Znáte nejvyšší hory Polska? 18 krásných hor, kam vyrazit

Když se řekne nejvyšší hory Polska, většina lidí si vybaví jediné jméno — Rysy. A je to tak správně: severozápadní vrchol Rysů ve výšce 2 499 metrů je nejvyšším bodem celého Polska. Jenže za ním se skrývá mnohem zajímavější příběh. Hned sedm nejvyšších polských vrcholů leží v jednom jediném pohoří — v Tatrách — a teprve potom přicházejí na řadu hory, které zná každý Čech: beskydská Babia Góra, krkonošská Śnieżka nebo bieszczadská Tarnica.

Tenhle průvodce je poctivý faktický seznam. Projdeme spolu sedm nejvyšších tatranských vrcholů Polska s ověřenými výškami, pak se podíváme na nejvyšší horu každého polského pohoří (tomu Poláci říkají Koruna hor Polska) a nakonec si řekneme, které z těch slavných vrcholů zvládne i běžný turista bez lana a maček. Jestli plánujete konkrétní výlet do Tater, mrkněte i na náš samostatný článek Polské Tatry: 11 tipů (2026) — tady jde hlavně o čísla a vrcholy.

18 nejvyšších hor Polska

Seznam jsme seřadili podle výšky. Prvních sedm vrcholů jsou Tatry, a jak uvidíte, mezi sedmou horou (Giewont) a osmou, beskydskou Babií Górou, je skok skoro 170 metrů a hlavně změna celého pohoří. Od osmého místa níž pak jde vždy o nejvyšší vrchol dalšího polského pohoří. U každého vrcholu uvádíme výšku, pohoří a dostupnost pro běžného návštěvníka.

1. Rysy — 2 499 m (Tatry)

Nejvyšší bod Polska. Hora má tři vrcholy a polsko-slovenská hranice prochází přes severozápadní štít vysoký 2 499 m — ten je polský nej. Nejvyšší vrchol Rysů (2 503 m) leží celý na slovenské straně. Z polské strany se na Rysy stoupá od Morského Oka přes Chatu pod Rysy; je to značená, ale dlouhá a náročná celodenní túra s řetězy ve vrcholové části. Dostupnost: zdatný turista, ne v zimě a ne za mokra.

2. Mięguszowiecki Szczyt Wielki — 2 438 m (Tatry)

Druhý nejvyšší polský vrchol, tyčící se přímo nad Morským Okem. Leží na hranici a vede na něj jen neznačená trasa pro horolezce — pro běžného turistu nedostupný. Dostupnost: pouze s horolezeckými zkušenostmi a vybavením.

3. Niżnie Rysy — 2 430 m (Tatry)

Tzv. Nízké Rysy na hřebeni vybíhajícím z Rysů k severu — po Rysech a Mięguszowieckém štítu jde o třetí nejvyšší kótu na polském území. Jeho severozápadní stěna nad Czarným Stawem spadá přes 600 metrů a patří k nejmohutnějším v okolí Morského Oka. Značka sem nevede. Dostupnost: horolezecký terén.

4. Świnica — 2 301 m (Tatry)

Výrazný skalní štít na hlavním hřebeni nad Halou Gąsienicową. Vede na něj značená, ale exponovaná trasa z Kasprového Wierchu přes Świnickou przełęcz — místy zajištěná řetězy. Dostupnost: zkušený turista bez závratí.

5. Kozí Wierch (Kozi Wierch) — 2 291 m (Tatry)

Důležité prvenství: Kozí Wierch je nejvyšší hora, která leží celá na polském území (Rysy i ostatní vyšší štíty stojí na hranici). Vede na něj značená, ale technicky náročná trasa Orlou Percí — jedním z nejexponovanějších značených chodníků v Tatrách. Dostupnost: jen zkušení turisté, řetězy a žebříky.

6. Kasprowy Wierch — 1 987 m (Tatry)

Nejnavštěvovanější tatranský vrchol — a to proto, že sem jezdí kabinková lanovka z Kuźnic u Zakopaného. Nahoře je meteorologická stanice a rozhled na celý hřeben. Dostupnost: lanovkou zvládne každý; pěšky středně náročná túra.

