Nejvyšší hory Šumavy: 14 vrcholů, kam se můžete vydat taky

Šumava je zvláštní pohoří, protože vlastně nemá žádné větší hory, ostré skalní štíty ani ledovcová sedla, zato má hřbety, které se táhnou do nedohledna, rašeliniště, ledovcová jezera a lesy, kde se dá jít hodinu a nepotkat živáčka. A taky má překvapivě vysoké vrcholy. Když se řekne nejvyšší hory Šumavy, většina lidí si vybaví Plechý nebo Boubín — jenže ten úplně nejvyšší kopec leží za hranicí, v Bavorsku, a jmenuje se Velký Javor (1456 m). To je první věc, kterou je dobré si u Šumavy vyjasnit.

Připravili jsme proto pro vás náš seznam čtrnácti nejvyšších šumavských vrcholů — s přesnými výškami, s informací, na které straně hranice leží, a hlavně s tím, co nás zajímá nejvíc: kam se dá reálně dojít a odkud je rozhled. Některé z těch hor totiž stojí v jádrové zóně národního parku a nahoru se prostě nesmí.

Šumava — česká vs. bavorská strana

Tohle je klíč k celému seznamu. „Šumava“ je české jméno pro pohoří, kterému Němci říkají Bayerischer Wald (Bavorský les) a které z jihu uzavírá kousek Rakouska. Hřbet se táhne víc než 100 kilometrů podél hranice a nejvyšší vrcholy shodou okolností leží na bavorské straně — Velký Javor i Velký Roklan jsou německé hory.

Pro plánování výletu to znamená dvě věci. Za prvé: nejvyšší kopec, na který se dá z Šumavy vystoupat, je za hranicí — ale hranice je dnes formalita, přejdete ji pěšky nebo přejedete autem bez jediné zastávky. Za druhé: na bavorské i rakouské straně fungují lanovky (Velký Javor, Smrčina/Hochficht), takže nahoru se dostanete i s dětmi nebo bez chuti se nadřít. Plechý je pak hrdě nejvyšší horou české Šumavy a stojí přesně na česko-rakouské hranici.

14 nejvyšších hor Šumavy

Seřadili jsme je čistě podle nadmořské výšky, od nejvyšší. U každé najdete výšku, stranu hranice a hlavně to nejdůležitější — jestli se tam dá vyjít a co odtud uvidíte. Všechny výšky jsme ověřili, nic jsme si nevymýšleli.

1. Velký Javor / Großer Arber — 1456 m (nejvyšší hora Šumavy, Bavorsko)

Král celého pohoří. Velký Javor (německy Großer Arber) měří 1456 m a je nejvyšší horou Šumavy i celého Bavorského lesa — drží taky největší prominenci ze všech (přes 1000 m), takže z dálky dominuje krajině. Vrchol je holý, korunují ho radarové kopule a stojí tu kaple. Nahoru vede kabinková lanovka z bavorské strany, takže ho zvládnou i rodiny s dětmi; pěškaři vyjdou třeba od Velkého Javorského jezera. Výhled za dobrého počasí sahá až na Alpy.

2. Velký Roklan / Großer Rachel — 1453 m (Bavorsko)

Druhý nejvyšší vrchol Šumavy, jen o tři metry nižší. Velký Roklan (Großer Rachel, 1453 m) leží na německé straně jihozápadně od Modravy. Vrchol je skalnaté plató s desetimetrovým křížem a otevírá se z něj rozhled na Velký Javor, Ostrý, Luzný i modravské pláně. Pod vrcholem se ukrývá ledovcové Roklanské jezero (Rachelsee) — krásný cíl sám o sobě. Túra je delší, počítejte s celým dnem.

3. Plechý — 1378 m (nejvyšší česká hora Šumavy)

Konečně domácí rekordman. Plechý (1378 m) je nejvyšší hora české Šumavy a stojí přímo na hranici s Rakouskem — proto se mu někdy říká i nejvyšší vrchol rakouské Šumavy. Pod ním leží temné ledovcové Plešné jezero a nad ním Stifterův památník. Klasická a opravdu krásná túra vede přes Třístoličník a Trojmezí. Žádná lanovka — sem se musí po svých, ale stojí to za to.

4. Blatný vrch / Plattenhausenriegel — 1376 m (hranice CZ/Bavorsko, nepřístupný)

Blatný vrch (německy Plattenhausenriegel) je hraniční dvojvrch a výškově patří k absolutní špičce Šumavy: vyšší jižní vrchol měří 1376 m a leží v Bavorsku, nižší severní vrchol (1368 m) na české straně. V přepočtu na hlavní vrcholy je to šestá nejvyšší hora pohoří. Háček je v tom, že celý stojí v nejpřísněji chráněné jádrové zóně obou národních parků. Značené turistické cesty sem nevedou a na vrchol se běžně nesmí: přístup je možný jen po německém hraničním chodníku, a to sezonně zhruba od 15. července do 15. listopadu. Na severním svahu se rozkládá Blatenská slať, nejvýše položené šumavské rašeliniště.

