Nejvyšší hory ČR: 15 nejvyšších vrcholů (2026)

Když přijde řeč na nejvyšší hory ČR, většina lidí si vzpomene na Sněžku a má pravdu, jenže za ní se skrývá celý žebříček vrcholů, který je o dost zajímavější, než se zdá. Druhá nejvyšší hora není v Krkonoších náhodou, třetí jen o pár desítek centimetrů zaostává a u Sněžky samotné je vtip v tom, že její vrchol leží v Polsku. Tenhle průvodce jsme sepsali tak, abyste věděli nejen čísla, ale i jak se na ně reálně dostat.

Projdeme spolu seznam nejvyšších vrcholů Česka s přesnými výškami a pohořími, ukážeme si, která hora vévodí kterému pohoří, a u tří nejslavnějších — Sněžky, Pradědu a Lysé hory — poradíme konkrétní trasy, čas a převýšení.

Nejvyšší hory ČR a 15 nejvyšších vrcholů

Následující žebříček řadí nejvyšší hory ČR podle nadmořské výšky. Drtivá většina nejvyšších vrcholů leží v Krkonoších, proto jsme do seznamu zařadili i nejvyšší hory dalších pohoří (Jeseníky, Šumava, Beskydy, Krušné hory, Jizerské hory i Ještědsko-kozákovský hřbet), abyste získali přehled napříč celou republikou, ne jen jeden hřeben. U každé hory najdete výšku, pohoří i to, jak na ni vystoupat.

1. Sněžka — 1 603 m (Krkonoše)

Nejvyšší hora Česka i celých Sudet. Měří přesně 1 603,3 m a její vrchol leží na česko-polské hranici — fakticky na polské straně, zatímco nejvyšší český bod je jen o pár centimetrů níž hned vedle. Na vrcholu stojí poštovna a kaple svatého Vavřince, výhled za jasného dne sahá až na desítky kilometrů.

Jak vystoupat: nejpohodlněji kabinkovou lanovkou z Pece pod Sněžkou (přes mezistanici Růžová hora). Pěšky se nejčastěji vychází z Pece pod Sněžkou nebo Špindlerova Mlýna; klasická je i túra z Luční boudy přes Obří důl.

2. Luční hora — 1 555 m (Krkonoše)

Se svou výškou 1 555,5 m je Luční hora nejvyšší horou ležící celá uvnitř hranic Česka — Sněžka má totiž vrchol v Polsku. Leží na hřebeni nad Luční boudou. Samotný vrchol je kvůli ochraně přírody mimo turistické cesty, ale dostanete se těsně pod něj po hřebenovce.

Jak vystoupat: nejlépe z Luční boudy nebo přes Bílé Labe ze Špindlerova Mlýna; hora se obchází po hřebenové cestě.

3. Studniční hora — 1 554 m (Krkonoše)

Sousedka Luční hory, od které ji dělí jen zhruba půl metru (1 554 m). Pod jejími svahy v Úpské jámě se drží nejdéle ležící sníh v Česku — někdy vydrží i přes léto. I tento vrchol je v 1. zóně národního parku, takže přímo na něj se nešlape.

Jak vystoupat: po hřebeni od Luční boudy směrem k Obřímu dolu; vrchol pozorujete z trasy.

4. Vysoké Kolo — 1 509 m (Krkonoše)

Nejvyšší vrchol západních Krkonoš. Absolutní vrchol (1 510 m) leží na polské straně, na českém území je nejvyšší bod ve výšce 1 508 m. Najdete ho nad Špindlerovou boudou a Pančavskou loukou.

Jak vystoupat: po hřebenovce od Labské boudy nebo Špindlerovy boudy, kousek od pramene Labe.

5. Praděd — 1 491 m (Hrubý Jeseník)

Nejvyšší hora Moravy a Slezska a nejvyšší vrchol mimo Krkonoše. Vrchol (přesněji okolo 1 491 m) zdobí 146 m vysoký televizní vysílač s vyhlídkovou plošinou a restaurací — z plošiny je to nejvyšší (byť uměle dosažitelný) bod Česka.

