Hory v Česku: 15 nejkrásnějších pohoří a hor

Česko sice nemá čtyřtisícovky ani ledovce, ale na to, jak je malé, se v něm dá dýchat hodně horského vzduchu. Hory v Česku lemují skoro celou hranici — od žulových hřebenů Krkonoš přes mlžnou Šumavu až po beskydské kopce, kde se ještě potkáte s ovcemi. A k většině z nich to máte z jakéhokoli místa republiky pár hodin autem, takže na pořádný výlet do hor nepotřebujete letenku ani týden dovolené.

V tomhle průvodci jsme dali dohromady všechna velká česká pohoří a horské oblasti, patnáct kusů, a u každého poradíme, čím lákají, kam vyrazit na túru, kde se dá lyžovat a pro koho se hodí. Najdete tu i samostatné sekce o horách v zimě a o tom, kam vyrazit s dětmi. Cílem je, abyste po přečtení věděli přesně, které pohoří sedne zrovna vám.

Jak vybrat hory v Česku a kdy vyrazit

Při výběru pohoří jde hlavně o tři věci: jak daleko to máte, co od výletu čekáte a kdy jedete. Na nejvyšší hřebeny a dlouhé túry nad pásmem lesa míří člověk do Krkonoš nebo Jeseníků; kdo chce klid a samotu, najde ho spíš v Českém lese nebo Novohradských horách. A kdo má jen den volna, vystačí si s Brdy nebo Českým středohořím kousek za Prahou.

Sezona záleží na tom, co chcete dělat. Léto a začátek podzimu (červen–říjen) jsou nejlepší na pěší túry — počasí je nejstabilnější, dny dlouhé a v září navíc ubude davů i komárů. Zima (prosinec–březen) patří lyžování a běžkám, ale jen ve vyšších polohách bývá jistý sníh. Jaro je krásné v nižších oblastech (rozkvetlé sady Českého středohoří), zato na hřebenech leží sníh klidně ještě v květnu.

15 tipů na nejkrásnější hory v Česku

Seřadili jsme je zhruba od nejvyšších a nejznámějších k těm komornějším. Jaké jsou nejkrásnější hory v Česku?

1. Krkonoše — nejvyšší české pohoří se Sněžkou

Nejvyšší vrchol: Sněžka, 1 603 m — zároveň nejvyšší hora celého Česka.

Krkonoše jsou královna českých hor. Jediné pohoří, kde se dostanete nad 1 500 m a kde najdete pravou alpínskou tundru s klečí, ledovcovými kary a rašeliništi. Klasika je výstup na Sněžku — buď pěšky z Pece pod Sněžkou, nebo lanovkou, pokud šetříte síly. Krásná je i hřebenovka přes Luční a Studniční horu, prameny Labe nebo vodopád Pančavský, nejvyšší v Česku.

Na lyže se jezdí hlavně do Špindlerova Mlýna a Pece pod Sněžkou — největší a nejvybavenější střediska v republice. Pro koho: pro každého, kdo chce „opravdové“ hory — od rodin po zkušené turisty a lyžaře.

2. Jeseníky — druhé nejvyšší hory s Pradědem

Nejvyšší vrchol: Praděd, 1 491 m (Hrubý Jeseník).

Jeseníky jsou „moravské Krkonoše“ — druhé nejvyšší pohoří v zemi a podle mnohých ještě divočejší a méně přelidněné. Dominuje jim Praděd s charakteristickým televizním vysílačem a rozhlednou, odkud je za jasna vidět až do Tater. Nezapomenutelná je túra údolím Bílé Opavy s vodopády a žebříky, vrchol Vysoká hole nebo skalní hradba Petrovy kameny.

Lyžuje se v Karlově pod Pradědem (Ski Areál Praděd–Ovčárna) a v Koutech nad Desnou. Pro koho: pro turisty, kteří chtějí vysoké hory s o něco menším náporem lidí než v Krkonoších.

3. Králický Sněžník — třetí nejvyšší a pramen Moravy

Nejvyšší vrchol: Králický Sněžník, 1 424 m.