5. Luzný / Lusen — 1373 m (Bavorsko, u hranice)

Luzný (Lusen, 1373 m) je nepřehlédnutelný díky obrovskému kamennému moři, které pokrývá celý jeho vrchol — jako by někdo na kopec vysypal hromadu balvanů. Leží v Národním parku Bavorský les, vrchol je asi 300 metrů na německé straně, ale hranice běží těsně pod ním. Vyjít se sem dá z české i bavorské strany; výstup přes balvany na samý vrchol je malé dobrodružství.

6. Velká Mokrůvka — 1370 m (Česko, nepřístupná)

Tady přijde zklamání. Velká Mokrůvka (1370 m) je nejvyšší bod Plzeňského kraje a devátá nejvyšší hora Šumavy — ale leží uprostřed přísně chráněné I. zóny národního parku, nevede k ní žádná značená trasa a na vrchol se nesmí. Zmiňujeme ji kvůli úplnosti seznamu: výškově patří mezi špičku, turisticky je ale mimo hru. Respektujte to — je to jádro divočiny.

7. Boubín — 1362 m (Česko, rozhledna)

Šumavská legenda. Boubín (1362 m) proslul prastarým Boubínským pralesem u svého úpatí a na vrcholu má dřevěnou rozhlednu (postavenou roku 2004), odkud je kruhový rozhled po celé Šumavě. Patří k nejoblíbenějším výletním cílům — vyjdete sem pohodlně třeba z Kubovy Huti, nejvýše položené železniční stanice v Česku. Skvělá volba na rodinný výlet s odměnou nahoře.

8. Jezerní hora — 1343 m (Česko, nepřístupný vrchol)

Jezerní hora (1343 m) je nejvyšší bod Železnorudské hornatiny, tedy severozápadní části Šumavy, a stojí jen pár kilometrů severozápadně od Železné Rudy. Ční přímo nad dvěma nejslavnějšími šumavskými ledovcovými jezery: pod jejími svahy leží Černé jezero i Čertovo jezero. Právě kvůli té výjimečné přírodě je samotný vrchol v národní přírodní rezervaci a turisticky nepřístupný, značka na něj nevede. Krása hory se ale dá užít i zdola: k oběma jezerům se pohodlně dojde po značených cestách od Železné Rudy.

9. Smrčina / Hochficht — 1338 m (Rakousko, plató zasahuje do Česka)

Smrčina (německy/rakousky Hochficht, 1338 m) sedí na česko-rakouské hranici nad Lipnem. Samotný vrchol leží v Rakousku, ale severní okraj vrcholové plošiny (kolem 1332 m) zasahuje na české území. Na rakouské straně je rozlehlý lyžařský areál Hochficht s lanovkami, takže v zimě i v létě se nahoru svezete sedačkou. V létě odsud koukáte na lipenskou přehradu i na hřbety Šumavy.

10. Poledník — 1315 m (Česko, rozhledna)

Poledník (1315 m) má příběh studené války: stávala tu vojenská odposlechová věž hlídající železnou oponu. Po jejím otevření areál z větší části zmizel, zbylou věž ale zrekonstruovali na rozhlednu — a je to jeden z nejhezčích rozhledů na střední Šumavě, přímo nad modravskými pláněmi. Otevřeno bývá zhruba od května do října. Cesta sem je delší pěší túra hlubokými lesy.

11. Třístoličník / Dreisessel — 1302 m (Bavorsko, u Trojmezí)

Třístoličník (Dreisesselberg, 1302 m) je proslulý bizarními žulovými skalisky na vrcholu — patří mezi „100 nejkrásnějších geotopů Bavorska“. Jméno odkazuje na nedaleké Trojmezí, kde se kdysi stýkaly hranice Čech, Bavorska a Rakouska. Vrchol leží na bavorské straně, ale dá se sem snadno dojít z české strany od Stožce a často se spojuje s výstupem na Plechý.

12. Ostrý / Osser — 1293 m (hranice CZ/Německo)

Ostrý (Osser, 1293 m) je nápadný dvojvrchol přímo na česko-německé hranici v oblasti Železné Rudy — vyšší Velký Ostrý (1293 m) a Malý Ostrý (1266 m), kterým se lidově říká „Prsa Matky Boží“. Na rozdíl od většiny zaoblených šumavských kopců má opravdu špičatou, „ostrou“ siluetu — odtud jméno. V sedle mezi oběma vrcholy stojí kaple, na německé straně pod vrcholem horská chata a z vrcholu je díky exponované poloze pěkný rozhled na obě strany hranice. Záchytný bod: nejčastěji se vychází ze Železné Rudy, případně od Špičáku přes hraniční hřeben.

