Rodinné a nenáročné trasy: 12 výletů po celé ČR s dětmi i kočárkem

Rodinné a nenáročné trasy se hledají hůř, než by se zdálo. Většina turistických tipů počítá s tím, že vyjdete kopec a nebudete u toho nést batoh, svačinu, pláštěnku a někdy i dítě. My jsme proto vybrali dvanáct nenáročných tras po celé České republice, kde je stoupání minimální, cesta srozumitelná a kde se dá výlet kdykoli zkrátit, aniž byste přišli o to hlavní.

U každé trasy najdete délku, převýšení, čas, barvu značky a rozpis po úsecích. Navíc čtyři věci, které v běžných popisech chybí: jestli tudy projede kočárek (odpovídáme upřímně, ne optimisticky), kolik to reálně trvá s dětmi, kde je záchod a občerstvení, a kde se dá otočit dřív.

Jak vybrat nenáročnou trasu, aby výlet vyšel

„Nenáročná“ na turistickém webu často znamená jen to, že trasa nevede po řetězech. Pro rodinu s dětmi to nestačí. Nám se osvědčila čtyři jednoduchá kritéria:

• Převýšení do zhruba 150 metrů na celý výlet. Kilometry děti zvládnou, dlouhé stoupání je zlomí.
• Cíl, který je vidět. Vodopád, rozhledna, skála, jezírko, socha. Dítě potřebuje vědět, kam jde a proč.
• Možnost otočit se v půlce. Okruh vypadá dobře na mapě, ale zavazuje. Trasa tam a zpět dovolí zkrátit výlet kdykoli.
• Záchod a jídlo v dosahu. Nejčastější důvod, proč výlet skončí špatně, není únava.

K tomu jeden střízlivý přepočet. Rozcestníky KČT počítají zhruba 4 km za hodinu na rovině a dospělou nohu. S předškolákem počítejte spíš 2 km za hodinu, se školákem 3 km, a k tomu vždy půl hodiny navíc na svačinu a zastávky. Trasa dlouhá 6 km je tedy klidně na čtyři hodiny.

Barvy značek: co znamenají a co ne

Značení KČT nerozlišuje obtížnost, jen význam trasy. Červená bývá páteřní a nejdelší, modrá je hlavní spojka mezi cíli, zelená a žlutá jsou kratší místní spojky a odbočky. Žlutá tedy neznamená „lehká“ a červená neznamená „těžká“. Náročnost poznáte podle vrstevnic v mapě, ne podle barvy.

Co se hodí vědět: zelený pruh na bílém podkladu s obrázkem značí naučnou stezku, žlutá šipka na zeleném podkladu patří cyklotrasám. Pro nenáročné výlety jsou nejlepší právě naučné stezky. Bývají krátké, mají zastávky s panely a děti na nich mají co číst a hledat.

12 tipů na rodinné a nenáročné trasy po Česku

No jo, občas prostě není síla na to jít něco většího nebo třeba s sebou máte někoho, kdo moc po horách nechodí nebo má malé nohy. Ale nebojte, v Česku máme snad nejlepší turistické značení a tolik různých tras, že si vybere fakt každý, i maminka s kočárkem. Jaké jsou naše tipy na rodinné a nenáročné trasy po Česku?

1. Šumava: Chalupská slať a povalový chodník ke slatinnému jezírku

Délka: zhruba 1 km okruh · Převýšení: prakticky žádné · Čas: 30 až 45 minut · Náročnost: nejnižší z celého článku · Start i cíl: parkoviště Svinná Lada · Typ: krátký okruh po povalovém chodníku

Průběh po úsecích. Od parkoviště se jde po značení naučné stezky k informačnímu středisku a dál rovnou na povalový chodník. Ten je 120 cm široký, takže se na něm dva kočárky bez problémů vyhnou, a má po stranách bezpečnostní lišty a příčné latě proti uklouznutí. Chodník vede rašeliništěm až k vyhlídce na největší rašelinné jezírko v Česku o rozloze 1,2 hektaru. Průměrná mocnost rašeliny je tu 1,9 metru, v nejhlubším místě až 7 metrů. Zabloudit se nedá, chodník má jen jeden směr.

Doprava a parkování. Parkoviště Svinná Lada leží asi kilometr od Borové Lady směrem na Kvildu. Návrat je na stejné místo. V sezóně sem jezdí i šumavské zelené autobusy, jejich trasy se ale mění, ověřte si je předem.