7. Giewont — 1 894 m (Tatry)

Symbol Zakopaného — silueta „spícího rytíře“ s velkým železným křížem na vrcholu. Na Giewont vede značená trasa zajištěná řetězy ve vrcholové části; je extrémně populární, takže ve špičce se u řetězů tvoří fronty. Pozor na bouřky — kvůli kovovému kříži je vrchol nebezpečný při blesku. Dostupnost: běžný zdatný turista.

💡 Tip: Mezi sedmou a osmou nejvyšší horou Polska je skok skoro 170 metrů a změna celého pohoří. Všech sedm vrcholů nad 1 894 m je v Tatrách — proto se Tatrám právem říká „polské velehory“.

8. Babia Góra — 1 725 m (Beskydy / Beskid Żywiecki)

Královna Beskyd a nejvyšší hora Polska mimo Tatry. Leží na česko-polské, respektive slovensko-polské části hřebene v Beskidu Żywieckim. Vede na ni několik značených tras — nejznámější je Perć Akademików s řetězy, ale dá se vyjít i pohodlnější cestou. Dostupnost: běžný turista, jedna z nejvděčnějších „velkých“ túr v Polsku.

9. Śnieżka — 1 603 m (Krkonoše / Karkonosze)

Nejvyšší hora Krkonoš i celých Sudet — a vrchol, který sdílíme s Čechy. Na polské straně na ni vede řada značených cest a jezdí sem davy. Nahoře stojí česká pošta a kaple sv. Vavřince. Dostupnost: běžný turista; nejjednodušší výstupy z polské Karpacze nebo od Łomniczky. Víc tipů máme v článku Polské Krkonoše: 12 tipů (2026).

10. Králický Sněžník (Śnieżnik) — 1 423 m (Masyw Śnieżnika)

Vrchol na česko-polské hranici, nejvyšší bod stejnojmenného pohoří. Z polské strany se nejčastěji stoupá z obce Międzygórze. Dostupnost: běžný turista, klidné a méně přelidněné než Krkonoše.

11. Tarnica — 1 346 m (Bieszczady)

Nejvyšší hora Bieszczad na divokém jihovýchodě Polska — kraj připomínající spíš Karpaty než turistická letoviska. Travnaté hřebeny zvané połoniny nabízejí jedny z nejhezčích rozhledů v zemi. Dostupnost: běžný turista; oblíbený východ za východem slunce.

12. Turbacz — 1 310 m (Gorce)

Nejvyšší vrchol Gorců, zalesněného pohoří mezi Tatrami a Beskydami. Pod vrcholem stojí největší beskydská chata PTTK (přes 100 lůžek) a sbíhá se u ní pět turistických tras — je to hlavní rozcestí celých Gorců. Z luk a od chaty je za dobrého počasí nádherný rozhled přes Podhalí až na hřeben Tater. Dostupnost: pohodový turista, ideální i pro rodiny.

13. Radziejowa — 1 262 m (Beskid Sądecki)

Nejvyšší hora Sądeckých Beskyd na jihu Malopolska. Samotný vrchol je zarostlý lesem, proto na něm v roce 2022 vyrostla 22metrová rozhledna, z jejíž plošiny dohlédnete na Tatry, Pieniny, Babí horu i Beskid Wyspowy. Dostupnost: pohodový turista.

14. Skrzyczne — 1 257 m (Slezské Beskydy / Beskid Śląski)

Nejvyšší hora Slezských Beskyd a domácí kopec lyžařského střediska Szczyrk. Z údolí sem vede kabinková i sedačková lanovka, takže se nahoru dostanete i bez velké námahy. U horní stanice stojí menší rozhledna a za jasného počasí je odsud vidět Žywiecká kotlina i vzdálené Tatry. Dostupnost: běžný turista, nahoru i lanovkou.

