Turistické trasy Jeseníky: 10 nejkrásnějších tras, které projít

Turistické trasy Jeseníky nabízejí něco, co jinde v Česku nenajdete: skoro třicet kilometrů souvislé hřebenovky nad hranicí lesa, nejrozsáhlejší národní přírodní rezervaci v republice a počasí, které se dokáže během hodiny otočit z léta do listopadu. Hrubý Jeseník je druhé nejvyšší pohoří Česka, nejvyšší je Praděd (1491 m n. m.), a hlavní hřeben má tvar písmene Y rozdělený sedly Vidly a Červenohorské sedlo.

Sestavili jsme pro vás deset jesenických tras rozepsaných po úsecích: s kilometráží, barvami značek, převýšením, parkovným, chatami na trase a poznámkou, kde se smí chodit a kde ne. Od dvouhodinové procházky k mechovému jezírku po dvacetikilometrový výstup Divokým dolem.

Jak se v jesenické síti značek vyznat

Systém je stejný jako všude v Česku, ale v Jeseníkách má pár specifik, která se vyplatí znát dřív, než vyrazíte.

Červená je hřebenovka. Táhne se od Ramzové přes Šerák, Keprník a Červenohorské sedlo na Praděd a dál přes Vysokou holi, Velký Máj a Jelení studánku na Skřítek. Je to páteř celého pohoří a většina okruhů se na ni v nějakém bodě napojí. Nad hranicí lesa vede otevřeným terénem, takže je krásná za slunce a nepříjemná v mlze.

Modrá a zelená jsou nástupové cesty z údolí. Vedou z Kout nad Desnou, Karlovy Studánky, Ramzové, Vrbna, Karlova nebo Vernířovic vzhůru na hřeben. Skoro vždy to znamená 500 až 900 metrů stoupání.

Žlutá bývá spojka nebo odbočka k zajímavosti, třeba údolím Bílé Opavy nebo na vrchol Vozky.

K tomu přibývají naučné stezky se svým vlastním značením: NS Bílá Opava, NS Rejvíz, NS Velká kotlina, NS Se skřítkem okolím Pradědu. Vedou souběžně s barevnými značkami, takže se nedá zabloudit.

Národní přírodní rezervace a kde se v Jeseníkách nesmí chodit

Tohle je část, kterou většina rozcestníků zamlčí, a přitom je nejdůležitější. Podstatná část jesenických hřebenů leží v národních přírodních rezervacích, kde platí celoroční zákaz scházení ze značené cesty. Nejde o doporučení, ale o zákon o ochraně přírody a strážci ho vymáhají.

• NPR Praděd je s rozlohou 2031 hektaru nejrozsáhlejší rezervace v celé České republice. Zahrnuje vrcholové partie od Malého Děda přes Praděd, Petrovy kameny, Vysokou holi a Velký Máj až po Jelení hřbet, k tomu kaňon Bílé Opavy, Velkou i Malou kotlinu.
• Na Petrovy kameny se nesmí vystoupit vůbec. Rostou tu jesenické endemity, zvonek jesenický a lipnice jesenická, a zákaz se porušuje tak často, že Správa CHKO musí lokalitu hlídat. Vrcholovou skálu si tedy vyfotíte od značky, nahoru nelezte.
• Do Velké kotliny vede jediná povolená cesta, a to naučná stezka Velká kotlina po modré značce z Karlova pod Pradědem na Ovčárnu. Mimo ni je vstup do ledovcového karu vyloučený. Roste tu kolem 350 druhů vyšších rostlin, podle některých zdrojů i skoro pět set, je to botanicky nejbohatší lokalita v Česku.
• NPR Šerák-Keprník má zhruba 794 hektarů a zahrnuje Šerák, Vozku i Keprník. Ochrana je tu stará: první rezervaci na tomto území vyhlásili Lichtenštejnové už v roce 1904. Samotný vrchol Šeráku není zpřístupněný, značka vede vrstevnicovou cestou pod ním.
• NPR Rejvíz chrání rašeliniště staré šest až sedm tisíc let. Chodí se výhradně po povalovém chodníku. Malé mechové jezírko není a nebude veřejnosti přístupné, nevede k němu žádná stezka.
• NPR Rašeliniště Skřítek o rozloze 166 hektarů leží přímo u silnice I/11 v sedle. Rašeliniště je podmáčené, jde se po povalech.

Praktický důsledek pro plánování: v Jeseníkách nefungují zkratky. Když vám mapa v mobilu nabídne pěšinu mimo značku, s velkou pravděpodobností navrhuje přestupek.