Občerstvení a záchod. Bezbariérové WC je přímo u informačního střediska Svinná Lada, včetně mobilní toalety pro vozíčkáře. Občerstvení najdete v Borové Ladě, na chodníku samotném nic není.

Co děti zabaví. Panely s obrázky rašelinných rostlin, hledání masožravé rosnatky a to, že se pod chodníkem viditelně houpe mech. Jezírko na konci má tmavou, skoro černou hladinu.

Kočárek: ano, bez výhrad. Tohle je nejlepší kočárková trasa v článku. S dětmi: i s batolaty do hodiny včetně focení. Zkrátit: stačí se otočit u první lavičky.

2. Krkonoše: Harrachov a Mumlavský vodopád

Délka: zhruba 2 km jedním směrem z centra Harrachova, tedy 4 km tam a zpět · Převýšení: mírné, orientačně do 100 m · Čas: 1,5 hodiny s prohlídkou vodopádu · Náročnost: nízká · Start i cíl: Harrachov, parkoviště u Mumlavy · Typ: tam a zpět

Průběh po úsecích. Z centra Harrachova se vydáte po modré značce proti proudu Mumlavy. Cesta je zpevněná a široká, stoupá jen mírně a jde po ní i s kočárkem. Poslední stovky metrů před vodopádem se přiblížíte k řece a uvidíte Mumlavské hrnce, obří důlky vymleté ve žulových blocích, které dosahují až 6 metrů v průměru a 3 metry hloubky. Samotný Mumlavský vodopád má v průměru 8,9 metru, od nejvýše položené tůně až 9,9 metru. Zabloudit tu prakticky nejde, cesta kopíruje řeku.

Delší a pohodlnější varianta. Od autobusového nádraží v Harrachově vede k vodopádu takzvaná Harrachovská cesta, značená modře, dlouhá 7,7 km s převýšením 163 metrů. Je asfaltová a používají ji i vozíčkáři a cyklisté. Pro rodinu, která chce mít jistotu hladkého povrchu po celou dobu, je to lepší volba než kratší přístup.

Doprava a parkování. Harrachov má několik placených parkovišť, ceny se liší podle sezóny a provozovatele. Vlakem sem dojedete až na nádraží Harrachov, což z tohohle výletu dělá jeden z nejlepších cílů bez auta.

Občerstvení a voda. Přímo pod vodopádem stojí Mumlavská bouda. Provoz je sezónní, mimo hlavní sezónu si ověřte, jestli mají otevřeno. V Harrachově je restaurací dost.

Co děti zabaví. Hrnce v žule vypadají jako obří kotle a jde k nim sestoupit blíž. Nad vodopádem je dřevěná lávka a v Harrachově se dá výlet spojit se sklárnou nebo skokanskými můstky.

Kočárek: ano, po Harrachovské cestě bez výhrad, po kratší variantě z centra s terénním kočárkem. S dětmi: 2 až 3 hodiny i s hraním u vody. Zkrátit: otočit se u Mumlavské boudy.

Chcete zůstat na víc dní? Najít ubytování v Harrachově →

3. Český ráj: Prachovské skály, modrý okruh s kočárkem

Délka: žlutý okruh 1,5 km, červený 2,5 km, zelený 3,5 km, modrý orientačně kolem 2 km · Čas: 45 minut až 2 hodiny podle okruhu · Náročnost: nízká až střední · Start i cíl: hlavní vstup s parkovištěm · Typ: okruhy

Průběh po úsecích. Všechny okruhy startují od hlavního vstupu. Modrý okruh vede po lesních svážnicích a je jediný, který provozovatel označuje za sjízdný s kočárkem. Zpřístupňuje vyhlídky Pechova, Českého ráje, Míru, Hlaholská a Křížkovského, tedy většinu toho nejlepšího, aniž byste museli po schodech. Žlutý okruh je nejkratší a jde přes vyhlídky Českého ráje a Míru. Červený přidává Křížkovského a Hlaholskou a hodí se pro rodiny se staršími dětmi. Zelený je nejhezčí, ale také nejnáročnější, vede strmými schodišti a soutěskami jako Myší díra a Císařská chodba.

