Šibeniční vrch lyžování v Mnichovicích: vleky, ceny a večerní provoz

Šibeniční vrch je kopec na východním okraji Mnichovic, kde se ve středověku popravovalo a kde dnes děti sjíždějí pod obří sochou kocoura Mikeše. Jedna krátká sjezdovka, poma Bobeš, pás Mikeš, dětské lano a sněžný kolotoč Pašík. Kousek nad svahem stojí srub, o kterém majitelé tvrdí, že je největší v Evropě. Na hory to nemá a ani nechce mít, zato je to jedno z nejbližších míst, kam se dá z Prahy vyrazit s dítětem na první lyžování.

Šibeniční vrch a lyžování tu mají pár místních zvyklostí, které je lepší znát předem. Na svahu se platí jen hotově, půjčovna nedělá rezervace, sáňky jsou zakázané a otevírací dny se během zimy mění podle sněhu. Sepsali jsme, co areál má, kolik co stálo v poslední sezoně, jak funguje lyžařská škola Vločka, jak se sem dostat autem i vlakem a kde se dá přespat přímo u sjezdovky.

Který Šibeniční vrch? Ten lyžařský je v Mnichovicích

Šibeničních vrchů je v Česku spousta, protože skoro každé město s hrdelním právem mělo svůj kopec za humny. Najdete je u Mikulova, Kašperských Hor, Prachatic, Bečova nad Teplou, Lokte nebo Chebu. Jsou to ale vyhlídky, lesy a pár zbytků popravišť. Sjezdovka s vleky je jen jedna, a to v Mnichovicích u Říčan, zhruba 20 kilometrů od okraje Prahy. Když lidé hledají „Šibeniční vrch lyžování“, míří právě sem.

Adresa pro navigaci je Šibenička 808, 251 64 Mnichovice. Areál leží na východním okraji města a vedou k němu cedule. Provozovatel je rodina Zenklových, jejíž firma tu kromě sjezdovky provozuje restauraci, hotel, tenisovou halu, squash, bowling a v létě kemp.

Ski aréna Šibeniční vrch v číslech

Katalogy lyžařských areálů se tu rozcházejí víc než jinde. Některé pořád uvádějí čtyři sjezdovky, dva vleky Poma a fun park s tunelem a figurínami, jiné „krátký lanový vlek a malou pomu“. Oficiální web dnes jmenuje čtyři zařízení, z nichž jedno je pás a druhé kolotoč. Do tabulky jsme dali to, co stojí na stránkách provozovatele, a nadmořskou výšku podle SNOW.cz a českých sjezdovkových katalogů.

Sjezdovka a vleky: co na Šibeničním vrchu čekat

Celý lyžařský areál je jedna louka pod srubem. Hlavní sjezdovka se nahoře úzce stáčí kolem budovy a pak se rozbíhá po svahu, který je v horní části nejprudší a dole zvolna dojíždí. SNOW.cz mezi mínusy areálu jmenuje právě to zúžení nahoře a pomalý vlek. Pro dítě, které se teprve učí zastavit, jsou to ale spíš výhody: na pomalé pomě má čas se srovnat a dole ho rovinka zastaví sama.

Bobeš: hlavní vlek a jediná „velká“ sjezdovka

Bobeš je poma JT-300 dlouhá 250 metrů. Převýšení je kolem 50 metrů a katalogy sjezdovku barví modře. Kdo už jezdí, sjede ji za pár desítek vteřin a nahoru jede déle, než trvala jízda dolů. Na rozježdění před horami to ale stačí, na nácvik prvních oblouků dítěte taky. Podle ekonomického týdeníku Euro se vlek občas zastaví, aby mohlo přes kopec přejít stádo majitelových koz, a my bychom to brali jako místní koloring, ne jako závadu.

