Jak nádherné jsou Krušné hory? 21 tipů na výlety

Krušné hory dlouho platily za „ten šedý hřeben za zády, kolem kterého se projíždí cestou jinam“. A je to škoda, protože nejdelší české pohoří schovává nejvyšší město střední Evropy, podzemní štoly zapsané v UNESCO, rašeliniště s povalovými chodníky a hřebenovky, na kterých potkáte víc tetřívků než lidí. Pokud sháníte tipy na výlety v Krušných horách, jste na správném místě: sjednotili jsme to, co radí konkurence, a přidali jsme pár míst navíc, abyste měli z čeho vybírat.

V tomhle průvodci najdete jednadvacet konkrétních cílů, od Klínovce a Božího Daru přes hornické doly až po přehrady, hřebenovky a klidné kouty, kam davy nedojedou. U každého píšeme náročnost, kde zaparkovat a co stojí vstup, takže si výlet naplánujete na míru. A protože Krušné hory stojí za návštěvu v každém ročním období, přidáme i poctivá varování: kde fouká, kde se nedostanete s kočárkem a kdy si raději rezervovat dopředu.

Kdy a jak do Krušných hor

Krušné hory fungují po celý rok, ale každé období nabízí něco jiného. Léto a začátek podzimu (červen až říjen) jsou ideální na pěší túry, rozhledny a prohlídky štol — doly bývají přístupné zhruba od května do září. Zima patří lyžování a běžkám: hřebeny drží sníh dlouho a Krušnohorská magistrála vede stovky kilometrů upravených stop. Jaro a pozdní podzim jsou nejklidnější, ale počítejte s blátem na nezpevněných cestách a s tím, že část atrakcí má zavřeno.

Dostat se sem dá nejpohodlněji autem. Z Prahy na Boží Dar jedete přes Karlovy Vary zhruba 2–2,5 hodiny (asi 150 km), na východní Krušnohoří (Krupka, Litvínov) přes Teplice podobně. Vlakem se dostanete do Karlových Varů, Chomutova nebo Teplic a odtud navazují regionální spoje a autobusy — třeba na Boží Dar či do Jáchymova. Bez auta to jde, ale počítejte s delším plánováním a menší flexibilitou mezi jednotlivými cíli.

21 tipů na výlet v Krušných horách

Seřadili jsme je zhruba od západu na východ a od nejznámějších po skryté tipy. Vyberte si podle toho, jestli chcete vrcholy a rozhledy, podzemí, nebo klid u vody. U každého tipu najdete konkrétní trasu, její délku a převýšení — změřené na skutečné cestě podle výškopisu, ne odhadnuté od stolu.

1. Klínovec (1244 m) — střecha Krušných hor

Nejvyšší hora pohoří a logická první zastávka. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna a za jasného dne dohlédnete přes celé Čechy až k Šumavě a na druhou stranu na německý Fichtelberg. Vstup na rozhlednu vyjde zhruba na 50 Kč, otevřeno bývá přibližně 9:00–17:00 (v létě déle). Nahoru vyšlápnete pěšky z Božího Daru (asi 3,9 km, hodinu), nebo svezete lanovkou. V létě tu navíc funguje Trailpark Klínovec se čtyřmi sjezdovými stezkami — jeden z nejlepších v Česku.

Trasa: Boží Dar (1028 m) → Klínovec (1244 m) po značce a zpět stejnou cestou
Vzdálenost: 7,8 km · Převýšení: 232 m · Náročnost: středně náročné
asi 2,5 hodiny chůze; nahoru se dá i lanovkou z Jáchymova nebo z Loučné

2. Boží Dar — nejvyšší město střední Evropy

Ve výšce 1028 m je Boží Dar nejvýše položeným městem střední Evropy a skvělou základnou pro celé západní Krušnohoří. Je tu Ježíškova pošta (děti odsud posílají dopisy Ježíškovi), restaurace, půjčovny i ski areál Novako. Romantická horská atmosféra láká rodiny i páry — a všechno ostatní z našeho seznamu máte odsud na dosah.