Doprava a parkování. Placené parkoviště u hlavního vstupu, 100 Kč za den za osobní auto nebo motorku, autobus a karavan 500 Kč. Autobusem z Jičína.

Vstupné. V hlavní sezóně od 1. 6. do 30. 9. platí dospělý 200 Kč, dítě od 3 do 15 let, student do 26 let, senior nad 65 let a držitel průkazu ZTP 150 Kč, rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti 550 Kč. Ve vedlejší sezóně od 1. 10. do 31. 5. je to 150, 100 a 400 Kč. Děti do 2 let zdarma, pes 50 Kč v hlavní a 30 Kč ve vedlejší sezóně. Platí se kartou i Multisportem, rezervace není potřeba.

Občerstvení a záchod. Zázemí je u hlavního vstupu, na okruzích samotných nic. Prohlídkové trasy je nutné opustit nejpozději do 20:00.

Co děti zabaví. Skalní věže, žebříky a úzké průchody. V sezóně tu bývá i Pelíškův pohádkový les.

4. Okolí Prahy: Kokořínský důl a Mšenské pokličky

Délka: orientačně 6 km tam a zpět · Převýšení: v údolí minimální, výstup k pokličkám krátký a strmější · Čas: 2 hodiny čisté chůze · Náročnost: nízká · Start i cíl: Kokořínský Důl · Typ: tam a zpět

Průběh po úsecích. Z Kokořínského Dolu se jde po červené značce údolím potoka Pšovka. Dno údolí je ploché a měkké, po stranách stojí pískovcové stěny s vytesanými výklenky. Mšenské pokličky jsou pískovcové útvary připomínající přerostlé houby: tvrdší horní vrstva s obsahem železa odolává zvětrávání líp než měkčí podstavec. Leží při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko Mšena. Přístup k nim je poměrně snadný, poslední úsek ale stoupá po lesní pěšině.

Doprava a parkování. Autem do Kokořínského Dolu, kde jsou parkoviště u restaurací. Nejblíž pokličkám se dá zaparkovat ve Vojtěchově. K pokličkám vede i modrá značka ze Mšena a červená od hradu Kokořín. Kokořínsko leží zhruba 40 km severně od Prahy, celé údolí měří asi 14 km.

Občerstvení a záchod. Restaurace a penziony jsou v Kokoříně a ve Mšeně, přímo u pokliček nic. Vodu si vezměte s sebou.

Co děti zabaví. Skalní výklenky a pískovcové „hřiby“, po kterých se dá lézt kolem. Na hrad Kokořín se dá výlet natáhnout, tam už ale čeká stoupání a schody ve věži.

Kočárek: po dně údolí ano s terénním kočárkem, poslední úsek k pokličkám ne. S dětmi: 3 až 4 hodiny. Zkrátit: jít jen údolím a k pokličkám se nevystupovat.

5. Brdy: Padrťské rybníky

Délka: orientačně 3 až 4 km jedním směrem od nejbližšího parkoviště, naučná stezka kolem rybníků 13 km · Převýšení: mírné · Čas: 2 hodiny na krátkou verzi, asi 5 hodin na celou stezku · Náročnost: nízká · Start i cíl: Skořice nebo Nepomuk pod Třemšínem · Typ: tam a zpět nebo velký okruh

Průběh po úsecích. K rybníkům se jde po zpevněných lesních cestách, které v Brdech zůstaly po armádě. Jsou široké, rovné a nezabloudíte na nich. Oba rybníky leží zhruba 640 metrů nad mořem, vznikly v 16. století kvůli plavení dřeva a spolu s pobřežními porosty tvoří přírodní rezervaci o rozloze 200 hektarů v CHKO Brdy. Naučná stezka Okolím Padrťských rybníků měří 13 kilometrů, má 13 zastavení a k panelům jsou QR kódy. Vypráví hlavně o zaniklých obcích Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín, které armáda po roce 1950 srovnala se zemí.

Doprava a parkování. Placené parkoviště u Skořice, další přístupy vedou od Nepomuku pod Třemšínem, Míšova a Zaječova. Do oblasti se nesmí autem, poslední kilometry jdete pěšky nebo jedete na kole. Rožmitál pod Třemšínem je asi 10 km, Míšov 4 km.

Občerstvení a voda. U rybníků nic není. Nejbližší hospody jsou v okolních obcích, vodu si vezměte na celý výlet. Koupání je zakázané, oba rybníky slouží jako vodárenský zdroj.

