9 tipů na nejhezčí trasy Beskydy a krásné výhledy

Nejhezčí trasy Beskydy nabízejí v jedné věci: v šířce rozhledu. Karpatské hřebeny tu běží dlouhé desítky kilometrů, cesty vedou po jejich hřbetech a z rozhleden i pasek se za dobré viditelnosti díváte na Tatry, Malou Fatru i katovickou aglomeraci. Vybrali jsme devět tras, u kterých je hlavním kritériem výhled, ne nejvyšší číslo v metrech nad mořem.

Každou trasu rozepisujeme stejně: délka, převýšení, čas, rozpis s kilometráží, průběh po barvách značek, doprava a parkování, občerstvení a zajímavosti. Navíc u každé píšeme konkrétně, co je odkud vidět, protože to je celý smysl výběru. Na konci najdete sezónní kapitolu o tom, kdy jsou trasy nejkrásnější a kdy je nejlepší světlo na fotky.

Podle čeho jsme nejhezčí túry v Beskydech vybírali

Beskydy mají jednu vlastnost, která turisty pravidelně zaskočí: nejvyšší vrcholy nemusí být ty nejvyhlídkovější. Velká část hřebenů je zalesněná smrkem a výhled se otevírá spíš z pastvin, pasek, sedel a rozhleden než z geodetického bodu na vrcholu. Proto v tomhle výběru najdete i kopce sotva devítistovkové, zato s panoramatem přes tři státy.

Držíme se tří pravidel. Za prvé, trasa musí být značená, tedy z bodu A do bodu B nebo v okruhu po turistických značkách Klubu českých turistů. Za druhé, výhled musí být opakovatelný, ne otázka jednoho holosečného průseku. Za třetí, musí se tam dát dostat i bez auta, ideálně vlakem.

Barvy značek fungují všude stejně: červená vede po hřebenech a je páteří dálkových tras, modrá bývá druhá nejdelší spojnice, zelená a žlutá jsou obvykle přípojky z údolí. Na hřebeni Javorníků a nad Nýdkem chodíte po červené doslova po státní hranici, takže vpravo a vlevo od vás jsou dvě různé země.

Devět nejkrásnějších turistických tras v Beskydech

Hledáte nejhezčí turistické trasy v Beskydech? Možná některé z našich tipů budete znát a možná máte prochozené nějaké svoje místečka.

1. Nýdek – Velká Čantoryje – Beskydské sedlo – Velký Sošov – Nýdek

Základní info: 17 km · stoupání i klesání zhruba 790 m · orientačně 5 až 6 hodin · středně náročné · start i cíl Nýdek u Třince · okruh.

Průběh po úsecích: Z náměstí v Nýdku se vydáte po červené vzhůru na Dziol, kde vás cesta vyvede z obce do lesa. U rozcestí Pod chatou Čantoryjí přeberete žlutou, která vás dotáhne k chatě a odtud už je to pár minut na vrchol s rozhlednou. Zpátky jdete po červené po hřebeni státní hranice přes Beskydské sedlo na Velký Sošov a teprve za ním sestupujete po modré do údolí Hluchové a po ní zpátky do Nýdku. Zabloudit se dá nejspíš v Beskydském sedle, kde se kříží české i polské značení, takže si tam ověřte směr podle rozcestníku.

Co je odkud vidět: Rozhledna na Velké Čantoryji je vysoká 29 metrů, stojí od roku 2002 a pojme až 170 lidí. Ze severu se díváte na Těšínsko a dál na Ostravsko a katovickou aglomeraci, na jihu máte hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd s Lysou horou, na východě polskou část Slezských Beskyd. Za dobré viditelnosti se ukáže i Malá Fatra a Tatry. Hřebenový úsek k Sošovu pak nabízí průhledy střídavě do Polska a do české strany, což je na celé trase to nejhezčí.

Doprava a parkování: Autobusem do zastávky Nýdek, náměstí z Třince a z Bystřice. Autem se parkuje na náměstí nebo poblíž restaurace Nýdečanka. Okruh vás vrátí na stejné místo.

