Když poprvé stojíte v Tatranské Lomnici a zakloníte hlavu, dojde vám to naplno, nejvyšší hory Slovenska nejsou žádné kopečky, ale opravdové velehory. Žulové štíty se zvedají přes 2 600 metrů, mezi nimi leží ledovcová plesa a v července tu nahoře občas leží sníh. Vysoké Tatry si vás dokážou získat hned při první návštěvě. Jsou to nejmenší velehory světa a zároveň ty nejbližší, jaké z Česka máme.
Nejvyšší hory Slovenska ve zkratce
- Nejvyšší hora: Gerlachovský štít, 2 655 m, nejvyšší vrchol Slovenska i celých Karpat.
- Jen s vůdcem: Gerlach, Lomnický štít, Ľadový, Pyšný, Vysoká i většina dvojek nad 2 500 m.
- Pro turistu po značce: Rysy (2 503 m), Kriváň (2 495 m), Slavkovský štít, Bystrá (2 248 m), Ďumbier, Chopok, Kráľova hoľa (1 946 m).
- Hlavní pohoří: Vysoké Tatry (nejvyšší štíty), Západní Tatry (Bystrá) a Nízké Tatry (Ďumbier, Chopok).
- Nejlepší období: polovina července až polovina září, kdy jsou hřebenovky bez sněhu.
- Základna: Vysoké Tatry, Štrbské Pleso, Starý Smokovec, Tatranská Lomnica.
17 nejvyšších hor Slovenska
Nejprve fakta. Drtivá většina nejvyšších vrcholů Slovenska leží ve Vysokých Tatrách, na malém území se tu tísní desítky štítů přes 2 500 metrů. Následují Západní Tatry s Bystrou (nejvyšší hora Slovenska mimo Vysoké Tatry) a Nízké Tatry s Ďumbierem a Chopkem. Pozor na čísla: výšky se v různých zdrojích liší o metr či dva podle roku měření, my držíme hodnoty z aktuálních map a Wikipedie. A hlavně, výška neznamená dostupnost. Na většinu těch nejvyšších se sami nedostanete.
1. Gerlachovský štít, 2 655 m (Vysoké Tatry)
Nejvyšší hora Slovenska a zároveň nejvyšší vrchol celých Karpat. Zajímavost: dlouho se za nejvyšší považoval Lomnický štít, než roku 1837 změřil Ľudovít Greiner, že Gerlach je vyšší. Vrchol je přístupný jen s horským vůdcem, jde o exponovaný výstup po žule, ne o turistickou značku.
2. Gerlachovská veža, 2 642 m (Vysoké Tatry)
Vedlejší vrchol gerlachovského masivu, od hlavního Gerlachu ho dělí jen pár desítek metrů hřebene. Je to nejvyšší samostatně pojmenovaná „veža“ (věž) celých Tater, proto se na ni dostanete prakticky jen jako na součást gerlachovského výstupu, v doprovodu vůdce.
3. Lomnický štít, 2 634 m (Vysoké Tatry)
Asi nejslavnější tatranský štít a jediný z té nejvyšší ligy, na který se dostanete bez horolezení, kabinkovou lanovkou z Tatranské Lomnice. Nahoře je vyhlídková terasa a observatoř. Pěšky na vrchol ovšem zase jen s vůdcem.
4. Ľadový štít, 2 627 m (Vysoké Tatry)
Třetí nejvyšší vrchol Tater a zároveň nejvyšší bod jejich hlavního hřebene, proto je z něj jeden z nejširších kruhových rozhledů, který obsáhne celou tatranskou panoramu. Výstup z Hrebienka je dlouhý a odměnou jsou parádní výhledy, ale jen s horským vůdcem.
5. Pyšný štít, 2 623 m (Vysoké Tatry)
Nejmohutnější vyvýšenina v hřebeni mezi Baranimi rohy a Lomnickým štítem, vklíněná mezi Malou Studenou dolinu a Mednou kotlinu. Prvovýstup zvládl až na druhý pokus zakladatel uherské turistiky Edmund Téry s vůdcem Martinem Spitzkopfem; dnes patří k technicky nejnáročnějším a jde se jen s vůdcem.