Turistické trasy Jeseníky: Jak si vybrat trasu podle sil a času

Hrubý rozdělovník, který nám v Jeseníkách sedí:

• Do 2 hodin a s dětmi: Rejvíz a mechové jezírko, okruh na Tři kameny z Přemyslovského sedla, Praděd z Ovčárny.
• Půldenní výlet (3 až 5 hodin): hřebenovka z Červenohorského sedla na Švýcárnu, Vysoký vodopád z Videlského sedla, Vozka a Červená hora.
• Celý den (5 až 8 hodin): Bílá Opava a Praděd z Karlovy Studánky, Skřítek a Jelení studánka, Šerák a Keprník z Ramzové.
• Pro trénované (nad 20 km a 800 m stoupání): Divoký důl na Praděd, Velká kotlina a přechod přes Vysokou holi na Velký Máj.

10 tipů na nejkrásnější turistické trasy Jeseníky

U každé trasy najdete základní čísla, rozpis s orientační kilometráží, popis po značkách, dopravu a parkování, občerstvení a to, co cestou stojí za zastavení. Kilometráž mezi rozcestníky je orientační, čísla se podle zdroje a měření liší.

1. Praděd z Ovčárny: nejkratší cesta na střechu Moravy

Délka: zhruba 5 km okruh · Převýšení: kolem 180 m nahoru i dolů · Čas: 2 hodiny · Náročnost: lehká · Start a cíl: parkoviště Ovčárna (1310 m n. m.) · Typ: okruh

Nejrychlejší způsob, jak se dostat na Praděd. Z Ovčárny je to na vrchol 2,9 km a stoupá se necelých 200 metrů, protože největší část výškového rozdílu za vás vyřeší silnice ze sedla Hvězda.

Průběh: Od parkoviště se dáte po červené asfaltkou, která obchází svah a míjí odbočku k chatě Barborka. Na rozcestí U Barborky se sbíhají hned tři značky, červená, zelená a modrá, a je to nejfrekventovanější křižovatka v okolí. Červená pokračuje vzhůru přes rozcestí Pod Pradědem a posledních šest set metrů je otevřený hřeben k vysílači. Zpátky nemusíte stejnou cestou: po zelené směrem k Petrovým kamenům a pak dolů k Ovčárně máte hezčí výhled do Velké kotliny. Zabloudit se dá jen v mlze, kdy silnice i pěšina vypadají stejně.

Doprava a parkování: Autem se běžně dojede na parkoviště Hvězda (130 Kč za den, hodina 50 Kč), odtud jede kyvadlový autobus na Ovčárnu, zhruba 3,5 km. Spoje vyjíždějí v celou hodinu a dolů se vracejí v půl, jízdné se podle zdroje a nástupního místa pohybuje zhruba od 50 do 80 Kč. Vyjet vlastním autem až na Ovčárnu jde, ale kapacita je asi 40 míst bez možnosti rezervace a parkovné stojí 800 Kč za den v létě a 900 Kč v zimě. Přes noc se na Ovčárně parkovat nesmí.

Občerstvení a voda: Na Ovčárně i na vrcholu Pradědu jsou restaurace, kousek pod vrcholem Barborka a Kurzovní chata. Vodu doplníte bez problémů, tohle je nejlépe zásobená část Jeseníků.

Zajímavosti: Vysílač na Pradědu měří 146,5 metru (do roku 1993 to bylo 162 m) a vyhlídková plošina je ve výšce 73 metrů, tedy 1563 m n. m. Je to druhé nejvýše položené vyhlídkové místo v Česku po Sněžce. Vstupné vyjde na 180 Kč za dospělého a 100 Kč za dítě od 4 do 12 let, otevřeno bývá od 1. dubna do 31. října 8:00 až 18:00 a v zimní části roku 8:00 až 16:00. Nahoru jede výtah.

2. Údolím Bílé Opavy z Karlovy Studánky na Praděd

Délka: 17 km · Převýšení: 641 m · Čas: 6 hodin · Náročnost: střední, žebříky a lávky · Start a cíl: Karlova Studánka (800 m n. m.) · Typ: okruh

Nejhezčí cesta na Praděd a zároveň jediná, kde jdete kaňonem s vodopády. Bílá Opava se na 2,5 km zařezává o 400 metrů níž a překonává to kaskádami a peřejemi. Velký vodopád měří 7,9 metru a je součástí kaskády vysoké 16,4 metru a dlouhé 40 metrů.

