Česko · 1.9.2026

Turistické trasy Jeseníky: 10 nejkrásnějších tras, které projít

Letecký pohled na hustý jehličnatý les a hory v pozadí

Aktualizováno 16.11.2026

Turistické trasy Jeseníky nabízejí něco, co jinde v Česku nenajdete: skoro třicet kilometrů souvislé hřebenovky nad hranicí lesa, nejrozsáhlejší národní přírodní rezervaci v republice a počasí, které se dokáže během hodiny otočit z léta do listopadu. Hrubý Jeseník je druhé nejvyšší pohoří Česka, nejvyšší je Praděd (1491 m n. m.), a hlavní hřeben má tvar písmene Y rozdělený sedly Vidly a Červenohorské sedlo.

Sestavili jsme pro vás deset jesenických tras rozepsaných po úsecích: s kilometráží, barvami značek, převýšením, parkovným, chatami na trase a poznámkou, kde se smí chodit a kde ne. Od dvouhodinové procházky k mechovému jezírku po dvacetikilometrový výstup Divokým dolem.

Letecký pohled na hustý jehličnatý les a hory v pozadí
Jehličnaté lesy a hřebeny z výšky. Ilustrační foto: Pexels

Turistické trasy Jeseníky ve zkratce

  • Kde: CHKO Jeseníky, 744 km², vyhlášená v roce 1969. Hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, okresy Bruntál, Jeseník a Šumperk.
  • Nejvyšší bod: Praděd 1491 m n. m. Dál Vysoká hole 1465 m, Petrovy kameny 1447 m, Keprník 1423 m, Velký Máj 1385 m.
  • Páteřní trasa: červeně značená hřebenovka od Ramzové přes Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Praděd a Vysokou holi až na Skřítek.
  • Nejkratší cesta na Praděd: z Ovčárny zhruba 2,9 km, do hodiny nahoře.
  • Nejpřísnější pravidlo: v národních přírodních rezervacích platí celoroční zákaz scházení ze značené cesty. Na Petrovy kameny se nesmí vůbec.
  • Parkovné: Hvězda 130 Kč za den, Ovčárna 800 Kč v létě a 900 Kč v zimě za den, Rejvíz kolem 100 Kč.
  • Zima: Horská služba vyhlašuje pro Jeseníky lavinové stupně, na hřebeni funguje jen tyčové značení a stezka Bílou Opavou je neschůdná.

Jak se v jesenické síti značek vyznat

Systém je stejný jako všude v Česku, ale v Jeseníkách má pár specifik, která se vyplatí znát dřív, než vyrazíte.

Červená je hřebenovka. Táhne se od Ramzové přes Šerák, Keprník a Červenohorské sedlo na Praděd a dál přes Vysokou holi, Velký Máj a Jelení studánku na Skřítek. Je to páteř celého pohoří a většina okruhů se na ni v nějakém bodě napojí. Nad hranicí lesa vede otevřeným terénem, takže je krásná za slunce a nepříjemná v mlze.

Modrá a zelená jsou nástupové cesty z údolí. Vedou z Kout nad Desnou, Karlovy Studánky, Ramzové, Vrbna, Karlova nebo Vernířovic vzhůru na hřeben. Skoro vždy to znamená 500 až 900 metrů stoupání.

Žlutá bývá spojka nebo odbočka k zajímavosti, třeba údolím Bílé Opavy nebo na vrchol Vozky.

K tomu přibývají naučné stezky se svým vlastním značením: NS Bílá Opava, NS Rejvíz, NS Velká kotlina, NS Se skřítkem okolím Pradědu. Vedou souběžně s barevnými značkami, takže se nedá zabloudit.

💡 Tip: Jesenické vzdálenosti klamou. Hřeben je plochý a široký, takže na mapě to vypadá blízko, ale ve vichru a mlze urazíte tři kilometry za hodinu i míň. K času z rozcestníku si v horní části vždycky přidejte rezervu.

Národní přírodní rezervace a kde se v Jeseníkách nesmí chodit

Tohle je část, kterou většina rozcestníků zamlčí, a přitom je nejdůležitější. Podstatná část jesenických hřebenů leží v národních přírodních rezervacích, kde platí celoroční zákaz scházení ze značené cesty. Nejde o doporučení, ale o zákon o ochraně přírody a strážci ho vymáhají.

  • NPR Praděd je s rozlohou 2031 hektaru nejrozsáhlejší rezervace v celé České republice. Zahrnuje vrcholové partie od Malého Děda přes Praděd, Petrovy kameny, Vysokou holi a Velký Máj až po Jelení hřbet, k tomu kaňon Bílé Opavy, Velkou i Malou kotlinu.
  • Na Petrovy kameny se nesmí vystoupit vůbec. Rostou tu jesenické endemity, zvonek jesenický a lipnice jesenická, a zákaz se porušuje tak často, že Správa CHKO musí lokalitu hlídat. Vrcholovou skálu si tedy vyfotíte od značky, nahoru nelezte.
  • Do Velké kotliny vede jediná povolená cesta, a to naučná stezka Velká kotlina po modré značce z Karlova pod Pradědem na Ovčárnu. Mimo ni je vstup do ledovcového karu vyloučený. Roste tu kolem 350 druhů vyšších rostlin, podle některých zdrojů i skoro pět set, je to botanicky nejbohatší lokalita v Česku.
  • NPR Šerák-Keprník má zhruba 794 hektarů a zahrnuje Šerák, Vozku i Keprník. Ochrana je tu stará: první rezervaci na tomto území vyhlásili Lichtenštejnové už v roce 1904. Samotný vrchol Šeráku není zpřístupněný, značka vede vrstevnicovou cestou pod ním.
  • NPR Rejvíz chrání rašeliniště staré šest až sedm tisíc let. Chodí se výhradně po povalovém chodníku. Malé mechové jezírko není a nebude veřejnosti přístupné, nevede k němu žádná stezka.
  • NPR Rašeliniště Skřítek o rozloze 166 hektarů leží přímo u silnice I/11 v sedle. Rašeliniště je podmáčené, jde se po povalech.

