Orangutan – zajímavosti: 23 věcí, co jste o „lesních lidech“ nevěděli

Zrzavý obr, který proplouvá korunami stromů, staví si každý večer novou postel a s námi lidmi sdílí skoro celou genetickou výbavu — to je orangutan. Když jsme se za nimi vydali na Borneo, bylo to opravdové dobrodružství a doteď nechápu, že se nám je podařilo spatřit ve volné přírodě. Dali jsme dohromady 23 zajímavostí o orangutanech, co jste o nich možná nevěděli.

Orangutan – zajímavosti a 23, o kterých jste možná nevěděli

Seřadili jsme je zhruba od „aha, to jsem nevěděl“ po detaily, které ocení i zapálení milovníci přírody. Berte to jako malou pochozí exkurzi korunami pralesa — jen bez závrati.

1. Jejich jméno znamená „lesní člověk“

Slovo orangutan vzniklo z malajského a indonéského spojení orang (člověk) a hutan (les) — doslova „člověk lesa“. A není to náhoda ani přehnaná poetika: místní obyvatelé Bornea a Sumatry v těchto zrzavých tvorech odjakživa viděli cosi lidského. Když je poprvé uvidíte šplhat a manipulovat s větvemi, dojde vám proč.

2. Sdílíme s nimi skoro 97 % DNA

Orangutani patří mezi naše nejbližší příbuzné — s člověkem sdílejí zhruba 97 % DNA (přesněji uváděných 96,4 %). Blíž máme už jen k šimpanzům a gorilám. Právě proto se u orangutanů tak často popisuje chování, které nám přijde „lidské“: trpělivost, plánování i schopnost učit se od ostatních.

3. Jsou to jediní velcí lidoopi mimo Afriku

Gorily, šimpanzi i bonobové žijí v Africe — orangutani jsou jediní velcí lidoopi, kteří obývají Asii. Kdysi byli rozšířeni po velké části jihovýchodní Asie, dnes přežívají už jen na dvou ostrovech: na Borneu a Sumatře.

4. Existují tři druhy — a všechny jsou kriticky ohrožené

Dlouho se mělo za to, že jde o jeden druh, dnes vědci rozlišují tři: orangutana bornejského (Pongo pygmaeus), sumaterského (Pongo abelii) a tapanulijského (Pongo tapanuliensis). Všechny tři jsou vedené jako kriticky ohrožené.

5. Tapanulijský orangutan je nejvzácnější lidoop světa

Tapanulijský orangutan byl jako samostatný druh popsán teprve v roce 2017 — a rovnou se stal nejohroženějším ze všech velkých lidoopů. Žije v jediné oblasti (Batang Toru na severu Sumatry) a odhaduje se, že jich zbývá jen kolem 800. Objevit v 21. století úplně nový druh lidoopa je samo o sobě malý zázrak.

6. Jsou největším zvířetem žijícím převážně na stromech

Orangutani tráví drtivou většinu života v korunách a jsou přitom největším převážně stromovým živočichem na světě. Na rozdíl od goril nebo šimpanzů, kteří chodí hodně po zemi, si dospělý orangutan (hlavně na Sumatře) vystačí s lesem nad zemí: tam spí, jí i cestuje.

7. Rozpětí paží mají větší než výšku

Ruce jsou jejich hlavní „dopravní prostředek“. Rozpětí paží dospělého samce dosahuje až kolem 2,2 metru — víc, než kolik sám měří na výšku. Paže jsou mnohonásobně silnější než lidské a slouží k pohodlnému přehupování z větve na větev, zatímco nohy zvládnou uchopit větev skoro jako další ruce.

8. Každou noc si staví novou „postel“

Než jde orangutan spát, uplete si vysoko v koruně nové hnízdo z ohnutých větví a listí — a dělá to prakticky každou noc znovu. Zkušenému jedinci to zabere jen zhruba 10 minut a někdy si přidá i „střechu“ nebo polštář z listí. Je to naučená dovednost, kterou se mláďata učí od matky celé roky, než ji zvládnou sama.

9. Vyrábějí a používají nástroje

Orangutani patří mezi nemnoho zvířat, která si vyrábějí nástroje. Oloupanými klacíky loví hmyz nebo med z dutin, jinými vydolují semena z pichlavých plodů a velký list poslouží jako deštník v tropickém lijáku nebo jako rukavice na trnitou větev. U sumaterských populací je používání nástrojů obzvlášť rozvinuté.

10. Mají nejdelší mateřskou péči v savčí říši

Mládě zůstává s matkou šest až osm let — nejdéle ze všech savců kromě člověka. Celou tu dobu se od ní učí, co jíst, jak stavět hnízdo i kudy se v pralese pohybovat. S tím souvisí i nejdelší porodní interval mezi suchozemskými savci: samice přivede na svět další mládě v průměru jednou za zhruba osm let.

11. Dominantní samci mají nápadné „lícní polštáře“

U dospělých samců si nejde nevšimnout širokých lícních polštářů (flanges) lemujících obličej. Vyroste je ale jen dominantní samec v dané oblasti — jejich růst pohání testosteron. Podřízení samci mohou zůstat „bez polštářů“ i řadu let a vyrašit jim mohou později, když se v hierarchii uvolní místo.

12. „Dlouhé volání“ samce se nese pralesem na kilometr

Dominantní samci vydávají hlasité „dlouhé volání“ (long call), kterým dávají najevo své teritorium a lákají samice. Díky velkému hrdelnímu vaku se zvuk nese hustým lesem na vzdálenost kolem jednoho kilometru. Je to jeden z nejsilnějších hlasů, jaké v pralese uslyšíte.