Co děti zabaví. Otevřená vodní hladina uprostřed lesů, bobří hráze, které se tu po roce 2020 rozrostly, a šance zahlédnout orla mořského nebo jeřába. Panely o zaniklých vesnicích fungují na starší děti líp než klasická přírodověda.

Kočárek: ano s terénním kočárkem, cesty jsou zpevněné a široké. S dětmi: půl dne. Zkrátit: dojít jen k Hořejšímu rybníku a vrátit se stejnou cestou.

6. Jižní Čechy: Cesta kolem Světa u Třeboně

Délka: 12 km · Převýšení: zanedbatelné, jde o rovinu · Čas: zhruba 3,5 hodiny · Náročnost: nízká, ale dlouhá · Start: hotel Bohemia-Regent na okraji parku lázní Aurora v Třeboni · Cíl: hráz rybníka Svět u Šustova pomníku · Typ: okruh kolem rybníka

Průběh po úsecích. Naučná stezka Cesta kolem Světa má 16 informačních zastávek a obchází celý rybník. Svět má rozlohu 201,5 hektaru, je patnáctým největším rybníkem v Česku a nechal ho v letech 1571 až 1574 postavit Jakub Krčín. Hráz je dvakrát lomená, dlouhá 1 400 metrů a vysoká 7,5 metru, největší hloubka rybníka je jen 3 metry. U jihovýchodního břehu stojí Schwarzenberská hrobka a hřbitovní kostel svatého Jiljí. Stezka je určena jen pro pěší, na kole je v některých úsecích nevhodná.

Doprava a parkování. Třeboň má vlakové i autobusové nádraží, parkuje se ve městě. Návrat je do stejného místa, protože jde o okruh.

Občerstvení a záchod. Nejlepší zázemí je v Třeboni na začátku a na konci. Na trase jsou v sezóně dvě pláže, jedna z nich Hliník s tobogánem, a u nich občerstvení. Mimo sezónu počítejte s tím, že bude zavřeno.

Co děti zabaví. Rybářské práce, výlov na podzim, pláže v létě a to, že rybníkem prochází 49. rovnoběžka. Na ostrově je studna z roku 1379.

Kočárek: na hrázi a ve městě ano, v lesních úsecích jen s terénním kočárkem. S dětmi: celý den, s menšími dětmi raději jen část. Zkrátit: projít jen hráz a zajít ke Schwarzenberské hrobce, to je dvouhodinová procházka.

Ubytování v Třeboni se v létě vyprodává brzy. Najít ubytování v Třeboni →

7. Vysočina: Čtyři palice a Devět skal ze Žďárských vrchů

Délka: orientačně 7 až 8 km · Převýšení: orientačně 150 m · Čas: 3 hodiny čisté chůze · Náročnost: nízká až střední · Start i cíl: Milovy nebo Křižánky · Typ: okruh

Průběh po úsecích. Ke Čtyřem palicím vedou značené cesty ze tří stran: od Milov, od Křižánek a od Svratky. Od Svratky se jde po červené přes Karlštejn a pak po modré kolem Zkamenělého zámku a Milovských perniček. Skalní útvar Čtyři palice vznikl mrazovým zvětráváním ruly a připomíná čtyři palice vedle sebe. Devět skal jsou přírodní památka vyhlášená v roce 1976 o rozloze 3,34 hektaru, tvoří je tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a jde o nejvyšší bod Vysočiny. Leží zhruba 3 km jihozápadně od Křižánek a 4,5 km jižně od Svratky. Barvy značek na spojce mezi oběma skalami se liší podle zvolené varianty, před výletem si trasu prohlédněte v mapě.

Doprava a parkování. Parkuje se v Milovech nebo v Křižánkách, obě obce mají autobusové spojení. Okruh se vrací na stejné místo.

Občerstvení a voda. Hospody a penziony jsou v Milovech, Křižánkách a ve Svratce. Na hřebeni mezi skalami nic nekoupíte.

Co děti zabaví. Skalní labyrint s devíti věžemi se dá obcházet dokola, výhled z vrcholu je do všech stran a cestou se míjejí Milovské perničky, mělké důlky vyhloubené ve skále.

