Kam za sněhem v Česku: 12 míst, kde sníh vydrží nejdéle i bez lyží

V Praze prší, na Šumavě mlha a v Krkonoších možná leží půl metru prašanu. Nebo taky ne. Otázka kam za sněhem se v Česku řeší každou zimu znovu, protože sníh u nás není jistota, ale věc nadmořské výšky, štěstí a správně načasovaného výjezdu. Sepsali jsme dvanáct míst od Krkonoš po Beskydy, kde sníh vydrží nejdéle, a ke každému přidali, co se tam dá dělat i bez lyží: běžky, sáňky, zimní procházky, rozhledny. K tomu, jak zjistit, kde sníh leží právě dnes, jak se na hory dostat vlakem a co musí mít auto, abyste na horské silnici nedostali pokutu.

Lyžování tu řešíme jen okrajově, sjezdovkám se věnují samostatné články. Tady jde o sníh jako takový, o zasněžený les, bílé hřebeny a o to, aby se z výletu za zimou nestal výlet za blátem.

Kde sníh v Česku vydrží nejdéle a proč

O sněhu v Česku rozhoduje hlavně nadmořská výška. Pod šesti sty metry je dnes souvislá sněhová pokrývka spíš výjimka, která vydrží pár dní. Mezi osmi sty a tisícem metrů záleží na konkrétní zimě. Nad tisícem metrů sníh vydrží obvykle od prosince do března a v Krkonoších a na Pradědu i déle.

Druhá věc je tvar krajiny. Jizerské hory nejsou nijak extrémně vysoké, nejvyšší Smrk má 1 124 metrů, ale jejich centrální část je náhorní plošina ve výšce kolem tisíce metrů. Sníh tu leží rovnoměrně na velké ploše a v lesích mezi rašeliništi se drží déle, než by člověk podle výšky čekal. Podobně funguje šumavská pláň kolem Kvildy, Modravy a Horské Kvildy. Naopak strmé svahy obrácené k jihu odtávají jako první, i když jsou vysoko.

Krkonoše, nebo Jizerky? Krkonoše jsou vyšší a na hřebenech nad Špindlerovým Mlýnem a Pecí je sníh skoro vždycky, jenže hřebeny jsou otevřené, foukají tam silné větry a sníh bývá ufoukaný na tvrdou krustu. Jizerky jsou nižší, ale v lesích na plošině je sníh měkčí a stopy upravené na stovce kilometrů. Na běžky bychom my v běžné zimě jeli do Jizerek, za opravdovou horskou zimou s výhledy do Krkonoš. Na jaře je to obráceně: když v Jizerkách sníh mizí, na krkonošských hřebenech nad tisíc metrů se ještě běžkuje.

Sezona začíná dřív, než si lidé myslí. Web kamzasnehem.cz spočítal ze sedmnácti sezon, že se na běžky v Česku v průměru poprvé vyráží 11. listopadu. Takový začátek ale bývá na pár centimetrech sněhu na hřebenech a na starých lyžích. Spolehlivě se dá počítat spíš s lednem a únorem.

Na sníh nespoléhejte v nižších pohořích, i když jsou blízko. Lužické hory, Ještěd nebo Česká Sibiř mívají sníh jen v dobrých zimách a krátce. Lanovka na Ještěd navíc stojí kvůli rekonstrukci a podle provozovatele je mimo provoz do odvolání, nahoru se tedy jezdí přes areál Skalka (víc v článku Ještěd lyžování).

Jak zjistit, kde je sníh právě teď

Výška sněhu se na horách mění ze dne na den, takže žádný článek, ani tenhle, vám neřekne, jestli bude sníh tuto sobotu. Před výjezdem projděte tyhle zdroje, nám to obvykle zabere pět minut a ušetří zbytečnou cestu.