6. Zadný Gerlach, 2 606 m (Vysoké Tatry)
Třetí vrchol gerlachovského masivu, smutně proslulý leteckým neštěstím z roku 1944. Bez turistické značky, jen s vůdcem.
7. Kežmarský štít, 2 556 m (Vysoké Tatry)
Vyčnívá ze severovýchodního ramene Lomnického štítu a dominuje pohledu od Kežmarku. Jeho zhruba 550 metrů vysoká jižní stěna patří k nejvyhledávanějším a nejtěžším lezeckým terénům v Tatrách. Vrchol je nepřístupný bez vůdce.
8. Vysoká, 2 547 m (Vysoké Tatry)
Souměrný dvojvrchol, kterému se pro eleganci přezdívá „královna Vysokých Tater“, patří k nejfotografovanějším štítům vůbec. Z vrcholu se otvírá panorama Rysů, Gerlachu i Kôprovského štítu. Technicky náročný, výhradně s horským vůdcem.
9. Končistá, 2 538 m (Vysoké Tatry)
Mohutný štít s několika vrcholy na rázsoše vybíhající z Popradského Ľadového štítu; svahy padají do Batizovské a Štôlské doliny. Nejvyšší bod tvoří uvolněný balvan zvaný Jármayho stôl. Patří k lezecky snazším štítům, ale stále jen s vůdcem.
10. Baranie rohy, 2 526 m (Vysoké Tatry)
Dvojvrchol připomínající beraní rohy, posazený v hřebeni mezi Ľadovým a Jahňacím štítem. Řadí se mezi nejsnáze dostupné neznačené štíty nad 2 500 m, prvovýstup je doložen už z roku 1876, přesto se na vrchol jde jen s vůdcem.
11. Rysy, 2 503 m (Vysoké Tatry)
A konečně vrchol, který zdoláte sami po značené stezce, nejvyšší turisticky dostupný bod Slovenska. Stojí přesně na hranici s Polskem, takže máte dvě země pod nohama. Náročná, ale nezapomenutelná celodenní túra (viz níže).
12. Kriváň, 2 495 m (Vysoké Tatry)
Národní symbol Slovenska s charakteristicky zahnutým vrcholem, na minci i na erbu. Turisticky dostupný po značce, druhá klasika pro samostatné turisty.
13. Slavkovský štít, 2 452 m (Vysoké Tatry)
Mezi velkými štíty rarita, vede na něj značená stezka ze Starého Smokovce. Dlouhý, ale nenáročný výstup s parádním rozhledem na celý hlavní hřeben.
14. Bystrá, 2 248 m (Západní Tatry)
Nejvyšší hora Západních Tater i celého Slovenska mimo Vysoké Tatry. Zvedá se v závěru Bystré doliny nad Pribylinou a je turisticky dostupná po značce, byť jde o dlouhý celodenní výstup. Za dobrého počasí odsud dohlédnete na Vysoké Tatry, Nízké Tatry, obě Fatry i Oravské Beskydy.
15. Ďumbier, 2 046 m (Nízké Tatry)
Nejvyšší hora Nízkých Tater. Turisticky dostupný po hřebenovce, skalnatý vrchol s kruhovým výhledem. Skvělá volba, když chcete velehorský pocit bez tatranských davů.
16. Chopok, 2 024 m (Nízké Tatry)
Druhý nejznámější vrchol Nízkých Tater, snadno dostupný, vyveze vás sem lanovka z Jasné. Odsud vede pohodlná hřebenovka směrem k Ďumbieru.
17. Kráľova hoľa, 1 946 m (Nízké Tatry)
Legendární zaoblený vrchol na východním konci Nízkých Tater, opředený slovenskými pověstmi. Turisticky dostupný, na vrcholu stojí televizní vysílač. Z údolí je to pořádný kopec, ale po značce ho dáte.