Občerstvení a voda: Chata Velká Čantoryje kousek pod vrcholem, restaurace přímo v Nýdku, kde se dají dát gorolské placky. Na hřebeni mezi vrcholem a Sošovem nic nečekejte, vodu si naberte v Nýdku nebo na chatě.

Zajímavosti: Památník Jiřího Třanovského, evangelického kněze a autora kancionálu, cestou vzhůru. Vrchol je zároveň hraniční, takže si zvládnete stoupnout jednou nohou do Polska. Kousek západně od vrcholu leží národní přírodní rezervace chránící původní beskydskou vegetaci.

2. Komorní Lhotka – Prašivá – Kotař – Ropička – Godula – Komorní Lhotka

Základní info: 24,3 km · středně náročné, ale dlouhé · počítejte 7 až 8 hodin · start i cíl Komorní Lhotka · okruh po hřebeni nad Těšínskem.

Průběh po úsecích: Z Komorní Lhotky vyrážíte jihozápadním směrem po žluté, která vás vytáhne kolem sauny na Prašivou. Od chaty pokračujete po hřebeni na Kotař a Ropičku a dál pod Velké Lipové, tedy do nejvyšší části celého hřbetu. Sestup vede přes Gutské sedlo do obce Řeka a odtud se přes chatu Godula vracíte do výchozí obce. Trasa se dá kdykoli zkrátit sestupem do údolí, značky do Vyšních Lhot, Raškovic i Smilovic odbočují po celé délce hřebene.

Co je odkud vidět: Tenhle hřeben má nejlepší výhledy severním směrem. Od Prašivé a od Kotaře se otevírá celé Těšínsko, Frýdek-Místek a za ním Ostravsko, při dobrém počasí dohlédnete až k Odře. Z úseku pod Velkým Lipovým a Javorovým (1031 m n. m.) se naopak díváte přes údolí Morávky na masiv Travného a na Lysou horu. Z Goduly je hezký pohled zpátky na celý hřeben, který jste právě přešli, což je vždycky nejlepší závěr dne.

Doprava a parkování: Autobusem do Komorní Lhotky z Třince nebo z Frýdku-Místku, autem se parkuje v centru obce. Protože jde o okruh, auto vás počká na stejném místě. Kratší variantu z Vyšních Lhot na Prašivou zvládnete za hodinu a je sjízdná i s kočárkem.

Občerstvení a voda: Na trase jsou hned tři horské chaty, Prašivá, Ropička a Godula. Chata Prašivá funguje od roku 1921, má restauraci i vlastní vyhlídkovou věž. Sezónnost si ověřte předem, mimo hlavní sezónu bývá zavřeno v pracovní dny.

Zajímavosti: Dřevěný kostelík svatého Antonína Paduánského u chaty Prašivá, jedna z nejstarších staveb tohoto typu v regionu. Hřeben je zároveň klasickou gorolskou pastevní krajinou, takže tu potkáte salaše a stáda.

3. Bocanovice – Kozubová – Návsí

Základní info: orientačně 13,1 km · stoupání kolem 550 m · 4 hodiny · nenáročné až středně náročné · start Bocanovice, cíl Návsí · přejezd.

Průběh po úsecích: Z Bocanovic stoupáte po zelené kolem školy přes Malou Kyčeru a Malou Kykulu do sedla pod vrcholem. Odtud je to k salaši a na vrchol Kozubové posledních zhruba tisíc metrů. Sestup vedete po modré přes rozcestí Nad Milíkovem a Varcop do Návsí, odkud jede vlak. Značení je tu místy vedeno po asfaltu mezi roztroušenými usedlostmi, takže sledujte značky pečlivěji než jinde.

Co je odkud vidět: Kaple svaté Anny na vrcholu má věž vysokou 18 metrů a je upravená jako rozhledna. Z ochozu vidíte prakticky celé česko-polsko-slovenské pomezí na severní a východní straně, tedy Jablunkovskou brázdu, Slezské Beskydy a slovenské Kysuce. Z pastvin kolem salaše se otevírá pohled jižním směrem na hřeben s Velkým Polomem, a to i bez lezení na věž.

Doprava a parkování: Ideální trasa pro vlak. Bocanovice i Návsí leží na trati z Českého Těšína do Čadce, takže auto vůbec nepotřebujete. Kdo přijede autem, může nechat vůz v Návsí a udělat z trasy okruh přes Milíkov.