Malé, ale vysoké pohoří na česko-polské hranici, jehož stejnojmenný vrchol je třetí nejvyšší v Česku a jediný kromě Krkonoš a Jeseníků přesahuje 1 400 metrů. Kousek pod vrcholem, asi 300 metrů po svahu, vyvěrá pramen řeky Moravy, největší moravské řeky. Cestou nahoru minete kamennou sochu slona, oblíbený orientační bod a fotocíl. Na polské straně hřebene stojí moderní rozhledna s dalekým rozhledem do obou zemí. Nahoru se nejčastěji stoupá od chaty Návrší nebo z Dolní Moravy.

Pro koho: pro zdatnější turisty, kteří chtějí vysoký kopec bez davů a k tomu geografickou zajímavost v podobě pramene Moravy.

4. Šumava — lesy, slatě a ledovcová jezera

Nejvyšší vrchol: Plechý, 1 378 m (na české straně).

Šumava je největší souvislý les ve střední Evropě a nejrozsáhlejší český národní park. Nečekejte tu ostré štíty — kouzlo Šumavy jsou táhlé zalesněné hřbety, rašelinné slatě a tajemná ledovcová jezera jako Černé a Čertovo jezero nebo Plešné pod Plechým. Krásná je rozhledna a stezka korunami stromů na Lipně, pramen Vltavy nebo přechod přes Boubín s jeho pralesem.

Lyžování je tu spíš rodinné — Lipno, Zadov nebo Špičák u Železné Rudy. Pro koho: pro milovníky klidu, lesa a delších nenáročných túr; ideální i na kolo a pro rodiny.

5. Beskydy — chaty, salaše a Lysá hora

Nejvyšší vrchol: Lysá hora, 1 323 m (Moravskoslezské Beskydy).

Beskydy mají duši — k zalesněným hřbetům tu patří dřevěné chaty, ovčí salaše a valašská pohostinnost. Nejlezenější je Lysá hora, „královna Beskyd“, a hned za ní poutní Radhošť se sochou Radegasta a sousední Pustevny s úžasnými secesními chatami Libušín a Maměnka. Stojí za to i Stezka Valaška v korunách stromů.

Lyžuje se v Pustevnách, na Bílé nebo v Mostech u Jablunkova. Pro koho: pro ty, kdo chtějí hory s atmosférou, dobrým jídlem a chatami na každém hřebeni. Víc tipů máme v článku Co vidět v Beskydech (2026).

6. Orlické hory — klidný hřeben u polské hranice

Nejvyšší vrchol: Velká Deštná, 1 115 m.

Orlické hory jsou táhlý zalesněný hřeben podél polské hranice, který si zachoval klid a komorní atmosféru. Vede jimi hřebenová Jiráskova cesta — pohodová túra s výhledy, ideální i pro méně zdatné. Nejvyšší Velká Deštná má na vrcholu malou rozhlednu a za jasna odtud dohlédnete až na Sněžku; výchozím bodem hřebenovky bývá sedlo Šerlich s Masarykovou chatou. V zimě se lyžuje v menších, rodinných areálech Deštné v Orlických horách (Šerlišský mlýn) a Říčky. Pro koho: pro turisty, co chtějí hory bez davů a fronty na lanovku.

7. Krušné hory — dlouhý hřbet a Klínovec

Nejvyšší vrchol: Klínovec, 1 244 m.

Krušné hory táhnou podél německé hranice přes 130 kilometrů a jejich hornická krajina je dokonce na seznamu UNESCO. Skvělým výchozím bodem je horské městečko Boží Dar pod Klínovcem, odkud se po dřevěných chodníčcích projdete Božídarským rašeliništěm (naučná stezka cca 3 km). Hornickou minulost přibližují památky UNESCO kolem Jáchymova, Abertam a Horní Blatné a vyrazit můžete i do lázní Jáchymov. Klínovec je největší lyžařské středisko v oblasti a v zimě se propojuje s německým Oberwiesenthalem. Pro koho: pro lyžaře a běžkaře (běžkařské magistrály tu patří k nejlepším v zemi) a pro ty, kdo to mají blízko ze severozápadu Čech.