• Webkamery na holidayinfo.cz. Stovky kamer z hor a skiareálů na jednom místě. Nejlepší způsob, jak na vlastní oči vidět, jestli je bílo i mimo sjezdovku.
• Výška sněhu na webu ČHMÚ. Český hydrometeorologický ústav spustil v prosinci 2025 nový web a výšku sněhu na meteorologických stanicích najdete v sekci Naměřená data. Tohle je jediný zdroj, který sníh opravdu měří a nepočítá s umělým.
• Kamzasnehem.cz. Sněhové zpravodajství „od lyžařů pro lyžaře“: běžkaři tu píšou, kudy jeli, kde museli lyže nést a kde projela rolba. Pro běžky je to nejcennější zdroj, protože hlášení jsou z konkrétních tras a s datem.
• Stránky správců stop. Jizerská o.p.s. na jizerskaops.cz zveřejňuje kamery, teploměr v Bedřichově a informace o úpravě tras, na Šumavě totéž dělá projekt Bílá stopa. Kde zrovna jela rolba, ukazuje podle GPS mapa bilestopy.cz.
• Sněhové zpravodajství skiareálů na snehove-zpravodajstvi.cz nebo ceske-sjezdovky.cz. Pozor, výška sněhu na sjezdovce bývá technický sníh, v lese vedle může být zelená tráva.
• Předpověď a radar. Rozhoduje, jestli v noci mrzlo. Po teplé noci je i hluboký sníh těžký a mokrý, po mrazivé noci je ráno tvrdý a odpoledne měkne.

12 míst, kam za sněhem v Česku

Seřadili jsme je od západu Krkonoš přes Čechy na Moravu. U každého místa píšeme, proč tam sníh vydrží, co dělat bez lyží a pro koho se hodí. Nejvýš položená a nejspolehlivější jsou první dvě, osmé a deváté místo.

1. Krkonoše: hřebeny nad Pecí a Špindlerovým Mlýnem

Nejvyšší hory Česka a nejjistější sníh v zemi. Hřebeny kolem Luční boudy, Úpské rašeliny a Sněžky (1 603 m) jsou nad hranicí lesa, takže tu sníh leží dlouho do jara a krajina vypadá spíš jako Skandinávie než jako střední Evropa. Luční bouda stojí uprostřed bílé pláně a za jasného dne je odsud vidět daleko do Polska i na Jizerské hory.

Na Sněžku jezdí z Pece kabinková lanovka přes Růžovou horu. Funguje ve dvou úsecích a kvůli silnému větru na vrcholu někdy jezdí jen ten dolní. Počítejte s tím a nenechávejte výlet na vrchol na poslední den pobytu. Pěšky se v zimě na hřebeny chodí po tyčovaném značení. Za mlhy a vánice jsou hřebeny Krkonoš opravdu nebezpečné, tyče s kříži nejsou dekorace, ale jediná orientace.

My bychom šli z Pece Modrým dolem nahoru k Luční boudě a zpátky, nebo se nechali vyvézt na Růžovou horu a dál šli po hřebeni. Kdo nechce na hřebeny, užije si sníh i v údolích kolem Pece a Velké Úpy, kde je sníh spolehlivý zhruba od tisíce metrů. Lyžaře pošleme na Černou horu nebo na Benecko, tady se lyžováním nezdržujeme.

2. Západní Krkonoše: Harrachov, Mísečky a Labská bouda

Západní část Krkonoš je k Praze nejblíž a má jednu velkou výhodu: do Harrachova se dá dojet vlakem. Trať z Tanvaldu stoupá ozubnicovým úsekem do Kořenova a dál do Harrachova, v zimě je to sama o sobě docela hezká jízda. Z Harrachova i z Rokytnice nad Jizerou vedou běžecké stopy na Krkonošskou magistrálu a k pramenům Labe.

Z Horních Míseček stoupá Masarykova horská silnice k Vrbatově boudě. Autem se po ní nahoru nesmí, a tak po ní běžkaři i pěší jezdí a chodí k Labské boudě, ke Sněžným jámám a k pramenu Labe. Podle hlášení běžkařů na kamzasnehem.cz se tu dá na jaře jezdit ještě v dubnu, kdy jinde v Česku sníh dávno zmizel. My bychom sem jeli právě na jaře, kdy jsou dny dlouhé a lidí méně.