Občerstvení a voda: Turistická chata na Kozubové z roku 1989 přímo u kaple. Cestou nic dalšího nečekejte, doplňte se v Bocanovicích nebo až na vrcholu.

Zajímavosti: Kamenná kaple svaté Anny postavená v letech 1936 a 1937, dodnes poutní místo. Jméno hory se odvozuje mimo jiné od slova kozub, tedy ohniště, což prý odkazuje na pastevecké ohně na svazích.

4. Ostravice – Smrk – Ostravice

Základní info: 13 km · stoupání i klesání 845 m · 5 hodin · náročnější, jde o druhý nejvyšší vrchol pohoří · start i cíl nádraží Ostravice · okruh.

Průběh po úsecích: Od nádraží jdete nejdřív po modré směrem na Kunčice, pak trasa přechází na lesní cestu a napojuje se na červenou, která je hlavní spojnicí mezi Ostravicí a Čeladnou a vede až na vrchol. Zpátky se vracíte přes sedlo pod vrcholem a znovu po červené dolů. Kdo chce jít jinudy, může nahoru vyrazit po žluté od přehrady Šance, což je varianta dlouhá zhruba 6 km jedním směrem.

Co je odkud vidět: Smrk je zalesněný, ale právě proto je každý průhled tak cenný. Z pasek a z hran nad Hlubčankou se díváte přes údolí Ostravice přímo na Lysou horu s vysílačem, na severozápadě máte hřeben Ondřejníku se Skalkou a za ním Podbeskydskou pahorkatinu. Ze sedla mezi Smrkem a Malým Smrkem se otevírá pohled na jih do povodí Bílé Ostravice.

Doprava a parkování: Vlakem z Frýdku-Místku přes Frýdlant nad Ostravicí nebo z Frenštátu, přímo do Ostravice. U nádraží a u obecního úřadu se dá zaparkovat zdarma, autobusy zastavují také v centru obce.

Občerstvení a voda: Na trase není nic, jídlo i vodu si vezměte s sebou. Po návratu funguje v Ostravici Beskydský pivovárek s kuchyní.

Zajímavosti: V masivu Smrku leží vodopády Bučacího potoka, jedny z největších kaskádových vodopádů v této části Karpat s celkovou výškou kolem 40 metrů. Odbočka k nim ale vede mimo značené cesty a přes chráněné území, takže ji nedoporučujeme. V roce 2006 se tu strhla lavina, která si vyžádala první doložený smrtelný úraz tohoto typu v Beskydech, což o zimním charakteru hory vypovídá dost.

5. Kunčice pod Ondřejníkem – Skalka – Ondřejník – Opálená – Kunčice

Základní info: 16,6 km, bez odbočky na vrchol Ondřejníku 13,9 km · stoupání i klesání 680 m · 5 hodin · středně náročné · start i cíl nádraží Kunčice pod Ondřejníkem (475 m n. m.) · okruh.

Průběh po úsecích: Od nádraží stoupáte po modré na Skalku, nejvyšší bod celého hřbetu. Dál pokračujete hřebenem k sedlu, odkud odbočuje neznačená pěšina na samotný vrchol Ondřejníku. Kdo ji vynechá, zkrátí si trasu o 2,7 km. Zpět se vracíte po zelené kolem chaty Ondřejník a přes Opálenou zase dolů do vsi.

Co je odkud vidět: Ondřejník je předsunutý hřbet a to je jeho výhoda. Ze Skalky i z luk kolem chaty se díváte na celý Radhošťský hřeben, tedy na Radhošť, Pustevny a Kněhyni, a přes údolí na Lysou horu a Smrk. Na severní a západní straně máte pod nohama Podbeskydskou pahorkatinu, Frenštát a při dobré viditelnosti Moravskou bránu. Po rozsáhlé kůrovcové těžbě po roce 2015 jsou svahy odlesněné a výhledy mnohem širší, než bývaly.

Doprava a parkování: Vlakem z Frenštátu, Čeladné i Frýdku-Místku, zastávka je přímo pod trasou. Parkování u nádraží nebo podél silnice zdarma.