Mikeš I., Mikeš II. a Pašík: dětská část

Pro nejmenší jsou tu tři zařízení, každé na jinou fázi učení:

• Mikeš I. je lyžařský pás dlouhý skoro sto metrů, novinka posledních sezon. Dítě na něj nastoupí jako na eskalátor a nemusí se nic učit.
• Mikeš II. je dětské lano o délce 80 metrů pro ty, kdo už zvládnou jet za lano a udržet lyže rovně.
• Pašík je sněžný kolotoč, na kterém se děti do 140 cm vozí v kruhu a zvykají si na lyže pod nohama. Jedna jízda stála v sezoně 2025/26 padesát korun.

Jména nejsou náhoda. Josef Lada se narodil ve vedlejších Hrusicích a kocour Mikeš, prase Pašík a kozel Bobeš jsou postavičky z jeho knížek. U vstupu do areálu stojí od prosince 2021 obří socha Mikeše, podle provozovatele největší na světě.

Co tu nenajdete

Snowpark, běžecké tratě ani delší sjezdovku. Sáňkování a bobování je na svahu z bezpečnostních důvodů zakázané a do sjezdovky se nesmí vstupovat v botách. SNOW.cz sice píše o sáňkování na svahu pod restaurací mimo sjezdovku, oficiální web ale zákaz uvádí bez výjimky. Sáňky bychom proto nechali doma, nebo se na místě zeptali.

Ceník jízdného na Šibeničním vrchu

Elektronické skipasy ani čipové karty tu nečekejte. Platí se v pokladně u vleku v Lyžařské boudě a jízdenky jsou na čas, nebo na jednotlivé jízdy. Ceník na zimu 2026/27 areál zatím nezveřejnil, níž jsou ceny ze sezony 2025/26 z oficiálního webu. Dětské ceny ceník samostatně neuvádí, výjimkou je Pašík, který je jen pro děti do 140 cm.

Pár věcí, které z ceníku nejsou poznat:

• Kartou na svahu nezaplatíte. Pokladna i půjčovna berou jen hotovost. Bankomat je na náměstí v Mnichovicích, v restauraci a hotelu karty berou.
• Areál dělá akce. Na jarní prázdniny pro Prahu-východ v březnu 2026 vyhlásil akční cenu jízdného a poslední den sezony (14. března 2026) jezdili lyžaři v plavkách zdarma, ostatní za 300 Kč bez časového omezení. Podobné akce hlásí na webu a v aktualitách na českých sjezdovkových serverech.
• Katalogy uvádějí i jiné ceny. Na ceske-sjezdovky.cz visí tabulka se čtyřhodinovou jízdenkou za 400 Kč pro dospělé a 350 Kč pro děti, kudyznudy.cz píše o 400 Kč za celý víkendový den. Platí ceník na webu provozovatele.

Provozní doba, sezona a večerní lyžování

Šibeniční vrch nemá pevný kalendář. Otevírá se, když napadne nebo se vyrobí dost sněhu, a provozní dny se během zimy mění. V sezoně 2025/26 to vypadalo takhle:

• Zahájení 30. listopadu 2025, do 21. prosince jen o víkendech od 10 do 17 hodin. V provozu byly Bobeš, pás Mikeš I. a lano Mikeš II.
• První večerní lyžování v sobotu 20. prosince 2025 od 18 do 21 hodin, v neděli pak běžný provoz od 10 do 17.
• Leden až březen: ve všední dny odpoledne od 13 do 18 hodin, o víkendu od 10 do 17 hodin. Dopoledne ve všední dny patří svah kurzům pro mateřské a základní školy.
• Konec 14. března 2026 tradičním rozloučením se sezonou v plavkách.

Kdy se otevře v zimě 2026/27, záleží na mrazech. Areál stav hlásí na stránce Ski-aréna a na telefonu 603 425 303, kde vám řeknou i sněhové podmínky. Než vyrazíte, mrkněte na dvě webkamery na sjezdovku. Pozor, ve všední dny dopoledne jsou vypnuté. Provozovatel to vysvětluje tím, že rodiče podle kamer zasahovali do výuky.