💡 Tip: Pokud sníte o Gerlachu nebo Lomnickém štítu, počítejte s tím, že do vrcholové zóny nad značku smíte jen v doprovodu certifikovaného horského vůdce (cca 200 až 350 € za den, ≈ 5 000 až 8 750 Kč pro malou skupinu). Není to byrokracie, terén je opravdu vážný a vůdce zajišťuje lano i jištění.
Nejvyšší vrcholy dalších slovenských pohoří
Slovensko není jen o Tatrách. Kromě velehorských štítů má každé pohoří svůj nejvyšší bod a řada z nich je krásnou celodenní túrou po značce, bez lezení i vůdce. Tady jsou tři vrcholy, které patří k nejoblíbenějším „korunám“ mimo Vysoké a Nízké Tatry a hezky doplní vaši sbírku.
Babia hora, 1 725 m (Oravské Beskydy)
Nejvyšší hora Oravských Beskyd a jeden z nejvyšších bodů celého beskydského oblouku. Leží přímo na hranici s Polskem, kde jí Poláci říkají „Královna Beskyd“. Vrchol je turisticky dostupný po značce z Oravské Polhory; horní partie jsou holé a větrné, zato s výhledem na celé Tatry.
Veľký Kriváň, 1 709 m (Malá Fatra)
Nejvyšší vrchol Malé Fatry. Nepleťte si ho s tatranským Kriváněm, tenhle stojí nad známou Vrátnou dolinou. Je turisticky dostupný po hřebenovce a nástup si zkrátíte lanovkou z Vrátné na Snilovské sedlo. Odměnou jsou travnaté hřebeny a rozhled na Tatry i Fatru.
Ostredok, 1 592 m (Veľká Fatra)
Nejvyšší bod Veľké Fatry, ležící na hlavním hřebeni mezi Ďumbierskými Nízkými Tatrami a Malou Fatrou. Je turisticky dostupný po značené hřebenovce, kraj typických zvlněných luk a rozlehlých bučin. Klidná alternativa pro ty, kdo chtějí uniknout tatranským davům.
💡 Tip: Sbírání nejvyšších vrcholů pohoří je na Slovensku oblíbená výzva, existuje k ní i turistický odznak „Najvyššie vrcholy slovenských pohorí“. Pokud vás láká, začněte právě u dostupných klasik jako Babia hora, Veľký Kriváň nebo Bystrá.
Které vrcholy zdolá turista (Rysy, Kriváň, Kráľova hoľa)
Tohle je nejdůležitější část, kterou většina seznamů přeskakuje. Z té nejvyšší tatranské ligy se sami dostanete jen na pár vrcholů, zbytek je doménou horolezců a horských vůdců. Tady jsou ty, na které stačí dobrá kondice, pevné boty a respekt k počasí:
- Rysy (2 503 m), nejvyšší turisticky dostupný bod Slovenska. Klasicky se vychází od Štrbského plesa přes Popradské pleso a chatu pod Rysmi; nahoře jsou řetězy, celkem počítejte s 8 až 10 hodinami a převýšením kolem 1 300 m. Náročné, ale po značce.
- Kriváň (2 495 m), národní symbol. Výstup od Štrbského plesa nebo z Tří studniček, dlouhá a kamenitá, ale nevyžaduje žádnou techniku. Asi 8 až 9 hodin tam a zpět.
- Slavkovský štít (2 452 m), nejvyšší „obyčejně dostupný“ štít, na který vede značka celou cestou. Dlouhý, ale bez zajištěných pasáží.
- Bystrá (2 248 m) v Západních Tatrách, nejvyšší turisticky dostupná hora mimo Vysoké Tatry. Dlouhý výstup Bystrou dolinou, po značce a bez lezení.
- Ďumbier (2 046 m) a Chopok (2 024 m) v Nízkých Tatrách, výrazně mírnější než Vysoké Tatry, na Chopok navíc lanovkou. Ideální „rozcvička“ před velehorami.
- Kráľova hoľa (1 946 m), dlouhý, ale technicky snadný výstup po značce, k tomu nádherné dálkové výhledy a typická hřebenová atmosféra.