Trasa: okruh z Božího Daru na Božídarský Špičák (1116 m) a zpět
Vzdálenost: 8,3 km · Převýšení: 141 m · Náročnost: nenáročné
po rovině mezi rašeliništi, jen závěr na Špičák stoupá; samotné město stojí ve 1028 m, takže nikam vysoko šlapat nemusíte

💡 Tip: Z Božího Daru vede Ježíškova cesta — naučná stezka pro rodiny ve dvou variantách (kratší okruh kolem 5,5 km, delší skoro 13 km). Kratší zvládnete i s kočárkem.

3. Božídarské rašeliniště — povalovým chodníkem nad bažinou

Jeden z nejhezčích nenáročných výletů v pohoří. Naučná stezka dlouhá zhruba 3,2–3,4 km vede po dřevěném povalovém chodníku přímo přes národní přírodní rezervaci, kolem stojí dvanáct informačních tabulí. Trasa je rovinatá, vhodná pro rodiny a z velké části přístupná i s kočárkem. Vstup je zdarma. Nejhezčí je za podvečerního světla, kdy rašeliniště ztichne.

Trasa: okruh po povalovém chodníku Božídarským rašeliništěm od Božího Daru
Vzdálenost: 3,1 km · Převýšení: 16 m · Náročnost: nenáročné
nejrovinatější trasa v celém pohoří, pohybuje se mezi 974 a 994 m; značení uvádí 3,2–3,4 km, naměřený okruh je o pár desítek metrů kratší; z velké části i s kočárkem

4. Jáchymov — lázně, tolary a štola UNESCO Svornost

Hornické lázeňské město s neobyčejnou minulostí. Razily se tu stříbrné tolary (odtud slovo „dolar“) a později se odsud rozjely první radonové lázně na světě. Důl Svornost patří k nejdéle pracujícím dolům střední Evropy — odtud se dnes čerpá radonová voda pro lázně (samotný důl je provozní, ne běžně přístupný turistům). Naopak Štola č. 1 je zpřístupněná: zhruba 250 metrů původních chodeb s prohlídkou (placeno, výprava do podzemí). Zájemci o historii by neměli minout ani Královskou mincovnu (muzeum) a naučnou stezku Jáchymovské peklo (asi 8,5 km), připomínající osudy politických vězňů z uranových táborů.

Trasa: Jáchymov, náměstí (652 m) → Štola č. 1 (767 m) a zpět
Vzdálenost: 4,0 km · Převýšení: 118 m · Náročnost: nenáročné
město je ale samo o sobě kopcovité; naučná stezka Jáchymovské peklo měří 8,5 km

5. Měděnec a vrch Mědník — hora prošpikovaná štolami

Vrch Mědník (910 m) nad obcí Měděnec je doslova provrtaný štolami. V letní sezoně si můžete rezervovat prohlídku štoly Marie Pomocná (asi hodina v podzemí, uvnitř kolem 6 °C — vezměte si bundu). Nahoře stojí kaplička a kousek opodál najdete skalní útvary Sfingy u Měděnce s pěkným výhledem. Je to klidná část centrálních Krušných hor, kam davy nezajedou.

Trasa: Měděnec (844 m) → vrch Mědník (910 m) → Sfingy → zpět do obce
Vzdálenost: 2,8 km · Převýšení: 93 m · Náročnost: nenáročné
nejkratší vrchol z celého seznamu, zvládnete ho za hodinu

6. Loučná pod Klínovcem a pohled na Fichtelberg

Horská obec hned pod Klínovcem, ze které je co by kamenem dohodil na německou stranu hřebene a nejvyšší horu Saska Fichtelberg (1215 m). V zimě je to lyžařské zázemí, v létě výchozí bod na hřebenovky. Z Loučné se dá pěšky dojít k zaniklé osadě Königsmühle — pár ruin domů v lese, které vyprávějí příběh poválečného odsunu. Leží zhruba 2 km jihovýchodně od Loučné a sestupuje se k ní krátkou, asi 1,5 km dlouhou cestou údolím — nenáročná procházka tam i zpět, jen závěr roklí bývá za mokra kluzký.