3. Jizerské hory: Bedřichov a Jizerská magistrála

Bedřichov je hlavní nástupní místo Jizerské magistrály, 180 kilometrů strojově upravovaných běžeckých tras po celé náhorní plošině Jizerských hor. Na stadionu startuje i cílí Jizerská padesátka, nejznámější český dálkový běh na lyžích, který se tu koná od roku 1968. Magistrálu upravuje Jizerská o.p.s. a užívání je zdarma. Na úpravu stop přispívají obce, kraj, firmy a lidé ve veřejné sbírce, a jestli tu běžkujete, je fér něco poslat.

Bez lyží je Bedřichov skvělý na sáňky a na procházky po lesních cestách. Jizerské hory mají nejvíc udržovaných rozhleden ze všech našich hor, nejnavštěvovanější jsou podle Jizerské o.p.s. Královka, Slovanka a Štěpánka. Pro malé běžkaře doporučuje Výletník.cz nenáročnou trasu z Hrabětic na Královku, kde je na konci restaurace a velké dětské hřiště.

4. Jizerka, Smědava a přehrada Souš

Když je v Bedřichově sníh ušlapaný a parkoviště plné, je čas popojet hlouběji do hor. Osada Jizerka, Smědava a okolí přehrady Souš patří k dalším nástupním místům magistrály a leží v nejodlehlejší části Jizerek. Na jaře se tu podle hlášení běžkařů jezdí ještě v době, kdy jinde trasy odtávají, i když už s přenášením lyží přes vytátá místa.

Jizerka je místo, kam bychom jeli, kdybychom chtěli zažít Jizerky klidné. Pár chalup, louky, rašeliniště a ticho. Bez lyží se tu dobře chodí po upravených cestách, jen pozor: magistrála je primárně pro běžkaře, chodci by neměli šlapat do stop. Správce na to má i vlastní pravidla pohybu po trasách.

5. Krušné hory: Boží Dar a Klínovec

Boží Dar leží v nadmořské výšce kolem 1 020 metrů a je nejvýše položeným městem v Česku. Hned vedle stojí nejvyšší hora Krušných hor Klínovec (1 244 m) a přes hranici saský Fichtelberg. Ze všech hor se spolehlivým sněhem jsou Krušné hory nejblíž k Praze a okolí Božího Daru je náhorní plošina podobná Jizerkám.

Bez lyží je tady hlavní tahák Ježíškova cesta. Je to pohádková naučná stezka pro děti se dřevěnými postavičkami a třinácti zastaveními, ve dvou okruzích: kratší měří 5,6 km, delší 12,9 km. V zimě se dá jít pěšky nebo na běžkách. Před Vánoci tu funguje Ježíškova pošta, která razítkuje dopisy Ježíškovi zvláštním razítkem. Běžkaři mají k dispozici Krušnohorskou lyžařskou magistrálu (o ní níž) a lyžaři největší areál Krušných hor, který rozebíráme v článku Klínovec lyžování.

6. Šumava: Kvilda, Horská Kvilda a Modrava

Kvilda je s nadmořskou výškou 1 065 metrů nejvýše položená obec v Česku a okolí pramenů Vltavy je nejspolehlivější šumavská sněhová oblast. Horská Kvilda a Modrava leží o kus dál na stejné pláni. Kolem vedou běžecké trasy projektu Bílá stopa a Šumavská lyžařská magistrála, která tudy prochází ze Železné Rudy přes Modravu a Černou horu dál na jih.

Bez lyží se tu dá chodit po upravených cestách k pramenům Vltavy nebo z Modravy proti proudu Modravského potoka. Kvilda je malá, má kostel, pár chalup a pekárnu, kterou chválí i Výletník.cz. My bychom tu přespali aspoň jednu noc, protože večer, když odjedou jednodenní výletníci, je na Kvildě opravdu zima jako za starých časů.

7. Šumava: Železná Ruda a Špičák

Železná Ruda je jedno z mála šumavských středisek s vlakem, z Plzně sem vede trať přes Klatovy a vlak zastavuje i na Špičáku přímo pod sjezdovkami. Leží níž než Kvilda, kolem 800 metrů, takže sníh tu není tak jistý, ale okolní hřebeny nad tisíc metrů ho mají spolehlivě.