Kočárek: ne. K samotným skalám vedou lesní pěšiny s kořeny a kamením, funguje jen nosítko. S dětmi: 4 až 5 hodin. Zkrátit: vybrat si jen jedny skály, ne obojí.

8. Orlické hory: Zemská brána a údolí Divoké Orlice

Délka: 3 km · Převýšení: minimální, trasa kopíruje řeku · Čas: zhruba 2 hodiny se čtením panelů · Náročnost: nízká · Start i cíl: Kamenný most v Zemské bráně · Typ: okružní naučná stezka

Průběh po úsecích. Naučná stezka má 22 zastavení na 3 kilometrech a vede po modré značce od Kamenného mostu směrem na Klášterec nad Orlicí. Chráněné území bylo vyhlášeno 1. září 1987, měří 91,59 hektaru a leží v nadmořské výšce 570 až 650 metrů. Předmětem ochrany je balvanité řečiště Divoké Orlice, která se tu prořezala hlubokou soutěskou napříč Orlickými horami. Panely vyprávějí o předválečném opevnění i o místních pověstech. Cesta je nenáročná, ale vede přírodním terénem podél řeky, místy po kamenech a kořenech.

Doprava a parkování. Parkuje se u Kamenného mostu na silnici mezi Bartošovicemi v Orlických horách a Kláštercem nad Orlicí. V hlavní sezóně bývá plno, přijeďte dopoledne.

Občerstvení a voda. Přímo u mostu bývá v sezóně občerstvení, jinak až v Bartošovicích a v Klášterci. Berte si vodu.

Co děti zabaví. Balvany v řece, na které se dá skákat, a bunkry z předválečného opevnění, kterých je na trase několik. Kamenný most sám o sobě stojí za zastávku, v letech 2004 a 2005 ho kompletně rozebrali a znovu složili z původních pískovcových kvádrů.

Kočárek: ne. Terén podél řeky je kamenitý a kořenový, nosítko je jediná rozumná varianta. S dětmi: 2,5 hodiny. Zkrátit: dojít jen k prvním skalám a vrátit se.

9. Moravský kras: Skalní mlýn, Punkevní jeskyně a Macocha

Délka: 1,7 km jedním směrem po dně Punkevního údolí, prohlídka jeskyní 1 250 m · Převýšení: na cestě k jeskyním prakticky žádné · Čas: půl dne i s prohlídkou · Náročnost: nejnižší, pokud jedete vláčkem · Start i cíl: parkoviště Skalní mlýn · Typ: tam a zpět s možností lanovky

Průběh po úsecích. Ze Skalního mlýna vede k jeskyním 1,7 km rovné asfaltové cesty Punkevním údolím. Kdo nechce jít, může využít silniční vláček. Prohlídka Punkevních jeskyní trvá zhruba 50 minut, měří 1 250 metrů a má 198 schodů, teplota je celoročně 7 až 8 °C. Součástí je plavba na motorových lodičkách po podzemní Punkvě a pohled na dno propasti Macocha. Z Macochy se dá vrátit lanovkou, která ale v zimě nejezdí.

Doprava a parkování. Placené parkoviště Skalní mlýn, dál autem nesmíte. Vlakem do Blanska a odtud autobusem. Návrat na stejné místo.

Vstupné a rezervace. Vstupné do Punkevních jeskyní se platí, aktuální ceník najdete na webu Správy jeskyní ČR. V létě si vstupenky kupte online předem, jinak riskujete, že se na požadovaný čas nedostanete. Vozíčkáři si musí podmínky domluvit s dispečinkem předem a mohou jen na první nebo poslední prohlídku dne.

Občerstvení a záchod. Zázemí je na Skalním mlýně i u jeskyní. Fotografovat se smí bez blesku, stativu a selfie tyče.

Co děti zabaví. Plavba lodičkou v podzemí je zážitek, který přebije skoro všechno ostatní. K tomu vláček, lanovka a pohled do propasti Macocha shora i zdola.

Kočárek: ano na cestě údolím, ne v jeskyni. S dětmi: půl dne. Zkrátit: jet vláčkem tam i zpět.