Trasa: Loučná pod Klínovcem (865 m) → zaniklá osada Königsmühle a zpět
Vzdálenost: 5,2 km · Převýšení: 210 m · Náročnost: nenáročné
sestup do údolí a stejným svahem zpět, takže převýšení vyberete až na zpáteční cestě; závěr roklí bývá za mokra kluzký

7. Komáří vížka a nejdelší sedačková lanovka v Česku

Na východě pohoří, nad Krupkou, vyjedete na Komáří vížku (807 m) nejdelší sedačkovou lanovkou bez mezistanice v Česku — měří přes 2,3 km a jízda trvá kolem čtvrt hodiny. Jízdné vyjde dospělého zhruba na 170 Kč jednosměrně (zpáteční kolem 240 Kč), děti levněji. Nahoře je rozhledna, restaurace a výhled na České středohoří. Skvěle se to kombinuje s naučnou stezkou „Po stopách horníků“ z Krupky, kde je zpřístupněná i štola Starý Martin.

Trasa: dolní stanice lanovky v Krupce (332 m) → Komáří vížka (807 m) pěšky a zpět
Vzdálenost: 7,4 km · Převýšení: 507 m · Náročnost: náročnější
nejprudší výstup v článku; 507 m je součet stoupání tam i zpět, čistý rozdíl výšek je 475 m. Lanovka měří 2,3 km a vyveze vás o 465 m výš, takže pěšky se vyplatí spíš jedním směrem

8. Hřebečná a důl Mauritius — největší cínový důl

Bývalá hornická osada Hřebečná ukrývá důl Mauritius, nejslavnější cínový důl v Krušných horách s těžbou od 16. století. Prohlídky probíhají zhruba od května do září a rezervace je nutná — uvnitř je kolem 6 °C, takže teplé oblečení s sebou. Kousek vedle najdete štolu Johannes z 16. století s rozlehlými podzemními komorami, kterou si rovněž rezervujte předem. Obojí je součástí hornické krajiny UNESCO.

Trasa: Abertamy (894 m) → Hřebečná a důl Mauritius (960 m) a zpět
Vzdálenost: 5,6 km · Převýšení: 142 m · Náročnost: nenáročné
samotná prohlídka podzemí je pak o schodech a nízkých chodbách, uvnitř je kolem 6 °C

9. Blatenský vrch a Vlčí jámy — rozhledna nad propadlými doly

Nad Horní Blatnou stojí na Blatenském vrchu (1043 m) jedna z nejstarších rozhleden v pohoří (z roku 1913), s drobným symbolickým vstupným. Pod ní leží Vlčí jámy — propadliny po těžbě cínu, dnes bezpečně přístupné a patřící k nejfotogeničtějším koutům oblasti. Spojíte to do krátkého nenáročného okruhu, vhodného i s kočárkem po zpevněných úsecích.

Trasa: Horní Blatná (894 m) → Vlčí jámy → Blatenský vrch (1043 m) → zpět
Vzdálenost: 3,2 km · Převýšení: 153 m · Náročnost: nenáročné
krátký okruh s jediným souvislým stoupáním na rozhlednu

10. Lesná — klidná obec s lidovým domem a vyhlídkami

Tip pro ty, kdo chtějí klid: Lesná ve východním Krušnohoří je dlouho podceňovaná. Najdete tu Krušnohorský lidový dům s dobovými interiéry (dobrovolné vstupné), vzdělávací centrum s dětským hřištěm, geoparkem a arboretem (volně přístupné) a krátké procházky k Medvědí a Eduardově skále s výhledy. Lidí tu bývá překvapivě málo.