Praktický důsledek pro plánování: v Jeseníkách nefungují zkratky. Když vám mapa v mobilu nabídne pěšinu mimo značku, s velkou pravděpodobností navrhuje přestupek.

Turistické trasy Jeseníky: Jak si vybrat trasu podle sil a času

Hrubý rozdělovník, který nám v Jeseníkách sedí:

Rezervuj ubytování – Booking
  • Do 2 hodin a s dětmi: Rejvíz a mechové jezírko, okruh na Tři kameny z Přemyslovského sedla, Praděd z Ovčárny.
  • Půldenní výlet (3 až 5 hodin): hřebenovka z Červenohorského sedla na Švýcárnu, Vysoký vodopád z Videlského sedla, Vozka a Červená hora.
  • Celý den (5 až 8 hodin): Bílá Opava a Praděd z Karlovy Studánky, Skřítek a Jelení studánka, Šerák a Keprník z Ramzové.
  • Pro trénované (nad 20 km a 800 m stoupání): Divoký důl na Praděd, Velká kotlina a přechod přes Vysokou holi na Velký Máj.

10 tipů na nejkrásnější turistické trasy Jeseníky

U každé trasy najdete základní čísla, rozpis s orientační kilometráží, popis po značkách, dopravu a parkování, občerstvení a to, co cestou stojí za zastavení. Kilometráž mezi rozcestníky je orientační, čísla se podle zdroje a měření liší.

1. Praděd z Ovčárny: nejkratší cesta na střechu Moravy

Délka: zhruba 5 km okruh · Převýšení: kolem 180 m nahoru i dolů · Čas: 2 hodiny · Náročnost: lehká · Start a cíl: parkoviště Ovčárna (1310 m n. m.) · Typ: okruh

Nejrychlejší způsob, jak se dostat na Praděd. Z Ovčárny je to na vrchol 2,9 km a stoupá se necelých 200 metrů, protože největší část výškového rozdílu za vás vyřeší silnice ze sedla Hvězda.

Orientační bod Kilometráž
Ovčárna, parkoviště a autobusová zastávka 0,0 km
U Barborky, rozcestí 1,0 km
Pod Pradědem 2,3 km
Praděd, vrchol (1491 m n. m.) 2,9 km
Rozcestí pod Petrovými kameny 4,1 km
Ovčárna 5,1 km

Průběh: Od parkoviště se dáte po červené asfaltkou, která obchází svah a míjí odbočku k chatě Barborka. Na rozcestí U Barborky se sbíhají hned tři značky, červená, zelená a modrá, a je to nejfrekventovanější křižovatka v okolí. Červená pokračuje vzhůru přes rozcestí Pod Pradědem a posledních šest set metrů je otevřený hřeben k vysílači. Zpátky nemusíte stejnou cestou: po zelené směrem k Petrovým kamenům a pak dolů k Ovčárně máte hezčí výhled do Velké kotliny. Zabloudit se dá jen v mlze, kdy silnice i pěšina vypadají stejně.

Doprava a parkování: Autem se běžně dojede na parkoviště Hvězda (130 Kč za den, hodina 50 Kč), odtud jede kyvadlový autobus na Ovčárnu, zhruba 3,5 km. Spoje vyjíždějí v celou hodinu a dolů se vracejí v půl, jízdné se podle zdroje a nástupního místa pohybuje zhruba od 50 do 80 Kč. Vyjet vlastním autem až na Ovčárnu jde, ale kapacita je asi 40 míst bez možnosti rezervace a parkovné stojí 800 Kč za den v létě a 900 Kč v zimě. Přes noc se na Ovčárně parkovat nesmí.

Občerstvení a voda: Na Ovčárně i na vrcholu Pradědu jsou restaurace, kousek pod vrcholem Barborka a Kurzovní chata. Vodu doplníte bez problémů, tohle je nejlépe zásobená část Jeseníků.

Zajímavosti: Vysílač na Pradědu měří 146,5 metru (do roku 1993 to bylo 162 m) a vyhlídková plošina je ve výšce 73 metrů, tedy 1563 m n. m. Je to druhé nejvýše položené vyhlídkové místo v Česku po Sněžce. Vstupné vyjde na 180 Kč za dospělého a 100 Kč za dítě od 4 do 12 let, otevřeno bývá od 1. dubna do 31. října 8:00 až 18:00 a v zimní části roku 8:00 až 16:00. Nahoru jede výtah.

💡 Tip: Rozdíl mezi parkovným na Hvězdě a na Ovčárně je zhruba 670 Kč za den. Za dvě jízdenky na kyvadlový autobus zaplatíte řádově stokorunu. Pokud nejedete se ZTP průkazem nebo s hodně malými dětmi, výjezd nahoru se prostě nevyplatí.

turistické trasy Jeseníky
turistické trasy Jeseníky

2. Údolím Bílé Opavy z Karlovy Studánky na Praděd

Délka: 17 km · Převýšení: 641 m · Čas: 6 hodin · Náročnost: střední, žebříky a lávky · Start a cíl: Karlova Studánka (800 m n. m.) · Typ: okruh

Nejhezčí cesta na Praděd a zároveň jediná, kde jdete kaňonem s vodopády. Bílá Opava se na 2,5 km zařezává o 400 metrů níž a překonává to kaskádami a peřejemi. Velký vodopád měří 7,9 metru a je součástí kaskády vysoké 16,4 metru a dlouhé 40 metrů.