Občerstvení a voda: Roubenka Ondřejníček s restaurací, hospoda Opálená pod vlekem a pivovar Ogar kousek od nádraží. Na téhle trase se hlady rozhodně netrápíte.

Zajímavosti: Přírodní rezervace Skalka s jedlobukovým porostem starým zhruba 180 let, balvanová pole spojovaná s legendou o zbojníku Ondrášovi, kaple svatého Antonína a startovací louky paraglidistů. Chata Ondřejník stojí od let 1906 a 1907.

6. Veřovice – Velký Javorník – Frenštát pod Radhoštěm

Základní info: orientačně 10,6 km · stoupání zhruba 470 m · 3,5 hodiny · nenáročné · start nádraží Veřovice, cíl Frenštát pod Radhoštěm · přejezd mezi dvěma nádražími.

Průběh po úsecích: Z veřovického nádraží se dáte po žluté podél trati a pak údolím Jičínky kolem přístřešku Hájenka a vodní nádrže. Na rozcestí Padolí přeberete modrou, která vás serpentinami vytáhne lesem na vrchol s rozhlednou. Sestup do Frenštátu vede po zelené, měří zhruba 6 km a klesá asi 510 metrů. Značky jsou tu husté, zabloudit se prakticky nedá.

Co je odkud vidět: Rozhledna na Velkém Javorníku je devítipodlažní dřevěná stavba vysoká 25,9 metru se dvěma vyhlídkovými plošinami. Z horní plošiny se díváte přímo na Radhošťský hřeben s kaplí na Radhošti, vlevo na Lysou horu, blíž pak na hřbet Ondřejníku. Severozápadním směrem máte celé Frenštátsko, Moravskou bránu a při dobré viditelnosti i okraj Nízkého Jeseníku. Na dolní plošině je výhled užší, ale zato bez větru.

Doprava a parkování: Veřovice i Frenštát leží na stejné trati, takže přejezd je ideální vlakem. Autem se parkuje u fotbalového hřiště ve Veřovicích, ale pak se musíte vracet stejnou cestou, nebo si trasu naplánovat jako okruh z Frenštátu, který měří 13 km a stoupá 580 metrů.

Občerstvení a voda: Turistická chata Pohorské jednoty Radhošť přímo na vrcholu, u ní i studna. Ve Frenštátu i ve Veřovicích běžné hospody a restaurace.

Zajímavosti: Nepleťte si tenhle Velký Javorník (918 m n. m. ve Veřovických vrších) s Velkým Javorníkem v Javorníkách, který má 1071 m n. m. a leží o čtyřicet kilometrů jižněji. Cestou z Frenštátu se míjí Mařenčina studánka a kaple Panny Marie Lurdské.

7. Dolní Bečva – Radhošť – Na Kamenném – Dolní Bečva

Základní info: 12,5 km · stoupání 690 m · 4,5 hodiny · středně náročné · start i cíl Dolní Bečva · okruh.

Průběh po úsecích: Z centra Dolní Bečvy stoupáte po žluté přes Dolní Rozpité, kde trasa přechází na lesní cestu bez značení, a napojujete se pod vrcholovou plošinou. Nahoře jste u kaple svatého Cyrila a Metoděje, odkud se dá pokračovat po modré po hřebeni směrem na Pustevny, což je jen 4 km. Sestup vede po zelené přes osadu Na Kamenném zpátky do obce.

Co je odkud vidět: Radhošť je ze všech tras v tomhle výběru nejvýš a taky nejotevřenější. Od kaple i od sochy Radegasta se díváte na jih do údolí Rožnovské Bečvy a na Vsetínské vrchy, na východ po hřebeni k Javorníkům, na sever na Ondřejník a Moravskou bránu. Za výjimečně dobré viditelnosti bývají podle popisů vidět i Tatry a alpské štíty. Hřebenový úsek k Pustevnám je jedno z mála míst v Beskydech, kde jde o výhled na obě strany současně.

Doprava a parkování: Autobusem do zastávky Dolní Bečva, obecní úřad. V centru je několik parkovišť, u úřadu, u kostela a u Jednoty. Okruh vás vrátí na stejné místo, takže s autem není problém.