Odsud začíná Šumavská lyžařská magistrála a přes Gerlovu Huť, Prášily a Předěl pod Poledníkem pokračuje na Modravu. Bez lyží se dá vyjít k jezerům: Čertovo a Černé jezero leží v lesích nad Železnou Rudou a v zimě zamrzají. Pro lyžaře je tu areál Špičák a přes hranici Velký Javor, o kterém píšeme v článku Velký Javor lyžování.

8. Jeseníky: Praděd a Ovčárna

Praděd (1 491 m) je nejvyšší hora Moravy a podle Wikipedie tu je nejdrsnější podnebí v Česku, průměrná roční teplota nepřesahuje 1 °C. Sníh na hřebenech Hrubého Jeseníku leží spolehlivě celou zimu a Praděd patří k místům, odkud běžkaři na kamzasnehem.cz hlásí první projeté stopy už v listopadu.

Na Praděd vede asfaltka z Karlovy Studánky přes sedlo Hvězda a chatu Ovčárna, zelená značka po ní měří 9 km. Silnice Hvězda–Ovčárna je pro auta regulovaná a nahoru jezdí kyvadlová autobusová doprava (Správa silnic Moravskoslezského kraje). Úsek z Ovčárny na vrchol se v zimě jezdí na běžkách a chodí pěšky. Nahoře je televizní vysílač s veřejnou vyhlídkou ve výšce 73 metrů, ze které je za dobrého počasí vidět Lysá hora, Sněžka a výjimečně i Vysoké Tatry.

Druhý klasický nástup je z Červenohorského sedla (1 013 m), odkud vede na Praděd hřebenovka po červené značce, asi 10 km. Hřebeny Jeseníků jsou otevřené a vítr tu umí být silný, takže za mlhy platí totéž co v Krkonoších. Kdo chce lyžovat, má sjezdovky přímo na Ovčárně a na Červenohorském sedle, kdo chce chodit, mrkne na naše turistické trasy v Jeseníkách.

9. Králický Sněžník a Dolní Morava

Masiv Králického Sněžníku (1 424 m) na hranici s Polskem patří k nejvyšším horám Česka a sníh tu leží dlouho. Pod ním je Dolní Morava, která je dnes známá hlavně Stezkou v oblacích a visutým mostem Sky Bridge. Na obojí se dostanete lanovkou Sněžník i v zimě a pro lidi bez lyží je to nejjednodušší způsob, jak se podívat na zasněžené hory shora. Podrobnosti o areálu, lanovkách a vstupném najdete v článku Dolní Morava lyžování.

Běžkaři najdou upravené stopy kolem Stříbrnice a Hynčic pod Sněžníkem, kudyznudy.cz uvádí pro oblast Kraličáku přes 70 km běžeckých tras. My bychom sem jeli na dva dny a jeden z nich věnovali výletu pod vrchol Sněžníku k soše slůněte, symbolu hory.

10. Orlické hory: Deštné a Orlické Záhoří

Orlické hory nejsou vysoké, nejvyšší Velká Deštná má 1 115 metrů, ale hlavní hřeben drží sníh spolehlivě a z Hradce Králové je to kousek. Deštné v Orlických horách je největší středisko a odtud se chodí a jezdí na hřeben k Šerlichu a k Velké Deštné.

V Orlickém Záhoří je osvětlený lyžařský běžecký okruh v osadě Jadrné, dlouhý 4,5 km. Je to nejdelší osvětlený okruh pro běžkaře v Česku a jezdí se na něm i večer po práci. Pro rodiny s menšími dětmi jsou Orlické hory podle nás nejpříjemnější, protože jsou klidnější než Krkonoše a ubytování bývá levnější. Víc o tom, kde tu spát, píšeme v článku Orlické hory ubytování.

11. Beskydy: Pustevny, Radhošť a Lysá hora

Beskydy jsou na sníh vrtkavější, než by člověk podle jejich výšky čekal, a v nižších polohách bývá v zimě často spíš mokro. Nejvyšší polohy kolem Pusteven, Radhoště a Lysé hory (1 323 m) ale sníh mají a na hřebenech je zimní atmosféra jako málokde.