15. Mogielica — 1 171 m (Beskid Wyspowy)

Nejvyšší vrchol Beskidu Wyspoweho, pohoří tvořeného osamělými „ostrovními“ kopci jižně od Krakova. Na zalesněném vrcholu stojí dřevěná rozhledna s kruhovým výhledem na Tatry, Gorce i okolní beskydské hřebeny. Dostupnost: pohodový turista, oblíbený cíl rodinných výletů.

16. Wielka Sowa (Velká Sova) — 1 015 m (Soví hory / Góry Sowie)

Nejvyšší bod Sovích hor v Dolním Slezsku, jen kousek od českých hranic. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna z roku 1906 vysoká zhruba 25 metrů, z jejíž plošiny dohlédnete přes velkou část Sudet. Vrchol je snadno dostupný po značených cestách a patří k nejoblíbenějším výletním cílům regionu. Dostupnost: pohodový turista, vhodné i pro rodiny.

17. Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina) — 919 m (Stolové hory / Góry Stołowe)

Nejvyšší a nejslavnější vrchol Stolových hor u českých hranic, naproti Broumovsku. Od Karłówa na náhorní plošinu vede zhruba 665 kamenných schodů a nahoře čeká skalní labyrint s vyhlídkovými terasami a bizarními pískovcovými útvary. Je to jedna z nejnavštěvovanějších atrakcí polských Sudet. Dostupnost: běžný turista, počítejte se schody a ve špičce s frontami.

18. Ślęża — 718 m (Masyw Ślęży)

Osamělý kužel jižně od Vratislavi, který se zvedá přímo z nížiny, takže působí mnohem vyšší, než ve skutečnosti je. Odpradávna platí za posvátnou horu: dodnes tu najdete záhadné kamenné sochy z dob dávných kultů, na vrcholu stojí kostelík a nabízí se výhled do širokého okolí. Dostupnost: pohodový turista, oblíbený celoroční výlet Vratislavanů.

Nejvyšší hora každého polského pohoří

Poláci mají hezký koncept: Koruna hor Polska (Korona Gór Polski) — sbírka 28 vrcholů, kde každý je nejvyšším bodem jednoho pohoří. Vybrali jsme ta nejvýznamnější a nejznámější pohoří, abyste viděli, jak různorodé polské hory jsou — od velehor až po mírné lesnaté hřebeny.

Koruna hor Polska má celkem 28 vrcholů — tabulka výše ukazuje ty nejdůležitější. Pokud vás láká dlouhodobý cíl, posbírat celou Korunu je oblíbená turistická výzva, na kterou Poláci jezdí roky.

Které vrcholy zvládne turista (Rysy, Babia Góra, Śnieżka)

Tohle je nejčastější otázka — a důležité je rozlišovat. Většina nejvyšších tatranských štítů Polska je dostupná jen horolezcům (Mięguszowiecki, Niżnie Rysy) nebo zdatným turistům na exponovaných řetězových trasách (Kozí Wierch, Świnica). Ale ti tři nejslavnější vrcholy zvládne i běžný turista — s respektem a v dobrém počasí.

Śnieżka je nejjednodušší — pokud zvládnete celodenní procházku do kopce, vyjdete ji. Babia Góra je o stupínek výš, ale pořád v možnostech běžného turisty. Rysy jsou vrchol toho, co lze v Polsku zdolat bez horolezeckého vybavení — počítejte s 8–10 hodinami chůze tam a zpět z Morského Oka a s řetězy v závěru.

Pokud na vrcholy plánujete vícedenní výpravu, nejlepší základnou je Zakopane — startuje odsud lanovka na Kasprowy Wierch, trasy na Giewont i autobusy k Morskému Oku. Ubytování v Zakopaném najdete tady →

A jestli si chcete výstup nebo prohlídku Tater rezervovat s průvodcem, vyplatí se mrknout na organizované túry a zážitky v okolí Zakopaného →.

Kam dál

• Polské Tatry: 11 tipů (2026)
• Polské Krkonoše: 12 tipů (2026)
• Nejvyšší hory Slovenska (2026)
• Nejvyšší hory ČR (2026)

Časté otázky