Občerstvení a voda: Hotel Radegast přímo na vrcholu, cestou několik studánek. V Dolní Bečvě je pak výběr hospod na návsi.

Zajímavosti: Kaple z let 1896 až 1898 je nejvýše položenou církevní stavbou v Česku, na vrcholu stojí i kříž z roku 1805 a socha Radegasta z roku 1930. Radhošť leží na hranici dvou krajů, dvou okresů a dokonce dvou úmoří.

8. Bumbálka – Lemešná – Velký Javorník – rozhledna Stratenec – Frňovské

Základní info: 20,6 km · stoupání 810 m, klesání 720 m · 7 hodin · náročné, dlouhá hřebenovka · start hraniční přechod Bumbálka, cíl Frňovské nad Velkými Karlovicemi · přejezd.

Průběh po úsecích: Celá trasa se drží červené, která tu vede přímo po česko-slovenské státní hranici. Z Bumbálky se rychle dostanete na Trojačku a odtud už jde o dlouhý, mírně zvlněný hřeben přes Lemešnou na Velký Javorník. Za ním odbočíte na žlutou k rozhledně Stratenec a zase se vracíte na červenou k Frňovskému. Rozcestníků je tu dost, ale hřeben je dlouhý a únikových cest málo, proto trasu neplánujte na krátký zimní den.

Co je odkud vidět: Tohle je nejlepší panorama v článku, protože se celý den díváte na obě strany hranice. Na jih a východ máte slovenské hory, Kysucké Beskydy a při dobré viditelnosti Malou Fatru, na sever a západ pak Vsetínské vrchy a hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd s Radhoštěm a Lysou horou. Z rozhledny Stratenec je rozhled kruhový a je to zároveň nejlepší místo na svačinu.

Doprava a parkování: Autobusem na zastávku Bílá, Bumbálka, u přechodu je parkoviště zdarma. Návrat z Velkých Karlovic jede vlakem i autobusem, takže auto nechte raději dole a nahoru se nechte vyvézt.

Občerstvení a voda: Občerstvení na Bumbálce na startu a po odbočce také v Kasárnách. Na hřebeni jsou studánky, ale spoléhat se na ně nedá, vezměte si aspoň dva litry.

Zajímavosti: Hřeben Javorníků je pastevní krajina s roztroušenými salašemi a jsou tu vyhlášené přírodní rezervace. Rozhledna Stratenec je dřevěná a stojí na české straně kousek od hranice.

9. Přehrada Bystřička – Vsacký Cáb – Santov – Bystřička

Základní info: orientačně 9 km · stoupání kolem 400 m · 3 hodiny · nenáročné · start i cíl u přehrady Bystřička · okruh ve Vsetínských vrších.

Průběh po úsecích: Od přehrady jdete přes Dušnou po červené a žluté vzhůru, poslední kilometry k chatě po asfaltu. Od Cábu pokračujete po žluté hřebenem přes rozcestí Ptáčnice na Santov a odtud sestupujete zpátky k přehradě. Celá trasa je sjízdná i na kole, což zvyšuje šanci, že na hřebeni nebudete sami.

Co je odkud vidět: Vsetínské vrchy jsou nižší a měkčí než hlavní beskydský hřeben a výhledy jsou tu pastvinové, ne skalnaté. Od Santova a z luk kolem Cábu se díváte na sever přes údolí Bystřičky na Radhošťský hřeben a Soláň, na jihu máte Vizovickou vrchovinu. Nejhezčí je to podvečer, kdy se louky rozsvítí a hřebeny za nimi se vrství do modré.

Doprava a parkování: Vlakem do Bystřičky na trati Valašské Meziříčí až Vsetín, od nádraží je to k přehradě pár minut. Parkoviště u přehrady je placené, v hlavní sezóně se plní dopoledne.

Občerstvení a voda: Chata Vsacký Cáb funguje celoročně, v zimě slouží i lyžařům. Hospoda Santov má také celoroční provoz. Provozní dobu si ověřte, mimo sezónu se zkracuje.

Zajímavosti: Přehrada Bystřička z roku 1912 patří k nejstarším na Moravě a v létě se v ní koupe. Okolí Cábu je oblíbené na běžky, protože sníh tu vydrží déle než v okolních údolích.