10. Pálava: Mikulov, Svatý kopeček a Turold

Délka: orientačně 1,5 km na Svatý kopeček tam a zpět, s Turoldem kolem 5 km · Převýšení: orientačně 100 m na Svatý kopeček · Čas: hodina na kopeček, půl dne na obojí · Náročnost: nízká, ale se stoupáním · Start i cíl: centrum Mikulova · Typ: dvě krátké trasy z města

Průběh po úsecích. Na Svatý kopeček se stoupá přímo z Mikulova po cestě lemované kaplemi křížové cesty. Nahoře stojí kaple svatého Šebestiána se zvonicí, k tomu menší kaple svaté Rosálie, svaté Barbory a Božího hrobu. Kopec je přírodní rezervace vyhlášená v roce 1946 o rozloze 36,04 hektaru a chrání vápencové bradlo se stepní vegetací. Výhled je na Mikulov, Novomlýnské nádrže a Pálavu. Turold leží severně od města, je 385 metrů vysoký a je tu jeskyně Na Turoldu s dosud známými 2 200 metry chodeb. Většinu jeskynního systému zničila těžba vápence. Kolem vrchu vede geopark s naučnou stezkou.

Doprava a parkování. Mikulov má vlakové nádraží i parkoviště v centru. Obě trasy začínají a končí ve městě, takže se nemusíte řešit s přejezdem.

Občerstvení a záchod. Mikulov je vinařské město, restaurací a kaváren je dost. Nahoře na kopečku nic není.

Co děti zabaví. Kaple podél cesty se dají počítat, nahoře je výhled a v jeskyni Na Turoldu je geologická expozice. V okolí je Pálava plná bílých skal, na Děvín ale s malými dětmi nechoďte, tam už jde o pořádný výstup.

Kočárek: ne. Cesta na Svatý kopeček je dlážděná a místy schodovitá, s kočárkem to nedává smysl. S dětmi: hodina a půl na kopeček. Zkrátit: vyjít jen k první polovině kaplí, výhled je i odtud.

Mikulov se hodí jako základna na celý víkend. Najít ubytování v Mikulově →

11. Slezsko a Poodří: naučná stezka Kotvice

Délka: přes 3 km · Převýšení: žádné, jde o rovinu v nivě Odry · Čas: 1,5 hodiny · Náročnost: nejnižší · Start: bývalá obora u zámku v Nové Horce · Cíl: Pasečný most ve Studénce · Typ: přejezd, dá se jít i tam a zpět

Průběh po úsecích. Stezka vede rovinou mezi rybníky a lužními lesy v CHKO Poodří. Přírodní rezervace Kotvice měří 140,53 hektaru, tvoří ji rybníky Nový a Kotvice a byla vyhlášena 17. prosince 1970, v roce 2014 rozšířena. U rybníka Kotvice stojí ptačí pozorovatelna. Cestou míjíte meandry Odry, rybniční soustavu a lesní porosty na terasovém svahu s prameništi. Stezka je celoročně přístupná a v letech 2024 a 2025 prošla obnovou.

Doprava a parkování. Nejlepší je vlak do Studénky, odkud se dá jít stezkou proti směru a vrátit se stejnou cestou. Autem se parkuje v Nové Horce nebo ve Studénce.

Občerstvení a záchod. Zázemí je ve Studénce, na stezce nic. Berte si vodu a svačinu.

Co děti zabaví. Pozorovatelna s okénky a dalekohledem, vodní ptáci, žáby a to, že se voda drží doslova všude kolem. Nejlepší je jaro a podzim, kdy tudy táhnou ptáci.

Kočárek: ano, jde o rovinu po zpevněných cestách. Po dešti počítejte s bahnem. S dětmi: 2 hodiny. Zkrátit: dojít jen k pozorovatelně a vrátit se.

12. Beskydy: z Pusteven na Radhošť po hřebeni

Délka: 4 km jedním směrem · Převýšení: z 1 018 m na 1 129 m, tedy zhruba 111 m, a to postupně · Čas: 1 až 1,5 hodiny pohodlné chůze · Náročnost: nízká · Start: sedlo Pustevny · Cíl: vrchol Radhoště · Typ: tam a zpět po hřebeni

Průběh po úsecích. Z Pusteven vede západním směrem modře značená hřebenovka přes vrchol Radegast a kolem sochy Radegasta od Albína Poláška z roku 1930 až na vrchol Radhoště. Trasu kopíruje naučná stezka Radegast s 9 zastaveními, celkem asi 4 kilometry a hodina až hodina a půl chůze bez většího převýšení. Na Radhošti stojí kaple svatého Cyrila a Metoděje z let 1896 až 1898, nejvýše položená církevní stavba v Česku, a sousoší obou věrozvěstů z roku 1931. Zhruba 300 metrů jihovýchodně od vrcholu je hotel Radegast.