Trasa: Lesná (891 m) → Eduardova skála (910 m) → Medvědí skála (924 m) → zpět
Vzdálenost: 9,0 km · Převýšení: 134 m · Náročnost: středně náročné
dlouhé, ale skoro po rovině; kdo chce kratší verzi, dojde jen k jedné ze skal

11. Klíny — adrenalin i vyhlídky nad údolím

Středisko Klíny ve východní části je v zimě lyžařským areálem a v létě se promění v outdoorové centrum. Sedačková lanovka jezdí zhruba od května do října (v červenci a srpnu denně) a vyveze vás i s kolem do bikeparku Klíny — tratě od zelených a modrých pro rodiny přes červené až po černé pro zkušené jezdce. Největší adrenalin nabízí zipline, který vás zhruba 1,4 km dlouhým letem přenese nad Šumenským údolím; k tomu je tu bobová dráha, lanový park a vyhlídky nad údolím Flájského potoka. Dobrá volba, pokud cestujete s dospívajícími dětmi, které chtějí pohyb a trochu napětí (jízdné a vstupné si ověřte na webu areálu).

Trasa: Klíny (777 m) → dno Šumenského údolí a zpět nahoru
Vzdálenost: 3,8 km · Převýšení: 112 m · Náročnost: nenáročné
pěšky; bikepark, zipline (1,4 km) a bobová dráha jsou samostatná placená zábava a s touhle trasou nesouvisí

12. Přehrada Fláje — unikátní pilířová hráz

Vodní nádrž Fláje má jako jediná v Česku pilířovou (dutou) konstrukci hráze — technická rarita. U infocentra je neplacené parkoviště a po domluvě se dají absolvovat prohlídky hráze. Kousek nad nádrží je vyhlídka Puklá skála (asi 1,5 km, počítejte 20 minut chůze) s pohledem na hladinu. Okolí je ideální na nenáročné procházky a v zimě na běžky.

Trasa: parkoviště u hráze Fláje → vyhlídka Puklá skála a zpět
Vzdálenost: 3,0 km · Převýšení: 79 m · Náročnost: nenáročné
po zpevněné cestě nad hladinou, jedno mírné stoupání k vyhlídce

13. Přehrada Přísečnice a Jelení hora

Klidná vodní nádrž Přísečnice na Chomutovsku slouží jako zdroj pitné vody, takže koupání tu není — zato okolí je nádherné na procházky a výhledy. Od přehrady vyrazíte na Jelení horu (993 m), nefelinitový kopec s parádním rozhledem. Závěr výstupu je strmější a za mokra kluzký, takže pevné boty s sebou.

Trasa: Kryštofovy Hamry (682 m) → Jelení hora (993 m) a zpět
Vzdálenost: 7,3 km · Převýšení: 317 m · Náročnost: středně náročné
závěr výstupu je strmější a za mokra kluzký, pevné boty s sebou

14. Cínovec — rašeliniště a koupání v horách

Hraniční obec Cínovec leží na dálničním tahu z Teplic do Saska, takže je dobře dostupná autem — je to nejvýchodnější lyžařské středisko pohoří a zároveň výchozí bod k Cínoveckému rašeliništi. Zaparkovat se dá u křižovatky Cínovecká slať na česko-německé hranici. Vede tudy naučná stezka (v celé délce kolem 14 km, dá se ale projít jen kratší úsek k rašeliništi) a hned za hranicí na ni navazuje upravené německé Georgenfeldské rašeliniště s povalovým chodníkem. V létě se dá vykoupat v přírodním Dlouhém rybníce uprostřed rašelinné krajiny. Spojíte to s návštěvou Moldavy a Flájské přehrady do celodenního okruhu po východním Krušnohoří.

Trasa: Cínovecká slať → Georgenfeldské rašeliniště → Dlouhý rybník → zpět
Vzdálenost: 7,8 km · Převýšení: 76 m · Náročnost: nenáročné
celá trasa se drží mezi 813 a 884 m, takže je to spíš dlouhá procházka než výstup

15. Plešivec — rozhledna, stezka pověstí a lanové centrum

Dostupná „tisícovka“ Plešivec (1028 m) nad Abertamy je rodinný šlágr. Funguje tu lanové centrum s obří houpačkou, dětským hřištěm a sjezdovými trasami a vede odsud Stezka krušnohorských pověstí s vyřezávanými dřevěnými sochami a vyhlídkou u Švýcárny. Na vrcholu je rozhledna a restaurace. Lanovka a lanové centrum jsou placené, samotná stezka volně přístupná.