Orientační bod Kilometráž
Karlova Studánka, parkoviště u Hubertusu 0,0 km
Na Paloučku, rozcestí (dělí se žlutá a modrá) 2,0 km
Velký vodopád 3,5 km
Chata Barborka (1320 m n. m.) 6,0 km
Praděd, vrchol 8,5 km
Ovčárna 10,5 km
Karlova Studánka 17,0 km

Průběh: Z lázní se jde mírně údolím po modré až na rozcestí Na Paloučku. Tady se rozhodujete. Žlutá vede přímo kaňonem po lávkách, schodech a kovových žebřících, místy jištěných řetězy, a je to samozřejmě ta hezčí varianta. Modrá obchází kaňon pohodlnou lesní cestou a je vhodná pro ty, kdo nemají rádi žebříky nebo jdou s malými dětmi. Nahoře se obě spojí u chaty Barborka, odkud pokračujete po červené na Praděd. Doporučujeme nahoru po žluté a dolů po modré: sestup po mokrých žebřících je nejrizikovější část celé trasy.

Doprava a parkování: Do Karlovy Studánky jezdí autobusy z Bruntálu, Vrbna pod Pradědem a přes Videlské sedlo z Jeseníku. Autem se parkuje na placených parkovištích v obci, nejběžnější je to u restaurace Hubertus. Návrat je na stejné místo.

Občerstvení a voda: V Karlově Studánce restaurace a lázeňské bufety, nahoře Barborka, Ovčárna, Kurzovní chata a restaurace na Pradědu. V samotném kaňonu není nic, počítejte s dvěma až třemi hodinami bez zázemí.

Zajímavosti: Karlova Studánka je lázeňská vesnická památková zóna z konce 18. století, celá dřevěná, v nadmořské výšce 800 metrů. Kaňon Bílé Opavy je součástí NPR Praděd a jeho spodní část byla samostatnou rezervací už od roku 1963.

💡 Tip: V zimě je žlutá trasa kaňonem neschůdná a uzavřená. Žebříky a lávky nad korytem zamrzají a sestup po nich je životu nebezpečný. Mimo hlavní sezónu si ověřte stav trasy u Správy CHKO Jeseníky a počítejte s modrou obchozí variantou.

turistické trasy Jeseníky
turistické trasy Jeseníky

3. Hřebenovka z Červenohorského sedla na Švýcárnu

Délka: 13,5 km · Převýšení: 357 m · Čas: 3,5 hodiny · Náročnost: lehčí střední, vhodné od 8 let · Start a cíl: Červenohorské sedlo (1013 m n. m.) · Typ: okruh

Nejlepší poměr výhledu a námahy v celých Jeseníkách. Start je už ve výšce přes tisíc metrů, takže se skoro nestoupá a přitom jdete po hlavním hřebeni s nejvyšším bodem kolem 1309 metrů.

Orientační bod Kilometráž
Červenohorské sedlo, parkoviště 0,0 km
Skalní tabule 1,5 km
Kamzík, rozcestí 3,0 km
Velký Jezerník (1309 m n. m.) 5,0 km
Chata Švýcárna 6,5 km
Malý Jezerník (1208 m n. m.) 8,5 km
Výrovka (1167 m n. m.) 10,0 km
Červenohorské sedlo 13,5 km

Průběh: Ze sedla se dáte po červené hřebenovce přes Skalní tabule ke Kamzíku a dál přes Velký Jezerník k chatě Švýcárna, která leží pod vrcholem Malého Dědu. Zpátky se vracíte po modré, což je vrstevnicová cesta obcházející hřeben z jihu, sklonově výrazně mírnější. Modrá trasa mezi Červenohorským sedlem a Švýcárnou měří 5,5 km a její výhoda je, že je za větru schovaná pod hranou hřebene. Části trasy bývají mokré až bahnité, počítejte s tím.

Doprava a parkování: Červenohorské sedlo leží na silnici I/44 mezi Koutami nad Desnou a Domašovem, jezdí sem autobusy z obou stran a z Koutů nad Desnou (konečná železniční trati 293) funguje kyvadlová doprava. Parkoviště v sedle je placené, návrat na stejné místo.

Prstýnek z přírodních minerálů z Colibri

Občerstvení a voda: V sedle hotel a restaurace, na trase Švýcárna s pramenem. Mezi sedlem a Švýcárnou nic dalšího nečekejte.

Zajímavosti: Červenohorské sedlo je jediné snížené místo na třiceti kilometrech hřebene mezi Skřítkem a Ramzovou, a proto tudy táhnou ptáci. Od roku 2010 se tu kroužkuje, jen mezi lety 2010 a 2013 tu ornitologové okroužkovali 39 632 ptáků 113 druhů.

4. Divokým dolem z Kout nad Desnou na Praděd

Délka: 21 km · Převýšení: 888 m · Čas: 7,5 hodiny · Náročnost: velmi náročná, jen pro zdatné · Start a cíl: Kouty nad Desnou · Typ: okruh

Nejtvrdší běžně chozená jesenická trasa. Divoký důl je hluboce zaříznuté soutěskové údolí, kde se přes 500 metrů stoupá mezi skalami a potůčky v smrkovém lese, a stoupání je opravdu prudké.

Orientační bod Kilometráž
Kouty nad Desnou, most 0,0 km
U Kamenné chaty (dolní nádrž Dlouhé stráně) 3,5 km
Ústí Divokého dolu 5,0 km
Pod Pradědem 9,5 km
Praděd, vrchol 10,5 km
Švýcárna 13,0 km
Kamzík, rozcestí 14,5 km
Petrovka 17,0 km
Kouty nad Desnou 21,0 km

Průběh: Od mostu po modré podél Desné k dolní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně a k rozcestníku U Kamenné chaty. Odtud se trasa noří do Divokého dolu a jde nahoru. Nahoře se napojíte na cestu Pod Pradědem a po zelené vystoupáte na vrchol. Sestup vede po červené přes Velký Jezerník a Kamzík a pak lesní cestou přes Petrovku, kde vás čeká zhruba 600 metrů prudkého klesání. Ve spodní části Divokého dolu se dá při vysoké vodě zdržet, potok se přechází.