Doprava a parkování. Na Pustevny se dá vyjet sedačkovou lanovkou z Trojanovic, jedinou v Beskydech, která jezdí i v létě. Auto se nechává na parkovišti na Pustevnách, které bývá o poutích a svátcích uzavřené. Návrat je na stejné místo.

Občerstvení a záchod. Na Pustevnách jsou Libušín a Maměnka, secesní srubové stavby ve valašském stylu z roku 1898, hotel Tanečnica a další podniky. Na Radhošti hotel Radegast. Tohle je z celého článku trasa s nejlepším zázemím.

Co děti zabaví. Socha Radegasta, kaple na vrcholu a na Pustevnách Stezka Valaška, 610 metrů dlouhá koruna se skleněnou vyhlídkovou plošinou, 22 metrů vysokou věží a 150 metrů dlouhým visutým mostem.

Kočárek: ano. Hřebenová cesta je široká a zpevněná, patří k nejlepším kočárkovým trasám v horách. S dětmi: 3 hodiny tam a zpět i s pauzou. Zkrátit: otočit se u sochy Radegasta.

Beskydy mají nenáročných tras mnohem víc, než se sem vejde. Sepsali jsme je zvlášť v článku nenáročné turistické trasy v Beskydech, kde najdete i kratší okruhy kolem Bílé a Ostravice. Najít ubytování pod Pustevnami →

Souhrnná tabulka: rodinné a nenáročné trasy podle kraje

Naučné stezky pro děti: kde se cestou něco naučí

Naučná stezka je pro rodinný výlet nejlepší formát, jaký existuje. Je krátká, má cíl na každých pár set metrech a děti mají důvod jít dál. Kromě těch, které jsou už rozepsané výš, doporučujeme tyhle:

• Tři iseriny, Jizerské hory. Šest kilometrů, dvanáct zastavení, dvě až tři hodiny chůze. Začíná na jižním okraji osady Jizerka a končí u vyhlídky do vrchoviště v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky. Cestou míjíte přírodní rezervaci Bukovec (1 005 m n. m., 30 hektarů, jeden z nejvyšších čedičových výlevů v Evropě), čedičový lom, suťová pole a panorama Krkonoš. V osadě je Muzeum Jizerských hor v bývalé škole a restaurace Pyramida a Panský dům. Mimo osadu je zakázaný vjezd na kolech, choďte jen po vyznačených stezkách.
• Jezerní slať, Šumava. Krátká stezka zhruba 350 metrů s pokračováním po povalovém chodníku, mezi Kvildou a Horskou Kvildou v nadmořské výšce 1 058 až 1 075 metrů. Na konci je sedmimetrová vyhlídková věž s 21 schody, volně přístupná v letní sezóně, v zimě uzavřená. Malé parkoviště u silnice, vstup zdarma, jen pro pěší.
• Okolím Padrťských rybníků, Brdy. Třináct kilometrů, třináct zastavení, QR kódy u panelů. Vypráví o zaniklých obcích ve vojenském prostoru.
• Naučná stezka Radegast, Beskydy. Devět zastavení na čtyřech kilometrech mezi Pustevnami a Radhoštěm, o pověstech, ovcích, jeskyních bez krápníků a názvech hor.
• Kotvice, Poodří. Přes tři kilometry rovinou s ptačí pozorovatelnou.

Trasy pro seniory a lidi s omezenou hybností

Bezbariérových tras v české přírodě moc není a ty, které se za bezbariérové vydávají, často končí u schodů. Tady jsou ty, kde to opravdu funguje:

• Chalupská slať. Povalový chodník je široký 120 cm, má bezpečnostní lišty a příčné latě pro jistější pohyb a je určený i pro lidi s pohybovým omezením. U informačního střediska Svinná Lada je bezbariérové WC a mobilní toaleta pro vozíčkáře.
• Harrachovská cesta k Mumlavskému vodopádu. Asfaltová, 7,7 km s převýšením 163 metrů, dostupná pro pěší, cyklisty i vozíčkáře. Pod vodopádem je Mumlavská bouda.
• Punkevní údolí ze Skalního mlýna. 1,7 km po rovině, k tomu silniční vláček. Do samotné jeskyně je ale 198 schodů a vozíčkáři si musí podmínky domluvit předem s dispečinkem, prohlídka je možná jen na první nebo poslední turnus dne.
• Hráz rybníka Svět v Třeboni. 1 400 metrů rovné hráze s lavičkami, přímo z města.
• Pustevny na Radhošť. Široká hřebenová cesta bez většího převýšení a s lanovkou na start. Sedačková lanovka ale není pro každého, ověřte si nástup předem.