Trasa: Abertamy (894 m) → Plešivec (1028 m) a zpět
Vzdálenost: 5,4 km · Převýšení: 254 m · Náročnost: středně náročné
souvislé stoupání lesem; nahoru vede i lanovka od lanového centra

16. Rotavské varhany — čedičové „píšťaly“ v lese

Přírodní památka u Rotavy: čedičové sloupy, které chladnutím lávy ztuhly do pravidelných pěti- a šestibokých tvarů připomínajících varhanní píšťaly. Krátká nenáročná procházka (asi 2 km, půl hodiny), kterou zvládnete i s kolem. Nedaleko je zatopený čedičový lom Kernberg s čistou vodou.

Trasa: Rotava → Rotavské varhany a zpět
Vzdálenost: 4,0 km · Převýšení: 84 m · Náročnost: nenáročné
asi 2 km jedním směrem, zvládnete i s kolem

17. Rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu

Nad Nejdkem se v západním Krušnohoří zvedá Tisovský vrch (977 m), kterému se podle německého názvu říká Pajndl. Na vrcholu stojí mohutná kamenná rozhledna z konce 19. století (postavená v letech 1895–1897), vysoká zhruba 24 m. Za dobré viditelnosti odsud dohlédnete na Klínovec, německý Fichtelberg i k vrcholkům Šumavy. Výstup lesem je krátký, jen závěr trochu stoupá. Je to méně známá alternativa k přeplněnému Klínovci.

Trasa: Nejdek (562 m) → Tisovský vrch s rozhlednou Pajndl (977 m) a zpět
Vzdálenost: 8,8 km · Převýšení: 418 m · Náročnost: náročnější
po Komáří vížce druhá nejnáročnější trasa v článku — 400 metrů převýšení není procházka, počítejte kolem tří hodin

18. Cesta Antona Günthera — hřebenem od Horní Blatné na Boží Dar

Chcete-li Krušné hory projít po hřebeni na vlastních nohou, vyrazte po Cestě Antona Günthera. Trasa pojmenovaná po krušnohorském lidovém písničkáři z Božího Daru spojuje Horní Blatnou s Božím Darem a měří zhruba 16 až 17 km. Vede kolem nejhezčích míst západního Krušnohoří: Blatenského vrchu, Vlčích jam, rašelinišť i rozhleden. Delší přeshraniční varianta po celém hřebeni měří kolem 65 km.

Trasa: Horní Blatná (894 m) → Vlčí jámy → Blatenský vrch (1043 m) → Ryžovna → Boží Dar (1028 m)
Vzdálenost: 16–17 km podle značení · Převýšení: 213 m na měřené linii (13,5 km) · Náročnost: středně náročné
dlouhá, ale mírná hřebenovka — náročná je délkou, ne stoupáním; nejvyšším bodem je Blatenský vrch

19. Moldavská horská dráha — výlet historickým vlakem

Jeden z technických skvostů pohoří se nejlépe užije z okna vlaku. Moldavská horská dráha spojuje Most s hraniční Moldavou a je chráněná jako kulturní památka. Jednokolejná trať dlouhá zhruba 26,6 km stoupá do hor a překonává převýšení kolem 557 metrů, z 225 m n. m. v Mostě na 782 m n. m. v Moldavě, cestou míjí viadukty a panoramatické úseky. Výlet vlakem se dá pěkně spojit s návštěvou Cínovce nebo Flájské přehrady. Jízdní řády a případné sezonní výletní jízdy si ověřte předem.