Jak vystoupat: nejsnáz od chaty Ovčárna (asfaltka přes Hvězdu od Karlovy Studánky), odkud je to pěšky zhruba hodina. Hřebenovka vede i od Červenohorského sedla.

6. Vysoká hole — 1 465 m (Hrubý Jeseník)

Druhá nejvyšší hora Jeseníků a celé Moravy. Rozlehlá holá náhorní plošina (1 465 m) s typickou jesenickou tundrou, horskými loukami a kamennými moři. Vrchol leží v národní přírodní rezervaci Praděd, kde se chrání vzácné alpínské bezlesí — proto se tu z luk postupně odstraňuje uměle vysázená kleč. Za větru je to tu nehostinné místo, za jasna nádherné rozhledy.

Jak vystoupat: po hřebenovce od Pradědu / Ovčárny směrem na jih, nebo od Skřítku.

7. Petrovy kameny — 1 447 m (Hrubý Jeseník)

Skalní vrchol (1 447 m) opředený pověstmi o čarodějnických rejích. Samotná skaliska jsou dnes chráněná a nepřístupná, ale cesta vede těsně kolem nich a patří k nejfotogeničtějším místům Jeseníků.

Jak vystoupat: po hřebenové cestě mezi Ovčárnou a Vysokou holí — minete je cestou na Praděd.

8. Keprník — 1 423 m (Hrubý Jeseník)

Čtvrtá nejvyšší hora Jeseníků (1 423 m) v severní části pohoří. Je nejvyšším vrcholem národní přírodní rezervace Šerák–Keprník — nejstarší rezervace na Moravě (chráněná od roku 1903) s rozsáhlými hřebenovými rašeliništi, starými smrčinami a klečovými porosty. Z holého vrcholu se skalkami je pěkný kruhový výhled až k Pradědu.

Jak vystoupat: nejčastěji z Červenohorského sedla nebo od Šeráku, kam z Ramzové vede sedačková lanovka (přes mezistanici Čerňava) — díky ní zvládnete část výstupu pohodlně.

9. Králický Sněžník — 1 423 m (Králický Sněžník)

Mohutná hora na česko-polské hranici, nejvyšší bod stejnojmenného pohoří (1 423 m). Pod vrcholem pramení řeka Morava; legendární je zdejší socha slůněte. Vrchol je rozlehlý a holý, výhledy daleko do Polska i na Jeseníky.

Jak vystoupat: klasicky od chaty Návrší (Dolní Morava) přes pramen Moravy; počítejte s pořádnou celodenní túrou.

10. Plechý — 1 378 m (Šumava)

Nejvyšší hora české Šumavy (1 378 m). Nejvyšší vrchol celého pohoří — Velký Javor (1 456 m) — leží v Německu, takže na české straně kraluje Plechý. Pod ním se schovává ledovcové Plešné jezero s impozantní karovou stěnou.

Jak vystoupat: od Plešného jezera (výchozí bod Nová Pec / Jelení Vrchy) strmým stoupáním kolem Stifterova pomníku.

11. Boubín — 1 362 m (Šumava)

Slavná šumavská hora (1 362 m) hlavně díky Boubínskému pralesu na svazích — jedné z nejstarších chráněných rezervací u nás. Na vrcholu stojí 21 m vysoká dřevěná rozhledna z roku 2004 s výhledem na celou Šumavu.

Jak vystoupat: nejhezčí trasa vede od Kubovy Huti nebo od Boubínského jezírka okrajem pralesa.

12. Lysá hora — 1 324 m (Beskydy)

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (přesně 1 323,7 m, běžně uváděno 1 324 m). „Beskydská královna“ je proslulá extrémním počasím a nejvyššími úhrny srážek v Česku. Na vrcholu je horská chata, vysílač a skvělé rozhledy na Lysou horu navazující hřebeny.

Jak vystoupat: nejčastěji z Ostravice (žlutá nebo přes Lukšinec), z Krásné nebo z Malenovic; více o trasách níž.