Na Pustevny jezdí z Ráztoky u Trojanovic sedačková lanovka, celoročně. Původní lanovka v této trase byla otevřena v roce 1940 a podle Wikipedie šlo o první sedačkovou lanovku v Evropě. Nahoře stojí Jurkovičovy útulny Libušín a Maměnka z roku 1899. Libušín na jaře 2014 vyhořel a po obnově byl znovu otevřen v roce 2020. Z Pusteven se chodí po hřebeni k soše Radegasta a na Radhošť, běžkaři jezdí udržovanou trasu z Pusteven na Martiňák. Na Lysou horu vede v zimě běžecká trasa od Bílého Kříže. Další tipy na trasy máme v článku nejhezčí trasy v Beskydech.

12. Vysočina: Žďárské vrchy a Nové Město na Moravě

Vysočina je nejbližší rozumná volba pro Brňáky. Žďárské vrchy nemají ani tisíc metrů, ale jsou to náhorní plošiny s lesy a rybníky, kde sníh v normální zimě vydrží týdny. Nové Město na Moravě je centrum českého běžeckého lyžování a biatlonu, kolem města vedou upravované okruhy a za dobrých podmínek se dá dojet do lesů kolem Devíti skal.

Z Brna se sem dá dojet vlakem přes Tišnov, regionální trať do Žďáru nad Sázavou má zastávku přímo v Novém Městě. Bez lyží je Vysočina ideální na dlouhé zimní procházky po zamrzlých rybnících a lesních cestách. Sníh tu ale není jistota a v teplé zimě klidně celý leden nenapadne. Před cestou se proto podívejte na hlášení běžkařů v sekci Žďárské vrchy a Novoměstsko na kamzasnehem.cz.

Běžky: tři magistrály a kde začít

Pro běžkaře je Česko lepší, než se říká. Máme tři dlouhé upravované magistrály a desítky menších okruhů. Podrobný přehled tras s délkami a nástupními místy najdete v našem článku běžkařské trasy v Česku, tady jen to hlavní.

Jizerská magistrála je nejnavštěvovanější. Podle průzkumu Horské služby ji za zimu projede přes půl milionu lidí. Strojově se upravuje od roku 1984, kdy to začali dělat pořadatelé Jizerské padesátky, a byla to první veřejně upravovaná běžecká stopa v Čechách. Sezona tu podle správce trvá většinou od prosince do března.

Šumavská lyžařská magistrála je podle projektu Bílá stopa koncipovaná jako třídenní přejezd Šumavy, s nocováním na Modravě a ve Strážném. Nejvyšší bod je na Černé hoře v 1 272 metrech a za dobré viditelnosti je odsud vidět na Alpy. Pro jednodenní výlet stačí kterýkoli úsek tam a zpátky, nejvíc sněhu bývá mezi Modravou a Kvildou.

Krušnohorská magistrála je jako turistická trasa dlouhá 242 km z Chebu na Děčínský Sněžník, v zimě se ale upravují jen tři zmíněné úseky, které na sebe nenavazují. Nejlepší je úsek z Bublavy na Boží Dar.

Mimo magistrály stojí za zmínku osvětlený okruh 4,5 km v Orlickém Záhoří, běžkařské okruhy na Vysočině kolem Nového Města na Moravě a trasa z Pusteven na Martiňák v Beskydech.

Sáňkování a zimní procházky bez lyží

Nejvíc lidí, kteří hledají, kam za sněhem, vůbec nechce lyžovat. Chtějí se projít zasněženým lesem, svézt se na sáňkách a dát si někde horký čaj. Na to není potřeba ani skipas, ani vybavení za desítky tisíc.

Sáňkařská dráha ve Špindlerově Mlýně je podle provozovatele nejdelší osvětlená sáňkařská dráha v Česku: bezmála 3 kilometry s převýšením až 400 metrů. Ve vstupence je vyvezení autobusem na start i půjčení saní a jezdí se ve dne i večer. Za slabé zimy je dráha mimo provoz, aktuální stav je na sankarska-draha.cz. Sáňkování se v Krkonoších podle provozovatele dráhy pěstovalo dávno před prvními lyžaři a typické krkonošské řiditelné rohačky mají vystavené v Krkonošském muzeu v Jilemnici.