Doprava a parkování: Kouty nad Desnou jsou konečná železniční trati 293 ze Šumperka, dojedete sem tedy vlakem. Autem parkujete buď na volném parkovišti u mostu, nebo v placeném areálu Kouty. Trasa je okruh, vracíte se na start.

Občerstvení a voda: V Koutech nad Desnou restaurace u areálu, na trase pak nic až do vrcholové části. Nahoře máte Praděd, Švýcárnu a Barborku. Poslední jistá voda je v Koutech, počítejte se dvěma litry na osobu.

Zajímavosti: Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na rozsoše Mravenečníku, ledovcový charakter Divokého dolu a fakt, že celá vrcholová část leží v NPR Praděd, tedy značka se nesmí opustit ani na chvíli.

Zimní krajina se zasněženými stromy pod jasnou oblohou
Zimní hřeben pod jasnou oblohou. Ilustrační foto: Pexels

5. Velká kotlina, Vysoká hole a Velký Máj z Karlova

Délka: 23 km · Převýšení: 795 m · Čas: 7 hodin · Náročnost: náročná, pro zdatné turisty · Start a cíl: Karlov pod Pradědem · Typ: okruh

Trasa pro ty, kdo chtějí vidět botanicky nejcennější místo v Česku a projít si dlouhý úsek jižní hřebenovky. Velká kotlina je ledovcový kar, kde padají laviny a sníh se drží průměrně do června, nejdéle na Moravě.

Orientační bod Kilometráž
Karlov pod Pradědem, parkoviště Ski aréna 0,0 km
Karlov-Moravice, rozcestí 0,5 km
Studánka pod Velkým kotlem 3,5 km
Rozcestí pod Petrovými kameny 7,0 km
Vysoká hole (1465 m n. m.) 8,0 km
Velký Máj (1385 m n. m.) 10,5 km
Jelení studánka 13,5 km
Alfrédka 16,0 km
Karlov pod Pradědem 23,0 km

Průběh: Od rozcestníku Karlov-Moravice se jde podél řeky po modré, kudy vede naučná stezka Velká kotlina. Po zhruba třech kilometrech minete studánku pod Velkým kotlem a začne strmé stoupání do kotliny. Nahoře se napojíte na hřeben, minete Petrovy kameny (na které se nesmí) a přejdete po červené přes Vysokou holi, Kamzičník a Velký Máj k Jelení studánce. Sestup vede přes Alfrédku a Mravencovku zpět do Karlova. Naučná stezka Velká kotlina vznikla v roce 1971 a má šest zastavení.

Doprava a parkování: Karlov pod Pradědem je částí Malé Morávky, autobusem se sem dostanete z Bruntálu. Parkuje se u Ski arény Karlov. Okruh, návrat na start.

Občerstvení a voda: V Karlově a Malé Morávce hospody a penziony, na hřebeni kamenná útulna u Jelení studánky (jen přístřeší, ne bufet) a vydatný pramen. Jinak celý hřeben bez zázemí. Naberte vodu u studánky pod Velkým kotlem nebo u Jelení studánky.

Zajímavosti: Ve Velké kotlině roste kolem 350 druhů vyšších rostlin, z toho 117 ohrožených, a dva endemity: jitrocel černavý sudetský a hvozdík kartouzek sudetský. Žijí tu kamzíci, přivezení sem v roce 1913 z rakouských Alp. Na Vysoké holi stojí barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681 a za války tu Němci postavili radiolokační stanici Nebelhorn s dosahem 75 kilometrů.

💡 Tip: Tuhle trasu nechoďte sami a nechoďte ji za mlhy. Hřeben mezi Vysokou holí a Jelení studánkou je plochý, bezlesý a bez orientačních bodů, ve špatné viditelnosti se tam ztratí i lidé, kteří tudy šli desetkrát.

6. Skřítek, Ztracené kameny a Jelení studánka

Délka: 17 km · Převýšení: 510 m · Čas: 5 hodin · Náročnost: střední, od 10 let · Start a cíl: sedlo Skřítek (874 m n. m.) · Typ: okruh

Jižní konec jesenické hřebenovky, výrazně klidnější než okolí Pradědu. Start je pohodlný, protože Skřítek je ploché sedlo přímo na silnici I/11 ze Šumperka do Rýmařova a parkuje se u motorestu.

Orientační bod Kilometráž
Skřítek, parkoviště u chaty 0,0 km
Ztracené kameny 3,0 km
Pecny (1334 m n. m.) 5,5 km
Jelení studánka 8,0 km
Alfrédka 10,5 km
Mravenčí sedlo 13,0 km
Pod Josefínkou 15,0 km
Skřítek 17,0 km

Průběh: Prvních zhruba 600 metrů jdete po zelené po rovině kolem sochy skřítka a podél Klepáčovského potoka. Pak přijde nejnáročnější část celé trasy, prudké stoupání ke Ztraceným kamenům. Dál pokračujete lesem přes přírodní rezervaci Břidličná na Pecny a rozlehlým hřebenem k Jelení studánce. Sestup vede po červené a žluté přes Alfrédku a pak 6,5 kilometru pod hřebeny přes Mravenčí sedlo a Pod Josefínkou zpět na start.

Doprava a parkování: Autobusy zastavují přímo v sedle na zastávce Motorest Skřítek, autem parkujete vedle motorestu. Návrat na stejné místo.

Občerstvení a voda: Chata na Skřítku hned na startu, na trase pak jen útulna u Jelení studánky a pramen. Vodu naberte tam.

Zajímavosti: Hned u parkoviště leží NPR Rašeliniště Skřítek o rozloze 166 hektarů, vyhlášená v roce 1955, aby se zastavila těžba rašeliny. U nájezdu na parkoviště stojí plastika skřítka od sochaře Jiřího Jílka. Silnici přes sedlo postavila v letech 1836 až 1842 firma bratří Kleinů a stál tu zájezdní hostinec Berggeist.