Večerní lyžování tu není každodenní jako na Chotouni. Svah je osvětlený a areál večerní provoz vyhlašuje na konkrétní dny, nejčastěji na sobotní večer od 18 do 21 hodin. Ve všední dny se jezdí do šesti, takže v prosinci a lednu se poslední hodinu stejně jezdí za tmy pod světly. Přehled svahů, které svítí pravidelně, máme v článku Večerní lyžování.

Šibeniční vrch s dětmi: škola Vločka a dětský svah

Kvůli dětem sem jezdí skoro všichni. Na místní poměry je tu všechno pohromadě: parkoviště pár metrů od nástupu na vlek, pás a lano pro úplné začátečníky, bufet na svahu a teplá restaurace nad ním. iDNES areál kdysi nazval „Kitzbühelem pro Pražany“, což je dost nadsazené, ale pro čtyřleté dítě to klidně může platit.

Lyžařská škola Vločka

Ve sjezdovkové boudě sídlí Ski škola Vločka, která tu učí od roku 2009. Lyžování učí děti od čtyř let a škola výslovně prosí, aby jí rodiče nehlásili tříleté děti jako čtyřleté. Snowboard doporučuje dětem od sedmi let. Lekce trvá 50 minut a učí se za každého počasí.

Výuka v angličtině je o 100 Kč dražší. Jízdné na vlek ani půjčovné v ceně není a platí se hotově předem v boudě školy. Pak je sraz s instruktorem v celou hodinu před boudou. Skupinu nad dvě děti škola nedělá u nejmenších (zhruba pod šest let) a u dětí s rozdílnou úrovní.

Rezervace bere jen telefonicky na čísle 775 376 567 nebo 601 558 156 (všední dny 8:30 až 18:30, víkend 8 až 18 hodin), e-maily nevyřizuje. Doporučuje volat týden předem, rezervuje nejvýš 14 dní dopředu a podle zkušenosti školy se volné místo občas najde i den předem. Kdo zruší méně než 12 hodin před lekcí nebo nepřijde, zaplatí příště sankci 400 Kč, pokud se lekce neobsadí. Kdo přijde pozdě, o lekci přijde. Klienti školy nemají na vleku přednost.

Škola v minulé sezoně fungovala v prosinci od pátku do neděle od 10 do 17 hodin, o vánočních prázdninách denně a od ledna do března od úterý do pátku od 12 do 17 hodin a o víkendech od 10 do 17. Pro mateřské a základní školy pořádá týdenní kurzy, informace jsou na webu Veselé lyžování.

Půjčovna lyží a snowboardů

Půjčovna je přímo u svahu a zaměřuje se hlavně na dětské vybavení. Rezervace nedělá vůbec, ani telefonem, ani e-mailem. Provozovatel to vysvětluje „špatnými zkušenostmi“. Půjčuje se jen osobně na místě a platí se hotově.

Servis lyží web neuvádí, takže broušení a voskování bychom řešili doma v Praze.

Jak se na Šibeniční vrch dostat

Autem z Prahy a z Brna

Z centra Prahy je to kolem 35 kilometrů. Jede se po D1 směr Brno, sjíždí se na exitu 21 Mirošovice a dál po silnici do Mnichovic, kde vás k areálu dovedou cedule. V klidném provozu to trvá 35 až 40 minut, z jihovýchodního okraje Prahy kolem dvaceti. V sobotu ráno a v pátek odpoledne je D1 ucpaná, takže počítejte klidně s půlhodinou navíc. Kudyznudy.cz radí alternativu přes exit 11 Jesenice a Říčany, která se hodí, když na D1 před Mirošovicemi stojí kolona.

Parkování pro lyžaře je na třech parkovištích dohromady asi pro sto aut, nejbližší je pár metrů od nástupu na vlek. Cenu parkování web areálu neuvádí, hotelovým hostům je zdarma. Do navigace zadejte Šibenička 808, Mnichovice.