Zimní procházky. Nejbezpečnější jsou upravené cesty v lesích a údolích: v Jizerkách z Bedřichova na Královku nebo Slovanku, na Šumavě z Modravy podél Modravského potoka, v Krušných horách po Ježíškově cestě. Na hřebeny Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku jen za dobré viditelnosti a s tím, že počasí se tu mění během hodiny.

Rozhledny a vyhlídky v zimě. Vyhlídka na vysílači na Pradědu ve výšce 73 metrů, Sněžka (lanovkou nebo pěšky), Stezka v oblacích na Dolní Moravě a rozhledny v Jizerkách. Jizerské hory mají podle Jizerské o.p.s. nejvíc udržovaných rozhleden ze všech našich pohoří.

Sněžnice a skialpy. Když napadne hodně sněhu, jsou sněžnice nejjednodušší způsob, jak se dostat mimo prošlapané cesty. Pozor ale v národních parcích: v nejcennějších zónách Krkonoš a Šumavy se smí chodit jen po vyznačených cestách, takže sněžnice tam nejsou vstupenka do volného terénu. V Jizerkách je podle Výletníku.cz několik tras pro skialpinisty a na Dolní Moravě se skialpy půjčují u lanovky.

Kam za sněhem s dětmi

S dětmi nejde o to najít nejvíc sněhu, ale nejkratší cestu k němu a teplou hospodu na konci. Tohle jsou místa, kam bychom s dětmi jeli my:

• Ježíškova cesta na Božím Daru. Kratší okruh 5,6 km s dřevěnými postavičkami, domky a prolézačkami u zastavení. Před Vánoci se dá spojit s Ježíškovou poštou.
• Bedřichov a Hrabětice. Sáňkování u stadionu a nenáročná běžkařská trasa z Hrabětic na Královku s restaurací a dětským hřištěm na konci.
• Dolní Morava. Stezka v oblacích a lanovka, na kterou se dá jet i bez lyží. Dobrá volba pro děti, které už nebaví chodit.
• Sáňkařská dráha ve Špindlerově Mlýně pro starší děti, které zvládnou tři kilometry na saních.
• Orlické hory. Klidnější a menší než Krkonoše, s mírnými kopci na sáňky přímo u penzionů.

Pro úplné začátečníky na běžkách doporučujeme stadiony a krátké okruhy: v Bedřichově, v Orlickém Záhoří nebo kolem Nového Města na Moravě. Dítě, které na prvních běžkách ujede dva kilometry a pak dostane horkou čokoládu, pojede příště rádo. Dítě, které vytáhnete na dvacet kilometrů magistrálou, už možná nikdy.

Za sněhem na jeden den z Prahy a z Brna

Jeden den na horách se dá stihnout, když vyrazíte brzy a nebudete jezdit moc daleko. Časy autem jsou orientační, v sobotu ráno se ve směru na Krkonoše a Jizerky tvoří kolony a horské silnice po sněžení jedou pomalu.

Z Brna je nejblíž Vysočina. Do Nového Města na Moravě jezdí vlak po trati přes Tišnov, autem je to kousek přes hodinu. Na jeden den se dá stihnout i Králický Sněžník a Dolní Morava. Do Jeseníků a Beskyd je to z Brna autem kolem dvou hodin a víc, takže tam bychom radši přespali.

A úplně nejblíž? Za trochou sněhu z Prahy se dá v dobré zimě jet do Krušných hor nebo na Českou Sibiř, ta má ale sníh jen krátce. Kdo chce hlavně lyžovat, má tipy v článku lyžování u Prahy.

Zimní výbava auta a sněhové řetězy

Horské silnice po sněžení jsou úplně jiná jízda než dálnice a pravidla jsou daná zákonem o silničním provozu (č. 361/2000 Sb., zakonyprolidi.cz).