7. Šerák a Keprník z Ramzové

Délka: 15 km · Převýšení: 696 m · Čas: 5 hodin · Náročnost: střední, od 10 let · Start a cíl: Ramzová · Typ: okruh

Severní konec hlavního hřebene a nejlepší jesenická trasa pro ty, kdo přijedou vlakem. Keprník (1423 m n. m.) je nejvyšší vrchol Keprnické hornatiny, Šerák (1351 m) jeho známější soused s chatou.

Orientační bod Kilometráž
Ramzová, parkoviště u lanovky 0,0 km
Studánka Dobrá voda 2,5 km
Čerňava, mezistanice lanovky (1063 m n. m.) 4,0 km
Šerák (1351 m), Chata Jiřího (1323 m n. m.) 6,5 km
Trojmezí 8,0 km
Keprník (1423 m n. m.) 9,0 km
Chata Jiřího 11,0 km
Ramzová 15,0 km

Průběh: Od parkoviště po červené lesem podél sjezdovky a dolní stanice lanovky, kolem studánky Dobrá voda s kapličkou k mezistanici Čerňava. Odtud přijde nejtvrdší úsek: 2,5 km a 250 metrů převýšení kamenitým terénem po svazích Mračné hory. Nahoře jste u Chaty Jiřího a dál pokračujete hřebenem přes Trojmezí na Keprník, což je dalších zhruba 150 metrů stoupání. Zpátky stejnou cestou, nebo se nechte svézt lanovkou.

Doprava a parkování: Tohle je nejlepší jesenický nástup bez auta. Zastávka Ramzová leží na trati Šumperk až Krnov, zastavují tu přímé vlaky z Jeseníku i z Brna a Olomouce, a od vlaku je to k dolní stanici lanovky asi 700 metrů. Sedačková lanovka Ramzová až Šerák má dva úseky (1459 m a 1810 m délky, 296 m a 274 m převýšení) a jezdí celoročně kromě dubna a listopadu. O letních prázdninách bývá v provozu zhruba 8:30 až 17:00.

Občerstvení a voda: V Ramzové hospody a penziony, na hřebeni Chata Jiřího, kamenná stavba z roku 1894 rozšířená v roce 1926, na místě původní dřevěné útulny z roku 1888. Čepuje se v ní pivo Šerák z hanušovického pivovaru Holba. Poslední voda na trase je studánka Dobrá voda pod sedlem Čerňava.

Zajímavosti: Šerák leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Baltským mořem. Sněhová pokrývka tu drží 180 dní v roce a průměrná roční teplota je 2,2 °C. Na vrcholu Keprníku najdete kryoplanační terasu s mrazovým srubem 40 × 30 metrů a výškou 4 metry a nejlépe vyvinuté thufury, tedy půdní kopečky, v celém Hrubém Jeseníku. Pozor: na samotný vrchol Šeráku se nesmí, značka vede vrstevnicovou cestou pod ním.

8. Vozka a Červená hora z Červenohorského sedla

Délka: 14 km · Převýšení: 562 m · Čas: 4 hodiny · Náročnost: střední, od 10 let · Start a cíl: Červenohorské sedlo · Typ: okruh

Nejlepší kruhový rozhled v Jeseníkách za nejmenší cenu. Vozka (1377 m n. m.) je osmý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku a jeho vrcholové svorové skály jsou vysoké sedm metrů.

Orientační bod Kilometráž
Červenohorské sedlo, parkoviště 0,0 km
Bílý sloup 2,0 km
Červená hora (1333 m n. m.) 4,0 km
Kamenné okno 5,0 km
Sedlo pod Vřesovkou 6,5 km
Trojmezí (1316 m n. m.) 7,5 km
Vozka (1377 m n. m.) 8,5 km
Vřesová studánka 11,5 km
Červenohorské sedlo 14,0 km

Průběh: Ze sedla se jde nejdřív pohodlnými štěrkovými cestami, pak po červené stoupání přes přírodní rezervaci Sněžná kotlina na Červenou horu. Dál minete skalní útvar Kamenné okno, sedlo pod Vřesovkou a plošinu Trojmezí. Odbočka na Vozku vede po žluté a je krátká, ale vyplatí se: z vrcholových skal je vidět celý Hrubý Jeseník a za dobré viditelnosti i Krkonoše, Beskydy nebo Tatry. Sestup po zelené takzvanou Japonskou zahradou a zpět po červené kolem Vřesové studánky.

Doprava a parkování: Stejné jako u trasy číslo 3. Autobusy z Koutů nad Desnou i z Jeseníku, placené parkoviště v sedle.

Občerstvení a voda: Hotel a restaurace v sedle. Na trase není žádný bufet, kaplička u Vřesové studánky je poutní místo, ne občerstvení. Berte si vodu ze sedla.

Zajímavosti: Vozka je součástí NPR Šerák-Keprník a ve výškách 1310 až 1340 metrů je na něm rašeliniště. Podle pověsti tu zkameněl vozka, který si při zapadnutí do rašeliniště podkládal kola pecny chleba. V roce 2021 tu pár nadšenců bez povolení vztyčilo dřevěný kříž, který musel jít pryč, protože šlo o porušení zákona o ochraně přírody.

9. Rejvíz a Velké mechové jezírko

Délka: 2,2 km jedním směrem, 4,4 km tam a zpět · Převýšení: zhruba 74 m · Čas: 1,5 až 2 hodiny · Náročnost: nenáročná, po povalech · Start a cíl: osada Rejvíz (780 m n. m.) · Typ: tam a zpět

Jediná trasa v tomhle přehledu, kterou zvládne kdokoliv, a přitom je to jedno z nejzajímavějších míst v Jeseníkách. Rašeliniště tu vzniklo před šesti až sedmi tisíci lety při ústupu doby ledové.