Průběh: Z lázní se jde mírně údolím po modré až na rozcestí Na Paloučku. Tady se rozhodujete. Žlutá vede přímo kaňonem po lávkách, schodech a kovových žebřících, místy jištěných řetězy, a je to samozřejmě ta hezčí varianta. Modrá obchází kaňon pohodlnou lesní cestou a je vhodná pro ty, kdo nemají rádi žebříky nebo jdou s malými dětmi. Nahoře se obě spojí u chaty Barborka, odkud pokračujete po červené na Praděd. Doporučujeme nahoru po žluté a dolů po modré: sestup po mokrých žebřících je nejrizikovější část celé trasy.

Doprava a parkování: Do Karlovy Studánky jezdí autobusy z Bruntálu, Vrbna pod Pradědem a přes Videlské sedlo z Jeseníku. Autem se parkuje na placených parkovištích v obci, nejběžnější je to u restaurace Hubertus. Návrat je na stejné místo.

Občerstvení a voda: V Karlově Studánce restaurace a lázeňské bufety, nahoře Barborka, Ovčárna, Kurzovní chata a restaurace na Pradědu. V samotném kaňonu není nic, počítejte s dvěma až třemi hodinami bez zázemí.

Zajímavosti: Karlova Studánka je lázeňská vesnická památková zóna z konce 18. století, celá dřevěná, v nadmořské výšce 800 metrů. Kaňon Bílé Opavy je součástí NPR Praděd a jeho spodní část byla samostatnou rezervací už od roku 1963.

3. Hřebenovka z Červenohorského sedla na Švýcárnu

Délka: 13,5 km · Převýšení: 357 m · Čas: 3,5 hodiny · Náročnost: lehčí střední, vhodné od 8 let · Start a cíl: Červenohorské sedlo (1013 m n. m.) · Typ: okruh

Nejlepší poměr výhledu a námahy v celých Jeseníkách. Start je už ve výšce přes tisíc metrů, takže se skoro nestoupá a přitom jdete po hlavním hřebeni s nejvyšším bodem kolem 1309 metrů.

Průběh: Ze sedla se dáte po červené hřebenovce přes Skalní tabule ke Kamzíku a dál přes Velký Jezerník k chatě Švýcárna, která leží pod vrcholem Malého Dědu. Zpátky se vracíte po modré, což je vrstevnicová cesta obcházející hřeben z jihu, sklonově výrazně mírnější. Modrá trasa mezi Červenohorským sedlem a Švýcárnou měří 5,5 km a její výhoda je, že je za větru schovaná pod hranou hřebene. Části trasy bývají mokré až bahnité, počítejte s tím.

Doprava a parkování: Červenohorské sedlo leží na silnici I/44 mezi Koutami nad Desnou a Domašovem, jezdí sem autobusy z obou stran a z Koutů nad Desnou (konečná železniční trati 293) funguje kyvadlová doprava. Parkoviště v sedle je placené, návrat na stejné místo.

Občerstvení a voda: V sedle hotel a restaurace, na trase Švýcárna s pramenem. Mezi sedlem a Švýcárnou nic dalšího nečekejte.

Zajímavosti: Červenohorské sedlo je jediné snížené místo na třiceti kilometrech hřebene mezi Skřítkem a Ramzovou, a proto tudy táhnou ptáci. Od roku 2010 se tu kroužkuje, jen mezi lety 2010 a 2013 tu ornitologové okroužkovali 39 632 ptáků 113 druhů.

4. Divokým dolem z Kout nad Desnou na Praděd

Délka: 21 km · Převýšení: 888 m · Čas: 7,5 hodiny · Náročnost: velmi náročná, jen pro zdatné · Start a cíl: Kouty nad Desnou · Typ: okruh

Nejtvrdší běžně chozená jesenická trasa. Divoký důl je hluboce zaříznuté soutěskové údolí, kde se přes 500 metrů stoupá mezi skalami a potůčky v smrkovém lese, a stoupání je opravdu prudké.

Průběh: Od mostu po modré podél Desné k dolní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně a k rozcestníku U Kamenné chaty. Odtud se trasa noří do Divokého dolu a jde nahoru. Nahoře se napojíte na cestu Pod Pradědem a po zelené vystoupáte na vrchol. Sestup vede po červené přes Velký Jezerník a Kamzík a pak lesní cestou přes Petrovku, kde vás čeká zhruba 600 metrů prudkého klesání. Ve spodní části Divokého dolu se dá při vysoké vodě zdržet, potok se přechází.

Doprava a parkování: Kouty nad Desnou jsou konečná železniční trati 293 ze Šumperka, dojedete sem tedy vlakem. Autem parkujete buď na volném parkovišti u mostu, nebo v placeném areálu Kouty. Trasa je okruh, vracíte se na start.