• Zimní pneumatiky jsou povinné v období od 1. listopadu do 31. března, pokud na silnici leží souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo se dají podle počasí během jízdy čekat. Na horách je to v zimě prakticky vždycky.
• Hloubka dezénu musí být u osobních aut (do 3,5 tuny) nejméně 4 mm, u těžších vozidel 6 mm. Pneumatika se 4 mm je ale na sněhu už na hraně a do hor bychom s ní nejeli.
• Sněhové řetězy v kufru nejsou ze zákona povinné, ale na některých horských silnicích je přikazuje dopravní značka a bez nich tam nesmíte. S řetězy se smí jet nejvýš 50 km/h. Nasadit je zkuste doma na parkovišti, ne poprvé v závěji za tmy.
• Do auta navíc: škrabka a smetáček na střechu, nemrznoucí kapalina do ostřikovačů, lopatka, deka a nabitý telefon. Nádrž radši plnou, v koloně po sněhové kalamitě se dá stát hodiny.

Nejlepší rada je ale jiná: když můžete, jeďte vlakem nebo autobusem. Parkoviště u nástupních míst bývají o víkendech plná už v devět ráno a parkovné na horách není levné.

A co lyžování?

Kdo jede za sněhem hlavně kvůli sjezdovkám, najde přehled středisek v rozcestníku kam na lyže a jednotlivé areály v samostatných článcích, třeba Černá hora, Klínovec, Dolní Morava, Zadov nebo Lipno. Po práci se dá zajet na večerní lyžování. A když v Česku sníh není vůbec, nejbližší jistotu nabízí rakouská střediska blízko hranic nebo lyžování v Polsku.

Kde se za sněhem ubytovat

Na jeden den se dá stihnout leccos, ale sníh si člověk nejvíc užije, když na horách přespí a ráno vyrazí dřív, než přijedou ostatní. Vybrali jsme dva až tři ověřené podniky k hlavním oblastem, všechny jsou v nabídce Booking.com a ceny se mění podle termínu. O Vánocích, na Silvestra a o jarních prázdninách bývá na horách plno týdny dopředu.

Krkonoše

• Luční bouda je horský hotel uprostřed hřebenů pod Sněžkou, asi 8 km od Pece pod Sněžkou, s restaurací a vířivkou. Bydlení pro ty, kdo chtějí ráno vyjít ze dveří rovnou do bílé pláně.
• Špindlerova bouda stojí vysoko nad Špindlerovým Mlýnem, asi 8 km nad centrem, a hostům slouží od roku 1824. Má dvě budovy kousek od sebe, při rezervaci je uvedeno, ve které pokoj je.
• Hotel Horizont je velký hotel přímo v Peci pod Sněžkou s bazénem, saunou, skibusem a programem pro děti. Pohodlnější varianta pro rodiny.

Další možnosti: ubytování v Peci pod Sněžkou.

Jizerské hory

• Penzion U Elišky v Bedřichově je menší penzion s dřevěným nábytkem a chystá obědové balíčky na výlety. Na Jizerskou magistrálu je to kousek.
• Pyramida Jizerka je horský hotel s restaurací v osadě Jizerka, v nejklidnější části Jizerek.

Další možnosti: ubytování v Bedřichově. Víc tipů máme v článku Jizerské hory ubytování.

Krušné hory

• Hotel Praha na Božím Daru má krytý bazén, wellness a přístup na lyžích až k hotelu.
• Houda Bouda je penzion s apartmány na Božím Daru, sto metrů od nejbližší sjezdovky, s lyžárnou a snídaněmi.

Další možnosti: ubytování na Božím Daru a v článku ubytování v Krušných horách.

Šumava

• Hotel Rankl v Horské Kvildě je menší hotel se saunou a českou restaurací. Ke Kvildě je to pět minut autem.
• Hotel Modrava stojí přímo na Modravě, s restaurací, saunou a dětskou hernou. Ideální základna pro Šumavskou magistrálu.

Další možnosti: ubytování na Kvildě. Na co se na Šumavě podívat mimo zimu, píšeme v článku kam na Šumavě.

Jeseníky

• Hotel Červenohorské sedlo leží přímo na sedle, 300 metrů od vleků, a na hřebenovku na Praděd vyrazíte od dveří.
• Vila Silva v Karlově Studánce je vila s apartmány a kuchyní, na Praděd je to odsud 7 km.

Další možnosti: ubytování v Karlově Studánce.

Orlické hory

• Hotel Alba v Deštném v Orlických horách má restauraci, terasu a přístup na lyžích k hotelu.
• Chalupa Jadrná 1 v Orlickém Záhoří je chalupa s vlastní kuchyní a zahradou, v osadě Jadrné, kde začíná osvětlený běžkařský okruh.