13. Pancíř — 1214 m (Česko, lanovka + rozhledna)

Pancíř (1214 m) nad Železnou Rudou byl v podstatě kolébkou šumavské turistiky — stála tu úplně první šumavská rozhledna. Dnes je na vrcholu horská chata s vyhlídkovou věží a hlavně sem vede sedačková lanovka ze Špičáku (přes mezistanici Hofmanky). Skvělý cíl, když chcete rozhled bez velké námahy — nebo si projít hřebenovku Špičák–Pancíř.

14. Špičák — 1202 m (Česko, lanovka + rozhledna)

Špičák (1202 m) u stejnojmenného sedla je oblíbený celoročně — v zimě lyžařský areál, v létě výletní cíl. Na vrchol vede moderní čtyřsedačková lanovka a roku 2014 sem přibyla rozhledna. Odsud pak vede zmíněná lanovka dál na Pancíř. Pohodlnější vrchol na Šumavě těžko najdete — ideální start, když jste s dětmi nebo máte málo času.

Nejvyšší česká hora Šumavy: Plechý a Boubín

Když se Čech zeptá na nejvyšší horu Šumavy, většinou myslí tu nejvyšší na české straně — a to je jednoznačně Plechý (1378 m). Stojí na hranici s Rakouskem, pod ním leží temné Plešné jezero a výstup přes Trojmezí patří k nejhezčím šumavským túrám vůbec. Nahoru se jde po svých, lanovka tu žádná není — počítejte s celodenním výletem a pevnými botami.

Hned za ním je v lidové oblibě Boubín (1362 m). Není sice druhý nejvyšší (výškově ho předbíhají nepřístupné Blatný vrch a Velká Mokrůvka), ale je to nejvyšší český vrchol s rozhlednou a snadným přístupem — a k tomu má pod sebou slavný prales. Když chcete jeden „typicky šumavský“ kopec se zaručenou odměnou nahoře, je to Boubín. Plechý je pro náročnější, Boubín pro každého.

Které vrcholy mají rozhlednu nebo se dají dojít

Když plánujete výlet, nejvíc vás asi zajímá tohle: kam se reálně dostanu a odkud něco uvidím. Rozdělili jsme vrcholy podle toho, jak snadno na ně vyšplháte.

S rozhlednou (odměna nahoře zaručená)

• Boubín (1362 m) — dřevěná rozhledna, kruhový rozhled, snadný přístup z Kubovy Huti.
• Poledník (1315 m) — bývalá vojenská věž, dnes rozhledna nad modravskými pláněmi (cca květen–říjen).
• Pancíř (1214 m) — věž u horské chaty, navíc lanovka.
• Špičák (1202 m) — rozhledna z roku 2014 přímo u horní stanice lanovky.

Lanovkou nahoru (i s dětmi, bez nadření)

• Velký Javor — kabinková lanovka na nejvyšší horu Šumavy.
• Špičák a Pancíř — sedačky ze Špičáku, dají se propojit.
• Smrčina / Hochficht — rakouský areál s lanovkami.

Jen pěšky (pro turisty)

• Plechý — přes Trojmezí, celodenní túra, ale nejhezčí.
• Velký Roklan, Luzný, Třístoličník — krásné, ale delší výstupy (Roklan s odbočkou k jezeru).
• Ostrý — dvojvrchol na hranici u Železné Rudy.

Nepřístupné (sem se nesmí)

• Blatný vrch (1376 m) — jádrová zóna NP, značka nevede, jen sezonně po německém hraničním chodníku (15. 7.–15. 11.).
• Velká Mokrůvka (1370 m) — I. zóna národního parku, žádná značka, vstup zakázán.
• Jezerní hora (1343 m) — národní přírodní rezervace nad Černým a Čertovým jezerem, vrchol bez značené cesty.

Kam dál

• Kam na Šumavě (2026) — konkrétní výlety, jezera a tipy, co na Šumavě podniknout.
• Nejvyšší hory ČR (2026) — přehled nejvyšších vrcholů celého Česka.
• Hory v Česku (2026) — průvodce všemi českými pohořími.

A jestli na Šumavě chcete kromě výhledů i zážitek navíc — třeba komentovanou výpravu za rysem nebo prohlídku pralesa — kouknout se dá po nabídce na výletech a zážitcích přes GetYourGuide →

Časté otázky