13. Klínovec — 1 244 m (Krušné hory)

Nejvyšší hora Krušných hor (1 244 m). Na vrcholu stojí zrekonstruovaná 24 m vysoká kamenná rozhledna, mohutný betonový telekomunikační vysílač a bývalý horský hotel. Okolí je zároveň největším lyžařským areálem Krušných hor, takže v zimě to tu žije.

Jak vystoupat: nejpohodlněji kabinkovou lanovkou z Jáchymova, nebo pěšky po značených cestách z Božího Daru; téměř na vrchol vede i silnice.

14. Smrk — 1 124 m (Jizerské hory)

Nejvyšší hora české části Jizerských hor (1 124 m). Na vrcholu stojí 20 m vysoká kovová rozhledna otevřená v roce 2003, z níž dohlédnete na Ještěd, Krkonoše i do Polska. Pozor na záměnu: stejné jméno nese i o něco vyšší Smrk (1 127 m) v Rychlebských horách.

Jak vystoupat: nejčastěji z Nového Města pod Smrkem po modré, z Lázní Libverda nebo z Bílého Potoka; počítejte zhruba se 7 až 8 km jedním směrem.

15. Ještěd — 1 012 m (Ještědsko-kozákovský hřbet)

Ikonický vrchol nad Libercem (1 012 m) s nezaměnitelnou hyperbolickou stavbou hotelu a televizního vysílače od architekta Karla Hubáčka (dokončena roku 1973). Je nejvyšším vrcholem Ještědsko-kozákovského hřbetu a jedním z nejznámějších symbolů severních Čech.

Jak vystoupat: nejpohodlněji kabinkovou lanovkou z Liberce, pěšky nejčastěji od Výpřeže nebo přímo z Liberce. Oblíbený je tradiční novoroční výstup.

Nejvyšší hora každého pohoří

Pokud chcete „odškrtnout“ vrcholy napříč republikou, tady je přehled nejvyšších hor jednotlivých českých pohoří s ověřenými výškami:

Jak vystoupat na Sněžku, Praděd a Lysou horu

Výstup na Sněžku (1 603 m)

Nejpohodlnější je kabinková lanovka z Pece pod Sněžkou přes mezistanici Růžová hora — z horní stanice je to na vrchol jen pár minut chůze, takže to dají i děti a méně zdatní. Pěšky se nejčastěji volí trasa z Pece pod Sněžkou přes Obří důl a Luční boudu, případně přímý a strmý výstup po „Jubilejní cestě“. Z polské strany vede sedačka z Karpacze na předvrchol Kopa.

Výstup na Praděd (1 491 m)

Nejjednodušší varianta: dojet (autem nebo sezonním autobusem) k chatě Ovčárna a odtud pěšky po asfaltce zhruba hodinu na vrchol. Hezčí, ale delší je hřebenovka od Červenohorského sedla (cca 10 km) nebo strmý výstup od Koutů nad Desnou přes přečerpávací nádrž Dlouhé stráně. Na vrcholu vyjeďte výtahem na vyhlídkovou plošinu vysílače.

Výstup na Lysou horu (1 324 m)

Lysá hora je oblíbená, ale nepodceňujte ji — počasí se tu mění rychle. Klasické nástupy:

• Z Ostravice — nejčastější výchozí bod, po žluté přes Lukšinec (delší, pozvolnější) nebo strměji po červené.
• Z Krásné — kratší a svižnější výstup, vede tudy i silnice na vrchol.
• Z Malenovic — přes vodopády a kolem chaty, oblíbená okruhová varianta.

Počítejte zhruba s 2–3 hodinami nahoru podle trasy a zdatnosti; převýšení je kolem 700–900 m. Na vrcholu je horská chata, takže se zahřejete a najíte.

Na vrcholy s lanovkou či výstupem se dají navázat i organizované túry a zážitky s průvodcem — výlety a zážitky v Česku najdete tady →

Kam dál

• Hory v Česku (2026)
• Nejvyšší hory Šumavy (2026)
• Co vidět v Beskydech (2026)
• Kam do přírody (2026)

Časté otázky