Další možnosti: ubytování v Deštném.

Beskydy

• Hotel Tanečnica stojí přímo na Pustevnách ve výšce 1 018 metrů, 150 metrů od vleků, a má krytý bazén.
• Wellness Hotel Ondrášův dvůr v Bílé je wellness hotel jen pro dospělé, který leží přímo u běžkařské trati.

Další možnosti: ubytování v Trojanovicích pod Pustevnami a na Vysočině ubytování v Novém Městě na Moravě.

Trocha historie: jak se Češi naučili jezdit za sněhem

Ještě před sto čtyřiceti lety byl sníh na horách pro většinu lidí hlavně překážka. Lyže do Čech přivezla náhoda. Pražský sportovec Josef Rössler-Ořovský si v roce 1887 objednal z Norska brusle pro svůj Bruslařský klub, a protože Norové vyčetli z hlavičky dopisu „ski klub“, přibalili k zásilce i nabídku lyží. Dva páry vyzkoušel s bratrem v noci z 5. na 6. ledna 1887 na Václavském náměstí. V listopadu téhož roku založil ski-klub, první lyžařský klub v Evropě mimo Skandinávii.

V Krkonoších se lyžování ujalo díky hraběti Janu Nepomukovi Harrachovi, který v roce 1892 nechal dovézt první páry lyží pro svou lesní správu. Jilemnice se pak stala centrem českého lyžování a v Krkonošském muzeu v jilemnickém zámku dnes najdete expozici Bílou stopou o dějinách českého lyžování do roku 1938, s nejstaršími dochovanými lyžemi, krkonošskými rohačkami a filmem ze závodů v Jilemnici v roce 1926. V roce 1903 vznikl Svaz lyžařů Království českého, podle Wikipedie vůbec první lyžařský svaz na světě.

Druhá velká změna přišla s upravovanými stopami. V Jizerských horách je začali pro veřejnost strojově upravovat v roce 1984 pořadatelé Jizerské padesátky a z jejich nápadu je dnes 180 kilometrů magistrály, na kterou se za zimu vydá přes půl milionu lidí.

Co bychom udělali jinak

Za sněhem se snadno jezdí jako za výkonem. Kolik kilometrů ujedeme, kolik vrcholů stihneme, jestli dojedeme z Bedřichova až na Smědavu. Jenže z hor si člověk nakonec nepamatuje kilometry, ale chvíli, kdy stál v lese u Jizerky, padal sníh a bylo slyšet jen, jak pod jeho tíhou praská větev. Kdybychom měli plánovat znovu, plánovali bychom míň.

Nemusíte vidět celou magistrálu. Radši dva okruhy v klidu a pak dlouhý oběd v boudě, kde se topí v kamnech a kde nemají v menu nic, co by se dalo vyfotit na Instagram. Zkuste borůvkové knedlíky, jizerskou bramboračku, kyselo v Krkonoších nebo valašskou kyselicu na Pustevnách, a když vám bude hospoda připadat obyčejná, je to často dobré znamení.

Zahněte ze značené cesty na lesní průsek, kde nikdo nejel. (Mimo národní parky, tam zůstaňte na cestách.) Nejhezčí zasněžené místo, které jsme kdy viděli, nebylo v žádném seznamu, ani v tomhle.

A telefon nechte v kapse. Sníh se na fotkách stejně vždycky tváří šedivě a nikdy nevypadá tak, jak vypadal. Někdy stačí jen stát, poslouchat, jak křupe pod botama, a dýchat mráz.

Časté otázky

Kam dál

• Kam v zimě: rozcestník zimních cest za teplem, na lyže i do měst.
• Kam na lyže: rozcestník lyžařských středisek, skipasů a kalendář sezony.
• Běžkařské trasy v Česku: okruhy a magistrály od Jizerek po Šumavu s délkami a nástupními místy.
• Hory v Česku: přehled českých pohoří, když vybíráte, kam vyrazit na víc dní.
• Jizerské hory ubytování: kde spát u magistrály i mimo ni.
• Večerní lyžování: areály, kde se svítí, a kolik stojí večerní skipas.