💡 Tip: Ve Vysokých Tatrách platí sezónní uzávěra vysokohorských chodníků od 1. listopadu do 15. června. Mimo toto okno je řada značek (včetně cesty na Rysy) oficiálně uzavřená, neplánujte je na jaro.
Vrcholy s lanovkou: nejrychlejší cesta nahoru
Když nechcete nebo nemůžete stoupat celý den, dají se ve Vysokých a Nízkých Tatrách využít lanovky. Ušetří dvě až tři hodiny výstupu a otevřou hřebenové výhledy i lidem, kteří by se k nim jinak nedostali.
- Predné Solisko (2 093 m). Nejsnazší dvoutisícovka Vysokých Tater. Lanovkou ze Štrbského Plesa na Chatu pod Soliskom a odtud zhruba hodinu po hřebeni nahoru. Výhled na Mengusovskou dolinu a na Rysy.
- Lomnický štít (2 634 m). Kabinová lanovka z Tatranské Lomnice až pod vrchol. Vstup je časově omezený a rezervuje se dopředu, na vrcholu se smí zdržet jen vymezenou dobu.
- Skalnaté pleso (1 751 m). Mezistanice téže lanovky, odkud vede několik hřebenových tras a je tu observatoř.
- Chopok (2 024 m). Lanovkou z Jasné z obou stran, severní i jižní. Nejdostupnější dvoutisícovka Nízkých Tater, na vrcholu je Kamenná chata.
Na co pozor: lanovky mají pravidelné technické odstávky, obvykle na jaře a na podzim, a při silném větru nejezdí. Termíny odstávek zveřejňují provozovatelé dopředu, takže se vyplatí je zkontrolovat den před cestou.
Kdy a jak na túry ve Vysokých Tatrách
Vysoké Tatry jsou krásné, ale umí být zákeřné, počasí se tu mění během hodiny a bouřky chodí spolehlivě odpoledne. Pár věcí, které se tu vyplatí mít na paměti:
- Nejlepší období: polovina července až polovina září, kdy jsou hřebenovky bez sněhu a chodníky otevřené. Červen bývá ještě se zbytky sněhu ve žlabech.
- Vyrážejte za tmy: na vrcholu chcete být do poledne. Bouřky přicházejí typicky odpoledne a na exponovaném hřebeni je blesk smrtelně nebezpečný.
- Sledujte předpověď a stupeň lavinového/bouřkového rizika (HZS, Horská záchranná služba). Když hlásí bouřky, túru na štít odložte.
- Vybavení: pevné kotníkové boty, vrstvy oblečení, pláštěnka, dost vody a jídla, čelovka. Nahoře je i v létě klidně 10 °C a vítr.
- Chaty: rezervujte předem (Chata pod Rysmi, Zbojnícka chata, Téryho chata), v sezóně jsou plné a divoké táboření je v TANAP zakázané.
Jako základnu doporučujeme některé ze středisek pod hřebenem, Štrbské Pleso, Starý Smokovec nebo Tatranskou Lomnici. Odsud máte nástupy na túry i lanovky na dosah a večer servis civilizace. Ubytování ve Vysokých Tatrách najdete tady →
💡 Tip: Nechcete řešit trasy a jištění sami? Komentované výstupy a vůdcovské služby ve Vysokých Tatrách se dají rezervovat předem přes GetYourGuide →, užitečné hlavně u Rysů a vyšších štítů.
Kam dál
Časté otázky
Jaká je nejvyšší hora Slovenska? Nejvyšší hora Slovenska je Gerlachovský štít ve Vysokých Tatrách s výškou 2 655 m n. m. Je to zároveň nejvyšší vrchol celého pohoří Karpat. Na vrchol se ale dostanete pouze v doprovodu horského vůdce.
Kolik má Slovensko hor nad 2 500 metrů? Vysoké Tatry mají desítky vrcholů přesahujících 2 500 m, mezi nejvyšší patří Gerlachovský štít (2 655 m), Lomnický štít (2 634 m), Ľadový štít (2 627 m), Pyšný štít (2 623 m), Kežmarský štít (2 556 m), Vysoká (2 547 m) či Rysy (2 503 m).