Orientační bod Kilometráž
Rejvíz, parkoviště naproti penzionu 0,0 km
Terénní stanice s pokladnou 0,8 km
Velké mechové jezírko, vyhlídková terasa 2,2 km
zpět Rejvíz 4,4 km

Průběh: Od penzionu se jde po žluté směrem k Bublavému potoku. U dřevěné terénní stanice se platí symbolický příspěvek na údržbu, zhruba 20 až 40 Kč, a odtud pokračuje povalový chodník z klád až k vyhlídkové terase u jezírka. Stezka má pět zastavení a byla otevřená v roce 1970. Zpátky buď stejnou cestou, nebo po modré směrem na Jeseník.

Doprava a parkování: Rejvíz leží zhruba 8 km východně od Jeseníku a je nejvýše položenou vsí v českém Slezsku. Parkoviště je přímo naproti penzionu na začátku stezky, parkovné se v posledních letech pohybovalo kolem 100 Kč za den a vybírá se v hotovosti zhruba do odpoledních hodin.

Občerstvení a voda: Naproti parkovišti bufet, v osadě penziony a Noskovy chaty. Na samotné stezce nic.

Zajímavosti: Velké mechové jezírko má plochu 1693 m² a hloubku až tři metry. Roste tu borovice blatka, rašeliník a masožravá rosnatka okrouhlolistá, žije tu arktické šídlo rašelinné. Malé mechové jezírko, které leží asi kilometr jihovýchodně, je zcela zarostlé a veřejnosti nepřístupné, nevede k němu žádná stezka. Kdo vám nabízí „cestu k Malému jezírku“, posílá vás mimo značku do rezervace. Stezka bývá přístupná v letní sezóně zhruba od května do října.

💡 Tip: Na rašeliništi je nejhezčí ráno nebo po dešti, kdy nad hladinou stojí mlha. Povaly jsou pak ale kluzké jako led, tenisky s hladkou podrážkou tu nechte v autě.

10. Vysoký vodopád Miliónovou cestou z Videlského sedla

Délka: 10 km · Převýšení: 550 m · Čas: 3,5 hodiny · Náročnost: střední, od 10 let · Start a cíl: Videlské sedlo (930 m n. m.) · Typ: okruh

Vysoký vodopád je s 28 metry nejvyšší vodopád Jeseníků a jeden z nejvyšších v Česku. Před rokem 1880 měl dokonce 45 metrů a voda padala volným pádem, pak ale povodňový sesuv půdy zasypal místo dopadu.

Orientační bod Kilometráž
Videlské sedlo, parkoviště 0,0 km
U Vysokého vodopádu, rozcestí 4,5 km
Vysoký vodopád 5,0 km
Nad Vodopádem 5,6 km
Malý Děd (1369 m n. m.) 7,5 km
Videlské sedlo 10,0 km

Průběh: Ze sedla vede prvních 4,5 km po žluté pohodlnou cyklistickou cestou lesem, takzvanou Miliónovou cestou. Na rozcestí U Vysokého vodopádu se odbočí na modrou a sestoupí kolem Sokolí skály k vodopádu. Zpět nahoru na rozcestí Nad Vodopádem a po žluté směrem ke Švýcárně, přes vrchol Malého Dědu (1369 m) a pak 2,5 km klesání zpátky k parkovišti. Kdo chce, prodlouží si trasu odbočkou na Švýcárnu a odtud je to už pohodlně i na Praděd.

Doprava a parkování: Videlským sedlem prochází silnice II/450 z Jeseníku do Vidlí a dál na Karlovu Studánku, jezdí tudy autobusy. Parkoviště je přímo v sedle. Návrat na start. V zimě může být spojení přes sedlo přechodně zablokované.

Občerstvení a voda: Na trase nic. Nejbližší zázemí je ve Vidlích, v Karlově Studánce nebo na Švýcárně, pokud si zajdete. Berte si vodu s sebou.

Zajímavosti: Vodopád leží v přírodní rezervaci Vysoký vodopád vyhlášené v roce 1982 na 141,4 hektaru, chrání se tu horský les a vzácná mechová společenstva. V oblasti je prokázaný výskyt rysa ostrovida.

Souhrnná tabulka jesenických tras

Trasa Délka Převýšení Čas Start
Praděd z Ovčárny cca 5 km cca 180 m 2 h Ovčárna
Bílá Opava a Praděd 17 km 641 m 6 h Karlova Studánka
Hřebenovka na Švýcárnu 13,5 km 357 m 3,5 h Červenohorské sedlo
Divoký důl na Praděd 21 km 888 m 7,5 h Kouty nad Desnou
Velká kotlina a Vysoká hole 23 km 795 m 7 h Karlov pod Pradědem
Skřítek a Jelení studánka 17 km 510 m 5 h sedlo Skřítek
Šerák a Keprník 15 km 696 m 5 h Ramzová
Vozka a Červená hora 14 km 562 m 4 h Červenohorské sedlo
Rejvíz a mechové jezírko 4,4 km cca 74 m 1,5 h Rejvíz
Vysoký vodopád 10 km 550 m 3,5 h Videlské sedlo

Doprava na Ovčárnu, parkovné a jak se k trasám dostat

Doprava je v Jeseníkách věc, na které se dá utratit překvapivě hodně peněz. Shrnutí, které vám ušetří nervy:

Místo Cena Poznámka
Parkoviště Hvězda 130 Kč / den, 50 Kč / hodina ZTP 50 Kč / den, rezervace přes Parkum.cz
Kyvadlový autobus Hvězda až Ovčárna zhruba 50 až 80 Kč / osoba nahoru v celou hodinu, dolů v půl
Parkovné Ovčárna, osobní auto 800 Kč léto / 900 Kč zima cca 40 míst, bez rezervace, přes noc zákaz
Parkovné Ovčárna, motocykl 450 Kč / den letní sazba
Parkovné Ovčárna, karavan 1 400 Kč / den mikrobus 1 600 Kč, autobus 2 800 Kč
Rozhledna Praděd 180 Kč dospělý / 100 Kč dítě děti do 4 let zdarma, výtah
Rejvíz, parkovné kolem 100 Kč / den hotovost, k tomu příspěvek na stezku 20 až 40 Kč
Lanovka Ramzová až Šerák dle ceníku provozovatele celoročně mimo duben a listopad

Vlakem se nejlíp dostanete do Ramzové (trať Šumperk až Krnov, přímé vlaky z Brna a Olomouce) a do Kout nad Desnou (konečná trati 293 ze Šumperka). Z Kout jezdí kyvadlová doprava na Červenohorské sedlo. Do Karlovy Studánky a na Skřítek se jezdí autobusem.

