli jsme 2-3x vynechat. Pokud má někdo angličtinu opravdu špatnou, tak to bylo těžší. S průměrnou angličtinou to šlo bez problému. Nikoho nevyhodili a všichni bez problémů prošli. Každý víkend jsme někam chodili a něco podnikali. Byl jsem asi 2 h cesty od Soulu, ve kterém jsem byl asi 30x za semestr. Je to výlet asi na půl dne. Neučil jsem se moc, jedině před zkouškou takže jsem měl docela dost času. Podíval jsem se do Japonska na 4 dny. Mezi semestry jsem projel celý Taiwan, Thajsko, Laos, Malajsii a ještě více Koreu. Můžu říct, že jsem toho využil naplno. Aby člověk měl peníze, musí s nimi hospodařit a pak může i cestovat. Ve škole nám vycházeli vstříc. Dokonce nám říkali kam se podívat a podporovali nás v tom.“

„Nejhorší zážitek jsem snad ani neměl. Byl to nejlepší čas mého života a to, co jsem tam všechno prožil, tak bylo super. Vidět lidi odlišných kultur, kteří vás vezmou za mezi sebe. Chodili jsme často na hory. Jeden z nejlepší ale byl kromě cestování, kdy jsem projel i okolních 6 zemí, kde bylo nespočet zážitků, tak nejlepší byl, když jsme jeli na jih podívat k moři. Byl jsem tam s partou lidí, se kterými jsem v kontaktu do dnes. Byli jsme ve střešním pokoji v hotelu. Měli jsme obrovský výhled na město, popíjeli jsme, poslouchali hudbu s Mexičany a mohli si dělat, co jsme chtěli. Zkrátka být tam byl pro mě neuvěřitelný zážitek.“

„Přineslo mi to zkušenosti, obrovský výlet mimo komfortní zónu. Jel jsem tam sám a nikoho jsem neznal, a to záměrně. Dalo mi to nové jazykové možnosti, a to začátečnickou korejštinu, španělštinu, velká posun v angličtině. Dále být otevřený a mít nadhled, kdy vidíte, jak fungují jiné kultury a jaký mají život místní lidé a studenti. Dalo mi to možnosti se podívat do 6 zemí (Japonsko, Laos, Vietnam, Thajsko, Taiwan, Korea). Potom zkusit studium na jiné škole, jak to funguje, jak funguje spolupráce s cizinci. Dále jsem začal méně řešit věci, co jsem řešil předtím. Získal jsem nové kontakty a motivaci do budoucna (čeho bych chtěl dosáhnout, a to i ohledně kariéry). Trochu větší nároky na život. Rozhled jak fungují jiné země a poznat je tím, že jsem se tam mohl podívat. Dalo mi to možnost se více poznat sám sebe, na co mám a na co ne. Zkrátka mi to změnilo život. Už je to život před a po Koreji, přestože je podobný. Byla to úžasná zkušenost, přestože jsem měl strach. Ten ale přešel hned po příletu. Ideální je vydělat si nějaké peníze třeba na brigádách, které pak jdou využít právě na cestování. Moje zkušenost je taková, že všichni byli vstřícní. Nemusel jsem nic opakovat, a to jsem tam byl rok. Každému, komu jsem napsal, mi pomohl. Jakýkoliv problém jsem měl (i ty hloupé), tam i tady mi pomohli. Měl jsem obrovský support, jak z mé školy, tak s učiteli v Koreji. Nejste v tom sami!“