Z Brna je to kolem 180 kilometrů. Kvůli čtvrtkilometrové sjezdovce bychom tak daleko nejeli, z Brna jsou blíž Němčičky nebo Dolní Morava.

Vlakem S9 do Mnichovic

Šibeniční vrch patří k těm několika svahům, kam se z Prahy dá rozumně dojet vlakem. Linka S9 Pražské integrované dopravy jede z hlavního nádraží přes Vršovice, Strančice a Říčany do Mnichovic zhruba každou půlhodinu a cesta trvá necelých 40 minut. Ze stanice Mnichovice je to k areálu vzdušnou čarou něco přes kilometr, pěšky přes město a do kopce počítejte kolem dvaceti minut. S lyžemi přes rameno a dítětem za ruku je to výprava, ale funguje. Konkrétní spoje si najdete na pid.cz nebo na IDOS.

Kde se na Šibeničním vrchu najíst

Tohle je oblast, ve které malý svah u Prahy porazí leckterou horskou sjezdovku. Přímo u dojezdu je bufet Lyžařská bouda (v katalozích se objevuje i jako Tyrolská bašta) s teplými nápoji a rychlým jídlem, kde se platí hotově. Nad sjezdovkou pak stojí srubová restaurace se 70 místy uvnitř a 80 na terase, točí se Velkopopovický Kozel a Plzeň a vaří se místní kuchyně s denním menu. Otevřeno má od pondělí do čtvrtka a v neděli od 11 do 22 hodin, v pátek a sobotu do 23. Stůl se dá rezervovat na telefonu 323 640 975, o víkendech v sezoně bychom to udělali.

Nám se na tom líbí hlavně to, že po lyžování nemusíte nikam jet. Děti se převléknou na lavici v teple, rodiče si dají polévku, a kdo chce, může si ještě zahrát bowling nebo squash ve stejné budově.

Kde se ubytovat u Šibeničního vrchu

Většina lidí sem jezdí z Prahy na otočku. Spát tu má smysl, když přijíždíte z dálky, chcete, aby dítě lyžovalo dva tři dny po sobě, nebo když lyžování spojujete s víkendem v Ladově kraji a Posázaví. Vybrali jsme čtyři místa, která jsme ověřili na Bookingu a sedí jménem i obcí:

• Sport-hotel Šibeniční vrch (Mnichovice). Pět pokojů přímo ve velkém srubu nad sjezdovkou, s terasou, klimatizací a lednicí, z ochozu je vidět do sportovní haly. Hotel je samoobslužný bez recepce, kód ke dveřím přijde po rezervaci. Patří k němu čtyři roubenky s kuchyňkou pro nejvýš čtyři lidi a dvě vyhlídkové glampingové kopule s výhledem na sjezdovku. Na lyže se jde od dveří.
• Hotel U Císaře (Mirošovice). Hotel s restaurací a barem u sjezdu z D1, pár minut autem od svahu. Praktický, když jedete z Moravy a nechcete večer nic hledat.
• Hotel SEN (Senohraby). Čtyřhvězdičkový hotel s fitness centrem v Senohrabech, o jednu stanici vlaku S9 dál od Prahy. Volba pro ty, kdo chtějí větší pohodlí než ve srubu.
• Wellness Hotel Valnovka (Kamenice). Hotel s restaurací, barem a fitness asi deset kilometrů západně od Mnichovic. Dává smysl, když chcete lyžování spojit s odpočinkem.

Další ubytování v okolí najdete v nabídce pro Mnichovice, hlavně apartmány a chalupy.

Kdo chce ve srubu bydlet napřímo, může psát na info@sibenicnivrch.cz nebo volat 605 416 957. Areál na webu uvádí ceník: standardní dvoulůžkový pokoj za 1 390 Kč na noc, roubenka pro čtyři za 2 580 Kč, glampingová kopule za 3 500 Kč, snídaně 170 Kč za osobu. Od tří nocí dává slevu deset procent.