Trasa: vlakem z Mostu do Moldavy; pěšky se dá navázat Moldava → Cínovec
Vzdálenost: 26,6 km vlakem / 10,2 km pěšky · Převýšení: 557 m stoupá trať (Most 225 m → Moldava 782 m) / 289 m pěší úsek · Náročnost: nenáročné
ve vlaku nulová námaha; pěší navázání z Moldavy na Cínovec je pohodová hřebenová trasa

20. Hrad Loket — brána do západního Krušnohoří

Kousek za západním úpatím pohoří, už v CHKO Slavkovský les, stojí na žulovém ostrohu obtékaném řekou Ohří jeden z nejmalebnějších českých hradů. Hrad Loket je přístupný celoročně, denně. Vstupné bez výkladu vyjde dospělého orientačně na 145 Kč (s výkladem kolem 175 Kč), děti do 6 let mají vstup zdarma. Pod hradem se choulí historické městečko a kolem řeky vedou příjemné procházkové trasy. Je to ideální zastávka cestou z Karlových Varů do Krušných hor.

Trasa: Loket (426 m) → Svatošské skály podél Ohře
Vzdálenost: 5,5 km jednosměrně · Převýšení: 66 m · Náročnost: nenáročné
po rovině podél řeky, zpátky se dá svézt lodí nebo vlakem; samotný hrad je pak o schodech

21. Meandry Teplé — zákruty řeky v podhůří

Ještě jeden tip pro milovníky klidné přírody v podhůří. Přírodní památka Meandry Teplé leží jižně od Karlových Varů (v CHKO Slavkovský les), kde se řeka Teplá zařezává do kaňonovitého údolí a vytváří výrazné zákruty pod zalesněnými svahy. Je to nenáročná procházka podél vody, kterou snadno spojíte s návštěvou Karlových Varů coby brány do západního Krušnohoří.

Trasa: Karlovy Vary-Doubí → Březová údolím Teplé
Vzdálenost: 5,3 km jednosměrně · Převýšení: 179 m · Náročnost: nenáročné
podél vody, jen s mírným stoupáním ke konci

Hornické UNESCO a doly

Od roku 2019 je hornická kulturní krajina Krušnohoří zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO (Montanregion Krušné hory / Erzgebirge). Není to jedno místo, ale soubor lokalit na české i saské straně, které dokumentují staletí těžby stříbra, cínu, kobaltu a uranu. Když vás láká podzemí, postupujte takhle:

• Štola č. 1 v Jáchymově — nejpřístupnější úvod do tématu, zhruba 250 m chodeb s prohlídkou.
• Důl Mauritius (Hřebečná) a štola Johannes — největší cínový důl a nejzachovalejší štola, sezonní prohlídky s povinnou rezervací.
• Štola Marie Pomocná (Mědník/Měděnec) — krátká, ale atmosférická prohlídka v centrální části.
• Štola Starý Martin (Krupka) — na východě, dá se spojit s lanovkou na Komáří vížku.
• Vlčí jámy a Blatenský vodní příkop — povrchové stopy těžby, volně přístupné po naučných stezkách.

Krušné hory s dětmi a v zimě

S menšími dětmi sáhněte po nenáročných trasách s atrakcemi: Ježíškova cesta a Božídarské rašeliniště u Božího Daru, lanové centrum a stezka pověstí na Plešivci, vzdělávací centrum a hřiště v Lesné. Skoro všechny mají rovinaté úseky a část zvládnete i s kočárkem. Větší děti ocení bikepark a lanovky na Klínovci, Plešivci nebo na Klínech a svezení sedačkovou lanovkou na Komáří vížku.

V zimě se pohoří promění v lyžařský a běžkařský ráj. Sjezdovky najdete na Klínovci (největší areál), Božím Daru (Novako), Plešivci, Klínech a na Cínovci. Pro běžkaře je tu páteřní Krušnohorská magistrála — desítky kilometrů upravovaných stop po hřebenech. Sníh tu díky nadmořské výšce vydrží často déle než v jiných českých horách.

Kam dál

• Ubytování Krušné hory (2026)
• Hory v Česku (2026)
• Kam na běžky (2026)
• Kam do přírody (2026)

Zážitky a prohlídky s průvodcem v okolí si můžete zarezervovat přes GetYourGuide →.

Časté otázky