Kdy jsou nejhezčí trasy v Beskydech opravdu nejhezčí

Výhled není konstanta. Stejná trasa vypadá v srpnovém oparu a v říjnovém ránu jako dvě různá místa, takže načasování rozhoduje minimálně stejně jako výběr trasy.

Podzimní inverze, tedy říjen a listopad. Nejlepší období roku pro všechny trasy nad 800 metrů. Když v nížině leží mlha a nad ní stojí tlaková výše, hřebeny Čantoryje, Radhoště, Kozubové i Javorníků vyčnívají nad souvislou bílou pokrývkou a viditelnost bývá stovky kilometrů. Vyplatí se hlídat předpověď a vyrazit i ve všední den.

Barvy, tedy druhá polovina října. Bučiny na Prašivé, na Ondřejníku a v údolí Jičínky se zbarvují do měděné, jehličnaté hřebeny zůstávají tmavé a kontrast je nejsilnější v roce. V téhle době je nejhezčí trasa číslo 2 a 5.

Kvetoucí pastviny, tedy konec května a červen. Gorolská a valašská pastevní krajina na Kozubové, na hřebeni Javorníků a kolem Vsackého Cábu je v tuhle dobu plná kvetoucích luk. Zároveň jsou dny nejdelší, takže se dá zvládnout i dvacetikilometrová hřebenovka bez spěchu.

Východy slunce. Nejlépe fungují na trasách s chatou na vrcholu, kde se dá přespat, tedy na Čantoryji, na Velkém Javorníku, na Prašivé a na Radhošti. Vycházet za tmy s čelovkou z údolí dává smysl hlavně na Kozubovou, kde je výstup krátký a značka vede po asfaltu.

Sníh, tedy leden a únor. Zasněžené hřebeny jsou nejhezčí, ale zároveň nejnáročnější. Na Smrku a v hřebenových partiích počítejte se závějemi, s ledem a s výrazně kratším dnem. Nejbezpečnější zimní volbou z tohohle seznamu je Ondřejník a Vsacký Cáb, nejnáročnější Smrk a přechod Javorníků.

Kdy je nejlepší světlo na focení: první hodina po východu a poslední hodina před západem slunce, kdy se hřebeny vrství a vzniká typická modrá perspektiva. V poledne je opar nejhorší a panorama se ztrácí. Na západní strany hřebenů (Ondřejník, Velký Javorník, Vsetínské vrchy) choďte odpoledne, na východní a severní (Čantoryje, Kozubová, Prašivá) naopak ráno.

Srovnání: okružní trasy Beskydy i přejezdy na jednom místě

Praktické info: doprava, výbava a kde přespat

Doprava. Beskydy patří k nejlépe vlakem dostupným pohořím v Česku. Trať Frýdek-Místek až Ostravice obslouží Kunčice pod Ondřejníkem, Čeladnou i Ostravici, trať přes Frenštát a Veřovice pokrývá Veřovické vrchy a trať z Českého Těšína do Čadce vysadí u Kozubové. Ve Vsetínských vrších funguje trať Valašské Meziříčí až Vsetín. Autobusy dojíždějí na Bumbálku, do Nýdku i do Dolní Bečvy, ale o víkendech jezdí řidčeji, takže si ověřte i zpáteční spoj.

Parkování. U nádraží v Ostravici a v Kunčicích pod Ondřejníkem se parkuje zdarma, stejně tak na Bumbálce. Placená parkoviště najdete hlavně u turisticky exponovaných míst, například u přehrady Bystřička nebo v Trojanovicích. Ceny se sezónně mění, aktuální sazbu si ověřte na místě.

Výbava. Boty nad kotník, protože beskydské cesty jsou po dešti hodně blátivé a kořenité. Vítr na hřebenech je i v létě znát, vezměte si vrstvu navíc. Vodu na hřebeni nedoplníte spolehlivě nikde kromě chat, takže dva litry na osobu jsou minimum. V období od května do října počítejte s klíšťaty.