Když se zrovna nelyžuje

Teplá zima, děla mlčí a výlet je naplánovaný? Šibeniční vrch je celoroční areál, takže i bez sněhu tu je tenisová hala, squash, bowling a ping-pong. Když chcete ven, Ladův kraj je kolem dokola:

• Hrusice, rodná ves Josefa Lady, jsou kousek od Mnichovic. Je tu Mikešův pomníček a Památník Josefa Lady a jeho dcery Aleny v bývalé Ladově vile. Památník byl od října 2025 kvůli rekonstrukci zavřený, výběr z Ladova díla byl mezitím k vidění na obecním úřadě. Než pojedete, ověřte si na webu Oblastního muzea Praha-východ, jestli už je otevřeno.
• Zahrady Myšlín, rodinná farma s bistrem necelé dva kilometry od areálu. Zimní provoz si ověřte předem.
• Ondřejovská hvězdárna je otevřená pro veřejnost jen od května do září o víkendech, v zimě sem tedy nejezděte.

Trocha historie

Kopec měl do 15. století jen pastvinu a žádné jméno. V roce 1484 byly Mnichovice povýšeny na město s hrdelním právem a na svahu obráceném k městu vzniklo popraviště. Kat sem jezdil z Kouřimi a vrchu se začalo říkat Šibeničky. Poslední popravy tu proběhly ve druhé polovině 18. století, kdy osvícenské reformy obecním soudům pravomoci ubraly.

Lyžovalo se tu dřív, než vznikl areál. Mezi lety 1967 a 1990 sloužil severní svah státnímu statku jako pastvina a v zimě k rekreačnímu lyžování a sáňkování, pak zarostl náletem a v údolí byla dokonce skládka asfaltového odpadu. Koncem 90. let se město dohodlo na převodu pozemků od státu výměnou za investici do veřejného sportoviště. Horský areál Šibeniční vrch se otevřel 19. prosince 2004, o rok později pozemky přešly na rodinu Zenklových. V letech 2006 až 2010 přibývala sportoviště, v roce 2011 hotel a kemp, v roce 2019 roubenky a v prosinci 2021 socha Mikeše u vstupu.

Co bychom udělali jinak

Na Šibeniční vrch se nejezdí „zalyžovat si“, jezdí se sem naučit dítě stát na lyžích. A s tím se nejvíc pokazí, když se z toho udělá výkon. Celodenní jízdenka za 400 Kč svádí k tomu, aby se projezdila, jenže čtyřleté dítě má po hodině na pásu Mikeš I. dost a pak už jen pláče na sněhu. My bychom koupili pár jízd na Bobešovi, nechali dítě vozit se na Pašíkovi, dokud ho to baví, a pak šli nahoru do srubu na polévku.

Nemusíte tu stihnout lekci, půjčovnu, bowling i sochu Mikeše za jedno odpoledne. Lepší je přijet třikrát na dvě hodiny než jednou na celý den. To je ostatně jediná výhoda malého svahu pár desítek minut od Prahy, kterou hory nemají, a škoda ji nevyužít.

A když už jste v Ladově kraji, zkuste se cestou zpátky zastavit někde, kde jste nikdy nebyli. V Hrusicích, na náměstí v Mnichovicích nebo v hospodě v Senohrabech. Telefon s webkamerami Špindlu nechte v kapse. Šibeniční vrch je kopec z Ladových obrázků, a ty jsou nejhezčí, když se na ně člověk jen dívá.

Časté otázky

Kam dál

• Lyžování u Prahy: přehled areálů do hodiny a půl od Prahy, od Mnichovic po Krkonoše.
• Chotouň lyžování: druhý malý svah u Prahy, s večerním lyžováním každý den do 21 hodin.
• Monínec lyžování: první opravdu delší sjezdovka od Prahy, s lanovkou a večerním lyžováním.
• Večerní lyžování: kde v Česku svítí sjezdovky a kolik stojí večerní skipas.
• Hory v Česku: kam vyrazit, až bude dítěti Bobeš malý.