8. Jizerské hory — ráj běžkařů

Nejvyšší vrchol: Smrk, 1 124 m.

Jizerky jsou domovem nejslavnější běžkařské stopy v zemi — Jizerské magistrály — a každoroční Jizerské padesátky. Magistrála se nejčastěji nasazuje z běžkařského stadionu v Bedřichově, který je i dobrou letní základnou. V létě lákají rašeliniště, vodopád na Černé Nise a žulové vrcholy se skalami jako Bukovec; na nejvyšší Smrk vede výstup k moderní ocelové rozhledně s výhledem na českou i polskou stranu. Blízko je i přehrada Souš. Pro koho: pro běžkaře nade vše, ale i pro pěší a rodiny s kočárkem na zpevněných cestách.

9. Ještěd — silueta nad Libercem

Nejvyšší vrchol: Ještěd, 1 012 m (Ještědsko-kozákovský hřbet).

Ještěd je asi nejfotogeničtější česká hora, i když zdaleka ne nejvyšší. Vévodí jí ikonický hotel a vysílač ve tvaru rotačního hyperboloidu od architekta Karla Hubáčka, dokončený roku 1973 a oceněný prestižní Perretovou cenou. Hřbet se zvedá přímo nad Libercem, takže výhledy sahají na Jizerské hory, Krkonoše i do Lužice. V zimě se tu lyžuje ve Ski areálu Ještěd. Pozor: kabinová lanovka je od nehody v roce 2021 mimo provoz a na novou se zatím čeká, nahoru proto vede pěší túra nebo cyklostezka.

Pro koho: pro milovníky architektury a snadno dostupných výhledů kousek od Liberce.

10. Český les — nejtišší pohraniční hory

Nejvyšší vrchol: Čerchov, 1 042 m.

Český les je možná nejméně objevené pohoří v zemi. Dlouho byl za železnou oponou nepřístupný, a tak tu zůstala opravdu divoká, prázdná příroda — zaniklé vesnice, hluboké lesy a skoro žádní lidé. Hlavním cílem je nejvyšší Čerchov (1 042 m) s kamennou rozhlednou Kurzova věž z let 1904–1905, odkud je rozhled na Šumavu i do Bavorska. Vyšlápnete sem nejčastěji od Capartic nebo z Klenčí pod Čerchovem na Chodsku. Pro koho: pro samotáře a milovníky ticha, kteří nepotřebují atrakce ani lanovky.

11. Brdy — divočina na dosah Prahy

Nejvyšší vrchol: Tok, 865 m.

Brdy byly desítky let vojenským prostorem, takže se z nich stala nečekaně divoká chráněná krajinná oblast — a navíc nejblíž k Praze ze všech „hor“. Najdete tu hluboké lesy, vřesoviště na bývalých dopadových plochách, přehrady a klid. Nejvyšší je Tok (865 m), zároveň nejvyšší bod středních Čech, s vřesovišti na bývalé dopadové ploše; oblíbeným cílem jsou i Padrťské rybníky s krajinou, která připomíná šumavské pláně. Nečekejte vysoké štíty ani střediska, spíš pohodové lesní túry. Pro koho: pro Pražany a Středočechy, kteří chtějí přírodu bez dlouhého dojíždění.

12. České středohoří — sopečné kužely nad Labem

Nejvyšší vrchol: Milešovka, 837 m.

České středohoří nevypadá jako žádné jiné české pohoří — jsou to desítky osamělých sopečných kuželů rozesetých nad údolím Labe. Nejznámější je Milešovka, největrnější místo Česka s meteorologickou stanicí a rozhlednou, a romantický hrad Hazmburk se dvěma věžemi. Na jaře tady kvetou ovocné sady. Pro koho: na kratší výlety za výhledy a rozhlednami, skvělé i na kolo.