💡 Tip: Sazby parkovného se mění a v zimě jsou vyšší. Před výjezdem si stav ověřte, kapacita na Ovčárně je čtyřicet aut a o víkendech bývá vyčerpaná dřív, než dorazíte.

Zimní turistické trasy v Jeseníkách: co je jinak

Jesenická zima není alpská, ale je to nejdrsnější zima v Česku hned po Krkonoších, a hřeben se v ní chová jinak než v létě. Sněhová pokrývka na Šeráku leží 180 dní v roce a hřeben je nad hranicí lesa bez jakéhokoliv úkrytu.

Zalesněné kopce s pasekami pod modrou oblohou
Zalesněné kopce s pasekami. Ilustrační foto: Pexels
  • Laviny tu opravdu padají. Horská služba vyhlašuje pro Jeseníky lavinový stupeň v mezinárodní pětistupňové škále a lavinové katastry hlídá měřením. Nejrizikovější jsou Velký kotel, Malá kotlina, Sviní důl a Medvědí důl. Když padne třetí stupeň, tedy značné nebezpečí, dochází k samovolnému uvolňování lavin a Horská služba vysloveně nedoporučuje se v těchto místech pohybovat.
  • Lavinovou předpověď najdete na webu Horské služby v sekci pro Jeseníky, ale je sezónní. Mimo zimu se prostě nezobrazuje. Tísňová linka Horské služby je 1210.
  • Bílá Opava po žluté je v zimě uzavřená. Žebříky a lávky nad korytem zamrznou a trasa je neschůdná. Nahoru se v zimě chodí modrou obchozí variantou.
  • Značení na hřebeni mizí pod sněhem. V bezlesých úsecích funguje tyčové značení, ale není všude a není dokonalé. Bez mapy, kompasu a nabité navigace na hřeben v zimě nechoďte.
  • Vítr je hlavní nepřítel. Vysoká hole, Praděd a Petrovy kameny jsou naprosto otevřené a vítr tam přetváří sníh do tvrdých návějí. Ke sněžení se skoro vždy přidá vítr, který během pár hodin naveze půl metru sněhu do závětrných svahů.
  • Silnice I/44 na Červenohorské sedlo bývá v zimě nesjízdná nebo sjízdná jen s řetězy. Spojení přes Videlské sedlo může být přechodně zablokované.
  • V zimě se nesmí opouštět vyznačené sjezdovky v okolí Petrových kamenů, ochrana rezervace platí i pod sněhem.

Které trasy z tohoto přehledu dávají v zimě smysl: Praděd z Ovčárny (za dobrého počasí a s návazností na kyvadlovou dopravu), Šerák z Ramzové s lanovkou a hřebenovka z Červenohorského sedla po modré, která je schovaná pod hranou hřebene. Vysokou holi, Velkou kotlinu a Divoký důl si nechte na léto, pokud nejste vybavení a zkušení. Kdo chce v zimě spíš stopy než sníh v botách, podívá se na běžkařské trasy, kde řešíme, kde se zjišťuje aktuální stav stop.

Chaty, občerstvení a voda na trase

Jeseníky mají hustou síť horských chat, ale je rozložená nerovnoměrně. Okolí Pradědu je zásobené výborně: Ovčárna, Barborka, Kurzovní chata, Švýcárna a restaurace přímo na vrcholu. Jižní hřeben mezi Vysokou holí a Skřítkem je naopak skoro prázdný, jediné zázemí je kamenná útulna u Jelení studánky, což je přístřeší, ne bufet.

  • Barborka (1320 m) stojí na jižním svahu Pradědu u Bílé Opavy, kousek od rozcestí U Barborky, kde se sbíhá červená, zelená a modrá. Postavená byla v roce 1943 a v roce 1948 tu vznikla jesenická Horská záchranná služba.
  • Chata Jiřího na Šeráku (1323 m) je kamenná stavba z roku 1894, rozšířená v roce 1926. Původní dřevěnou útulnu z roku 1888 postavil německý turistický spolek.
  • Švýcárna leží pod vrcholem Malého Dědu a je uzlovým bodem mezi Červenohorským sedlem, Pradědem a Videlským sedlem. Je u ní pramen.
  • Chata na Skřítku je na startu jižního okruhu, přímo u parkoviště.

Pravidlo pro vodu: poslední jistý zdroj je vždy v údolí nebo u pojmenované studánky (Dobrá voda pod Čerňavou, Jelení studánka, pramen u Švýcárny, studánka pod Velkým kotlem). Na hřebeni voda není. Na celodenní trasu berte dva litry na osobu.

Kde přespat, když chcete Jeseníky projít pořádně

Na dvě až tři trasy z tohoto přehledu se v Jeseníkách vyplatí přespat, protože přejezdy mezi nástupními místy trvají. Jako základna pro jižní stranu funguje Karlova Studánka a Malá Morávka, pro severní Ramzová a Jeseník, pro západní Kouty nad Desnou a Loučná nad Desnou.