Kde přespat. Pokud chcete stihnout východ slunce nebo spojit dvě trasy do jednoho víkendu, vyplatí se přespat přímo v horách. Základnu si dobře zvolíte v Ostravici a okolí → pro trasy pod Lysou horou a Smrkem, nebo ve Frenštátě pod Radhoštěm → pro Radhošťský hřeben, Ondřejník a Velký Javorník. Na východní trasy kolem Čantoryje a Kozubové je nejlogičtější Třinec a Nýdek →, na přechod Javorníků pak Velké Karlovice →.

Jak vybrat ubytování v Beskydech

Nejhezčí beskydské trasy jsou rozeseté po celém pohoří a mezi Lysou horou a Velkými Karlovicemi je to autem přes hodinu. Volba základny proto rozhoduje o tom, kolik dní strávíte na hřebenech a kolik za volantem.

1. Podle toho, kam jedete

Pro Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, Smrk, Kněhyně) bydlete v Ostravici nebo Trojanovicích. Pro Vsetínské vrchy a Javorníky (Soláň, Kohútka) jsou lepší Velké Karlovice nebo Horní Bečva. Spaní přímo na hřebeni, tedy na Pustevnách, má jednu velkou výhodu: ráno i večer máte výhledy sami pro sebe, protože denní návštěvníci jsou dole.

2. Podle toho, co je v okolí

Když jedete na tři a víc nocí, vyplatí se základnu jednou přesunout, místo abyste každý den přejížděli. Dvě noci pod Lysou a dvě na Valašsku pokryjí obě tváře Beskyd líp než čtyři noci na jednom místě uprostřed.

3. Podle služeb, které opravdu využijete

Po celodenní hřebenovce je wellness to, za co se vyplatí připlatit, a v Beskydech je nabídka nadstandardní. Hlídejte si taky polopenzi: v horských obcích se v neděli večer často nikde nenajíte. Kdo přijede vlakem, ať vybírá podél trati Ostrava–Frýdlant–Ostravice, jinde je veřejná doprava slabá.

Tipy na nejlepší hotely v Beskydech

Pět podniků, které v Beskydech drží úroveň dlouhodobě. Ceny se mění podle sezony,
proto u každého najdete rovnou proklik na aktuální dostupnost.

• Miura Hotel, Čeladná. Designový hotel s vlastní sbírkou současného umění, wellness a golfem za plotem. Nejdražší varianta v Beskydech a zároveň jediná, kvůli které sem lidi jezdí i bez toho, že by chtěli do hor. Porovnat ceny a termíny →
• Horský hotel Sepetná, Ostravice. Klasika pod Lysou horou. Bazén, sauny, restaurace a hlavně poloha: na nejkratší nástup na Lysou je to odsud pár minut autem. Dobrý poměr ceny a služeb pro rodiny. Porovnat ceny a termíny →
• Hotel Freud, Ostravice. Moderní hotel s wellness přímo v údolí Ostravice, dvacet minut pěšky od nádraží. Volba pro ty, kdo přijedou vlakem a nechtějí řešit auto. Porovnat ceny a termíny →
• Resort Valachy, Velké Karlovice. Trojice hotelů (Horal, Lanterna, Galik) se sdíleným wellness a aquaparkem. Nejlepší volba, když jedou dvě rodiny s dětmi a potřebují program i za deště. Porovnat ceny a termíny →
• Hotel Bauer, Bílá. Přímo u ski areálu Bílá, v zimě u sjezdovky, v létě na startu nenáročných tras. Vhodné pro rodiny s menšími dětmi, které nechtějí denně přejíždět. Porovnat ceny a termíny →

Kam dál

• Přehled celé sítě značek a páteřních tras najdete v článku turistické trasy Beskydy.
• Kratší varianty s malým převýšením jsme sepsali v textu nenáročné turistické trasy Beskydy.
• Na nejvyšší horu pohoří vede několik cest, srovnání máme v článku trasy na Lysou horu.
• Dlouhé a fyzicky náročné hřebenovky napříč Českem shrnujeme v přehledu náročné horské trasy.
• Když chcete jen tipy na místa a ne na trasy, mrkněte na nejhezčí místa v Beskydech a hory Beskydy.
• Zimní alternativu nabízejí běžkařské trasy, na kolo pak cyklistické trasy a výlety.

Časté otázky