13. Lužické hory — skály, sopky a rozhledny

Nejvyšší vrchol: Luž, 793 m.

Lužické hory jsou malebná směs pískovcových skal a sopečných vrcholů na severu Čech. Lákají na skalní hrady, jeskyně a rozhledny — kultovní je čedičová varhanovitá Panská skála u Kamenického Šenova (znáte ji z pohádek) a vrchol Klíč s výhledem na celé okolí. Pro koho: na fotogenické polodenní túry, blízko je i České Švýcarsko.

14. Novohradské hory — zapomenutý kout jihu

Nejvyšší vrchol: Kamenec, 1 072 m (na české straně).

Novohradské hory na pomezí s Rakouskem jsou tiché, zalesněné a turisticky podceněné — což je přesně jejich kouzlo. Najdete tu pralesovité rezervace: Žofínský prales a nedaleký prales Hojná Voda patří k nejstarším v Evropě (chráněné už od roku 1838). K tomu rašeliniště, vodopády na Stropnici a klášter Dobrá Voda. Výchozím bodem do hor bývá městečko Nové Hrady s lázeňským lesoparkem Terčino údolí. Pro koho: pro hledače klidu a panenské přírody daleko od davů.

15. Žďárské vrchy — měkká vrchovina s rašeliništi

Nejvyšší vrchol: Devět skal, 836 m.

Žďárské vrchy jsou srdce Vysočiny — měkká, zvlněná krajina luk, rybníků, rašelinišť a skalních útvarů. Nejsou to vysoké hory, ale na pohodovou turistiku, běžky a cykloturistiku jsou ideální. Lákají skalní vrcholy jako nejvyšší Devět skal (836 m) a romantické Čtyři palice nebo pramen Svratky; jako základna poslouží Sněžné přímo pod skalami, nebo větší Žďár nad Sázavou s kostelem na Zelené hoře. Pro koho: pro rodiny, cyklisty a běžkaře, kteří mají rádi mírnější terén.

Hory v zimě (lyžování, běžky)

V zimě se české hory promění a každé pohoří nabízí něco trochu jiného. Jistota sněhu roste s nadmořskou výškou, takže nejdéle vydrží v Krkonoších a Jeseníkách. Tady je rychlý přehled, kam na co:

• Sjezdovky: Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou (Krkonoše) jsou největší a nejnáročnější. Klínovec (Krušné hory) a Praděd–Ovčárna (Jeseníky) jsou skvělou alternativou.
• Rodinné lyžování: Lipno (Šumava), Bílá (Beskydy) nebo Říčky (Orlické hory) — mírnější svahy, dětské parky, kratší fronty.
• Běžky: nejlepší stopy najdete na Jizerské magistrále, v Krušných horách kolem Božího Daru a na Šumavě (Kvilda, Modrava). Krásné je i běžkování ve Žďárských vrších.

Hory s dětmi

S menšími dětmi se vyplatí volit pohoří, kde za výhledem a zážitkem nemusíte šlapat celý den. Osvědčené tipy:

• Lanovky místo dlouhého výstupu: na Sněžku (Krkonoše), na Pustevny (Beskydy) nebo na Černou horu, kde je u horní stanice stezka korunami stromů s tobogánem dolů.
• Stezky korunami stromů a rozhledny: Lipno na Šumavě, Stezka Valaška v Beskydech — pohodlné, bezbariérové a pro děti zábavné.
• Kratší okruhy s odměnou: údolí Bílé Opavy v Jeseníkách (vodopády, žebříky), Panská skála v Lužických horách nebo pohádkové skály ve Žďárských vrších.

S kočárkem zvládnete zpevněné cesty v Jizerských horách (okolí Bedřichova), v Brdech nebo na Lipně. Hlavní pravidlo zní: kratší trasa, jasný cíl a něco dobrého v batohu.

Kam dál

• Nejvyšší hory ČR (2026)
• Co vidět v Beskydech (2026)
• Kam na běžky (2026)
• Kam do přírody (2026)

Časté otázky