Trasy dostupné vlakem, bez auta

Vlak řeší dvě věci najednou: nemusíte se vracet na parkoviště a děti mají zážitek už z cesty. Z tras v článku se bez auta obejdete tady:

• Harrachov má vlastní železniční stanici a k vodopádu se jde přímo z města.
• Třeboň je na trati, Cesta kolem Světa začíná i končí ve městě.
• Studénka leží na hlavní trati a stezka Kotvice končí u Pasečného mostu kousek od nádraží.
• Blansko a odtud autobus na Skalní mlýn v Moravském krasu.
• Mikulov má nádraží a obě trasy vedou přímo z města.
• Trojanovice pod Pustevnami, odkud jede sedačková lanovka.

Do Prachovských skal, Zemské brány, k Padrťským rybníkům a na Devět skal se bez auta dostanete jen s přestupem na autobus a o víkendech bývají spoje řídké. Vždy si ověřte i zpáteční odjezd, ne jen ten ranní.

Co s sebou na půldenní výlet s dětmi

Půldenní výlet znamená čtyři až pět hodin i s cestou. Batoh nemusí být velký, ale těchhle pár věcí se vyplatí:

• Voda pro každého zvlášť. Na většině tras v článku není na cestě žádný pramen ani bufet. Půl litru na dítě, litr na dospělého.
• Svačina navíc. Ne jedna, ale dvě. Hlad přijde vždycky v nejhorším úseku.
• Pláštěnka nebo bunda. V horách se počasí mění během hodiny, i v létě.
• Náhradní ponožky a tričko pro děti do batohu. Potok nebo louže je jistota.
• Malá lékárnička: náplasti, dezinfekce, pinzeta na klíšťata, repelent.
• Nosítko místo kočárku na trasy, kde je terén nejistý. Kočárek se dá nechat v autě, dítě ne.
• Boty s pořádnou podrážkou. Pískovec i vápenec jsou po dešti kluzké.
• Papírová mapa nebo stažená offline mapa. Signál v údolích a v lese bývá slabý.
• Drobné v hotovosti na parkovné, protože automaty v terénu občas nezvládají karty.

Kdy vyrazit a čemu se vyhnout

Nenáročné trasy jsou nejhezčí od konce dubna do června a pak v druhé polovině září a v říjnu. V květnu je příroda čerstvá a lidí míň, na podzim jsou barvy a nekonečné výhledy. Červenec a srpen jsou nejnabitější měsíce, na Pustevnách, v Prachovských skalách i v Moravském krasu se v poledne stojí fronty.

Na co si dát pozor:

• Rezervace mají svá pravidla. V přírodních rezervacích se chodí jen po značených cestách. Platí to na Bukovci, na Kotvici, v Zemské bráně i na Svatém kopečku.
• Lanovky a sezónní provozy. Lanovka na Macochu v zimě nejezdí, vyhlídková věž na Jezerní slati je v zimě uzavřená, Mumlavská bouda má sezónní provoz.
• Koupání není všude. Padrťské rybníky jsou vodárenský zdroj a koupat se v nich nesmí.
• Zimní údržba. Prohlídkové okruhy v Prachovských skalách se v zimě neudržují.
• Parkoviště se plní brzy. U Zemské brány, na Pustevnách i na Skalním mlýně přijeďte do devíti ráno.

Kam dál

• Nenáročné turistické trasy v Beskydech
• Náročné horské trasy po Česku
• Cyklistické trasy a výlety
• Turistické trasy v Beskydech: rozcestník
• Trasy v okolí Lipna
• Rešovské vodopády: trasy a okruhy
• Kam do přírody
• Kam na výlet autem
• Hory v Česku
• Kam na prodloužený víkend

Časté otázky: rodinné a nenáročné trasy