13. Samci váží i přes 90 kilo, samice jsou o dost menší

Mezi pohlavími je výrazný rozdíl. Samci váží zhruba 50–90 kg (výjimečně i přes 100 kg), zatímco samice se pohybují kolem 30–50 kg. Samec tak bývá zhruba dvakrát těžší než samice, proto se také ve vysokých korunách pohybuje o poznání opatrněji.

14. Dožívají se úctyhodného věku

Na zvíře jejich velikosti žijí dlouho. Ve volné přírodě se dožívají zhruba 40–50 let, v lidské péči i kolem 60 let. Dlouhověkost jde ruku v ruce s pomalým rozmnožováním — a bohužel právě proto se populace po úbytku zotavují jen velmi těžko.

15. Jsou to milovníci ovoce — a durianu

Jídelníček orangutanů tvoří zhruba ze 60 % ovoce. Nejraději mají fíky a proslulý, silně páchnoucí durian. Když ovoce není, přejdou na listy, kůru, květy, a občas si dají i hmyz nebo ptačí vejce. Za oblíbenými stromy dokážou v pralese cíleně putovat, když vědí, že zrovna dozrávají.

16. Mají vlastní „kulturu“

U orangutanů vědci popsali naučené zvyky, které se liší populaci od populace — od způsobů, jak zpracovat potravu, po drobná „gesta“. Protože se tyhle dovednosti předávají učením od matky a sousedů, mluví se o zvířecí kultuře, podobně jako u šimpanzů. Jinde v pralese dělají orangutani stejnou věc jinak.

17. Umějí plánovat dopředu

Orangutani patří mezi nejchytřejší zvířata vůbec. Výzkumy naznačují, že dokážou plánovat do budoucna — samec dá například hlasem večer „najevo“ směr, kterým se druhý den vydá. V zoo je navíc často vidět, jak napodobují lidské činnosti, řeší hlavolamy nebo si důvtipně poradí s nářadím.

18. Jsou nejsamotářštější z velkých lidoopů

Zatímco gorily i šimpanzi žijí ve skupinách, orangutan je samotář. Dospělí samci se pralesem toulají většinou sami a se samicí se potkávají hlavně v době páření. Nejtěsnější a nejdelší vztah je tak ten mezi matkou a mládětem — a i ten se po letech přirozeně rozvolní, když mladý orangutan vyrazí do světa na vlastní pěst.

19. Jsou jediní lidoopi s rezavě zrzavou srstí

Charakteristická rezavě oranžová srst dělá z orangutana jediného velkého lidoopa, který není zbarvený do černa nebo do hněda. Řídké dlouhé chlupy propouštějí v tropickém vedru vzduch a zároveň z dálky splývají s barvou uschlého listí a světla prosívajícího korunami. Zblízka nepřehlédnutelná, v pralese překvapivě dobrá kamufláž.

20. V pralese fungují jako „zahradníci“

Protože se živí hlavně ovocem a putují za ním na velké vzdálenosti, roznášejí orangutani semena po celém pralese — a to i semena velkých plodů, se kterými si menší zvířata neporadí. Přezdívá se jim proto „zahradníci pralesa“. Když zmizí oni, ochudne o svého sazeče i les. Je to hezká připomínka, proč má jejich ochrana smysl daleko za rámec jednoho druhu.

21. Umějí „mlaskat“ a listem si upravit hlas

Kromě mohutného volání mají orangutani i tišší, ale o to zajímavější zvuk: „kiss-squeak“, jakési nasávané mlasknutí, kterým dávají najevo znepokojení, třeba když zahlédnou dravce nebo člověka. Někteří jedinci si k ústům přiloží hrst listí a mlasknutí tak posunou do hlubší polohy, aby zněli větší a nebezpečnější, než ve skutečnosti jsou. Jde o jeden z mála doložených případů, kdy zvíře používá nástroj ke zkreslení vlastního hlasu.

22. Dokážou se léčit rostlinami

V roce 2024 vědci poprvé zdokumentovali, jak si divoký sumaterský samec jménem Rakus ošetřil ránu na tváři: rozžvýkal listy léčivé liány (Fibraurea tinctoria) a šťávu i rozmělněnou hmotu si nanesl přímo na poranění, které se pak zhojilo. Kromě toho orangutani občas pojídají hlínu, aby doplnili minerály a zneutralizovali látky z nezralého ovoce.

23. Březost trvá zhruba stejně dlouho jako u člověka

Podobnost s námi jde až do detailu: samice nosí mládě zhruba osm a půl měsíce, tedy téměř stejně dlouho jako lidská maminka. Na svět přivede obvykle jen jedno mládě, o které se pak sama stará dlouhé roky. Dvojčata jsou vzácná. Právě tenhle pomalý životní rytmus dělá z každého narozeného orangutana malou vzácnost.

Tři druhy orangutanů v přehledu

Pro rychlé srovnání jsme tři druhy shrnuli do tabulky. Počty jsou orientační odhady z ochranářských zdrojů a v čase se mění (bohužel většinou k horšímu).

Kde orangutany vidět naživo

Nejblíž se k divokým orangutanům dostanete na Borneu a Sumatře — třeba v rehabilitačních centrech jako Sepilok (malajská část Bornea) nebo v okolí vesnice Bukit Lawang na Sumatře, kde se dají potkat i v pralese. Vždy volte etické, ochranářsky vedené projekty bez krmení a mazlení.

Kam dál

• Kde žije orangutan
• Borneo a orangutani

Časté otázky o orangutanech