Na které nejvyšší hory Slovenska se dostanu bez horského vůdce? Po značené turistické stezce zdoláte Rysy (2 503 m), Kriváň (2 495 m) a Slavkovský štít (2 452 m) ve Vysokých Tatrách, Bystrou (2 248 m) v Západních Tatrách a dále Ďumbier (2 046 m), Chopok (2 024 m) a Kráľovu hoľu (1 946 m) v Nízkých Tatrách.
Jaká je nejvyšší hora Slovenska mimo Vysoké Tatry? Bystrá (2 248 m) v Západních Tatrách. Je to nejvyšší dvoutisícovka mimo Vysoké Tatry a na rozdíl od většiny tatranských štítů je turisticky dostupná po značce, byť jde o dlouhý celodenní výstup.
Je Gerlachovský štít přístupný pro turisty? Sám o sobě ne. Vrchol Gerlachu leží mimo značené chodníky a vstup do vrcholové zóny je povolen jen v doprovodu certifikovaného horského vůdce. Bez vůdce je výstup nelegální i nebezpečný.
Která je nejvyšší turisticky dostupná hora Slovenska? Rysy s výškou 2 503 m. Vedou na ně značené stezky z Popradského plesa (přes Chatu pod Rysmi) i z polské strany. V závěrečné části pomáhají řetězy. Jde o náročnou celodenní túru s převýšením přes 1 300 m.
Jaké jsou nejvyšší vrcholy dalších slovenských pohoří? Mimo Vysoké a Nízké Tatry patří k oblíbeným Bystrá (2 248 m, Západní Tatry), Babia hora (1 725 m, Oravské Beskydy) na hranici s Polskem, Veľký Kriváň (1 709 m, Malá Fatra) a Ostredok (1 592 m, Veľká Fatra). Všechny jsou turisticky dostupné po značce.
Jaký je rozdíl mezi Vysokými a Nízkými Tatrami? Vysoké Tatry jsou skalnaté velehory s nejvyššími slovenskými štíty nad 2 600 m, ledovcovými plesy a alpským rázem. Nízké Tatry jsou nižší a oblejší, nejvyšší Ďumbier měří 2 046 m, a jejich hřebenovky jsou pro turisty přístupnější.
Kdy je nejlepší doba na túry ve Vysokých Tatrách? Od poloviny července do poloviny září, kdy jsou vysokohorské chodníky bez sněhu a otevřené. Vysokohorské stezky jsou totiž od 1. listopadu do 15. června oficiálně uzavřené kvůli sněhu a lavinám.
Kolik stojí horský vůdce na Gerlachovský štít? Orientačně počítejte zhruba 200 až 350 € (≈ 5 000 až 8 750 Kč) za den pro malou skupinu, podle počtu osob a štítu. Vůdce zajišťuje lano, jištění a bezpečné vedení, u exponovaných tatranských štítů je to nutnost, ne luxus.
Je výstup na Rysy nebezpečný? Při dobrém počasí a slušné kondici jde o náročnou, ale zvládnutelnou túru po značce s řetězy v horní části. Nebezpečné se stávají při dešti, sněhu nebo bouřce, proto vyrážejte brzy ráno a sledujte předpověď.
Dá se na Lomnický štít dostat lanovkou? Ano. Na Lomnický štít (2 634 m) vede kabinková lanovka z Tatranské Lomnice, je to jediný z nejvyšších tatranských štítů, na jehož vrchol se dostanete bez horolezení. Místa v kabince je nutné rezervovat předem.
Potřebujete pomoct s cestováním?
-
Ubytování 🏨
Vyberte si to nejlepší ubytování, ať už jste kdekoliv, přes Booking.com. -
Půjčení auta 🚗
Auto si snadno najdete přes Booking.com, kde máte často slevu díky ubytování, nebo Rentalcars.com, kde porovnáte nabídky většiny půjčoven. -
Zážitky 🎟️
Přes GetYourGuide.com si vyberete z nejrůznějších výletů i zážitků po celém světě, navíc se zrušením zdarma do 24 h předem.