Najít ubytování v Karlově Studánce → · ubytování v Ramzové → · ubytování v Jeseníku →

Co si vzít na jesenickou trasu

  • Větrovka a druhá vrstva i v létě. Na hřebeni je běžně o osm až deset stupňů méně než v údolí a fouká.
  • Boty s pořádnou podrážkou. Kamenité chodníky nad Čerňavou, mokré povaly u Rejvízu i žebříky v Bílé Opavě jsou v teniskách loterie.
  • Dva litry vody na celodenní trasu. Na hřebeni není kde doplnit.
  • Mapa a nabitá navigace. Plochý hřeben v mlze je bez orientačních bodů.
  • Hotovost. Parkovné na Rejvízu i příspěvek na stezku se platí v hotovosti.
  • V zimě navíc nesmeky nebo mačky, čelovka, teplé rukavice a kontrola lavinové předpovědi před výjezdem.

Nejčastější chyby, kterým se v Jeseníkách vyhnout

  • Výjezd autem až na Ovčárnu. Za 800 Kč denně a nejistotu s kapacitou to nestojí, když z Hvězdy jede autobus.
  • Zkratka mimo značku. V NPR Praděd a NPR Šerák-Keprník jde o přestupek a strážci to řeší.
  • Výstup na Petrovy kameny. Zakázaný celoročně, roste tam zvonek jesenický a lipnice jesenická.
  • Sestup po žluté v Bílé Opavě za mokra nebo v zimě. Nejčastější zdroj úrazů v oblasti.
  • Podcenění větru na hřebeni. Krásné ráno v Karlově Studánce neznamená nic o tom, co je na Vysoké holi.
  • Hledání Malého mechového jezírka. Je zarostlé, nepřístupné a nevede k němu stezka.

Kam dál

Časté otázky

Které turistické trasy v Jeseníkách jsou nejhezčí?
Nejvíc scenérie za nejmíň námahy nabízí hřebenovka z Červenohorského sedla na Švýcárnu (13,5 km, 357 m převýšení) a okruh na Vozku a Červenou horu (14 km, 562 m), odkud je při dobré viditelnosti vidět i Krkonoše nebo Tatry. Nejefektnější údolní trasa je Bílá Opava z Karlovy Studánky s Velkým vodopádem vysokým 7,9 metru.

Jaké jsou okružní turistické trasy v Jeseníkách?
Skoro všechny trasy v tomto přehledu se dají jít jako okruh s návratem na parkoviště. Klasiky jsou okruh z Červenohorského sedla přes Švýcárnu (13,5 km), okruh ze sedla Skřítek přes Ztracené kameny a Jelení studánku (17 km) a okruh z Karlova pod Pradědem přes Velkou kotlinu, Vysokou holi a Velký Máj (23 km).

Jak se dostanu na Praděd a kolik to stojí?
Autem se běžně dojede na parkoviště Hvězda (130 Kč za den) a odtud jede kyvadlový autobus na Ovčárnu, nahoru v celou hodinu a dolů v půl, jízdné zhruba 50 až 80 Kč. Z Ovčárny je to na vrchol asi 2,9 km. Vyjet vlastním autem až na Ovčárnu jde, ale parkovné stojí 800 Kč za den v létě a 900 Kč v zimě a kapacita je jen kolem 40 míst.

Je stezka Bílá Opava přístupná celoročně?
Ne. Žlutá trasa vedoucí přímo kaňonem po lávkách, schodech a kovových žebřících je v zimě neschůdná a uzavřená. V zimě i mimo sezónu se chodí modrou obchozí variantou od rozcestí Na Paloučku. Stav trasy si ověřte u Správy CHKO Jeseníky.

Kde se v Jeseníkách nesmí chodit mimo značku?
V národních přírodních rezervacích Praděd, Šerák-Keprník, Rejvíz a Rašeliniště Skřítek platí celoroční zákaz scházení ze značené cesty. Na Petrovy kameny se nesmí vůbec, do Velké kotliny jen po naučné stezce Velká kotlina a Malé mechové jezírko na Rejvízu není veřejnosti přístupné.

Jaké jsou zimní turistické trasy v Jeseníkách a co hrozí?
V zimě jsou nejrozumnější Praděd z Ovčárny, Šerák z Ramzové s lanovkou a modrá obchozí trasa z Červenohorského sedla na Švýcárnu. Horská služba vyhlašuje pro Jeseníky lavinový stupeň v pětistupňové škále, nejrizikovější jsou Velký kotel, Malá kotlina, Sviní důl a Medvědí důl. Na hřebeni funguje jen tyčové značení, tísňová linka Horské služby je 1210.

Existuje mapa jesenických tras a jak se v nich vyznat?
Páteří je červeně značená hřebenovka od Ramzové přes Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo a Praděd až na Skřítek. Modré a zelené značky jsou nástupy z údolí, žluté spojky a odbočky k zajímavostem. K tomu je tu čtveřice naučných stezek: Bílá Opava, Rejvíz, Velká kotlina a Se skřítkem okolím Pradědu.

Jsou v Jeseníkách trasy vhodné pro děti?
Ano. Nejjednodušší je naučná stezka na Rejvízu k Velkému mechovému jezírku (2,5 km jedním směrem, převýšení kolem 74 m) po povalovém chodníku. Dál okruh na Tři kameny z Přemyslovského sedla (5 km, 150 m) a Praděd z Ovčárny. Bílou Opavu s malými dětmi jděte modrou variantou, ne žlutou se žebříky.

Potřebujete pomoct s cestováním?

  • Ubytování 🏨
    Vyberte si to nejlepší ubytování, ať už jste kdekoliv, přes Booking.com.
  • Půjčení auta 🚗
    Auto si snadno najdete přes Booking.com, kde máte často slevu díky ubytování, nebo Rentalcars.com, kde porovnáte nabídky většiny půjčoven.
  • Zážitky 🎟️
    Přes GetYourGuide.com si vyberete z nejrůznějších výletů i zážitků po celém světě, navíc se zrušením zdarma do 24 h předem.
← Zpět na články

Kde se můžeme potkat