Občerstvení a voda: V Koutech nad Desnou restaurace u areálu, na trase pak nic až do vrcholové části. Nahoře máte Praděd, Švýcárnu a Barborku. Poslední jistá voda je v Koutech, počítejte se dvěma litry na osobu.

Zajímavosti: Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na rozsoše Mravenečníku, ledovcový charakter Divokého dolu a fakt, že celá vrcholová část leží v NPR Praděd, tedy značka se nesmí opustit ani na chvíli.

5. Velká kotlina, Vysoká hole a Velký Máj z Karlova

Délka: 23 km · Převýšení: 795 m · Čas: 7 hodin · Náročnost: náročná, pro zdatné turisty · Start a cíl: Karlov pod Pradědem · Typ: okruh

Trasa pro ty, kdo chtějí vidět botanicky nejcennější místo v Česku a projít si dlouhý úsek jižní hřebenovky. Velká kotlina je ledovcový kar, kde padají laviny a sníh se drží průměrně do června, nejdéle na Moravě.

Průběh: Od rozcestníku Karlov-Moravice se jde podél řeky po modré, kudy vede naučná stezka Velká kotlina. Po zhruba třech kilometrech minete studánku pod Velkým kotlem a začne strmé stoupání do kotliny. Nahoře se napojíte na hřeben, minete Petrovy kameny (na které se nesmí) a přejdete po červené přes Vysokou holi, Kamzičník a Velký Máj k Jelení studánce. Sestup vede přes Alfrédku a Mravencovku zpět do Karlova. Naučná stezka Velká kotlina vznikla v roce 1971 a má šest zastavení.

Doprava a parkování: Karlov pod Pradědem je částí Malé Morávky, autobusem se sem dostanete z Bruntálu. Parkuje se u Ski arény Karlov. Okruh, návrat na start.

Občerstvení a voda: V Karlově a Malé Morávce hospody a penziony, na hřebeni kamenná útulna u Jelení studánky (jen přístřeší, ne bufet) a vydatný pramen. Jinak celý hřeben bez zázemí. Naberte vodu u studánky pod Velkým kotlem nebo u Jelení studánky.

Zajímavosti: Ve Velké kotlině roste kolem 350 druhů vyšších rostlin, z toho 117 ohrožených, a dva endemity: jitrocel černavý sudetský a hvozdík kartouzek sudetský. Žijí tu kamzíci, přivezení sem v roce 1913 z rakouských Alp. Na Vysoké holi stojí barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681 a za války tu Němci postavili radiolokační stanici Nebelhorn s dosahem 75 kilometrů.

6. Skřítek, Ztracené kameny a Jelení studánka

Délka: 17 km · Převýšení: 510 m · Čas: 5 hodin · Náročnost: střední, od 10 let · Start a cíl: sedlo Skřítek (874 m n. m.) · Typ: okruh

Jižní konec jesenické hřebenovky, výrazně klidnější než okolí Pradědu. Start je pohodlný, protože Skřítek je ploché sedlo přímo na silnici I/11 ze Šumperka do Rýmařova a parkuje se u motorestu.

Průběh: Prvních zhruba 600 metrů jdete po zelené po rovině kolem sochy skřítka a podél Klepáčovského potoka. Pak přijde nejnáročnější část celé trasy, prudké stoupání ke Ztraceným kamenům. Dál pokračujete lesem přes přírodní rezervaci Břidličná na Pecny a rozlehlým hřebenem k Jelení studánce. Sestup vede po červené a žluté přes Alfrédku a pak 6,5 kilometru pod hřebeny přes Mravenčí sedlo a Pod Josefínkou zpět na start.

Doprava a parkování: Autobusy zastavují přímo v sedle na zastávce Motorest Skřítek, autem parkujete vedle motorestu. Návrat na stejné místo.

Občerstvení a voda: Chata na Skřítku hned na startu, na trase pak jen útulna u Jelení studánky a pramen. Vodu naberte tam.

Zajímavosti: Hned u parkoviště leží NPR Rašeliniště Skřítek o rozloze 166 hektarů, vyhlášená v roce 1955, aby se zastavila těžba rašeliny. U nájezdu na parkoviště stojí plastika skřítka od sochaře Jiřího Jílka. Silnici přes sedlo postavila v letech 1836 až 1842 firma bratří Kleinů a stál tu zájezdní hostinec Berggeist.

7. Šerák a Keprník z Ramzové

Délka: 15 km · Převýšení: 696 m · Čas: 5 hodin · Náročnost: střední, od 10 let · Start a cíl: Ramzová · Typ: okruh

Severní konec hlavního hřebene a nejlepší jesenická trasa pro ty, kdo přijedou vlakem. Keprník (1423 m n. m.) je nejvyšší vrchol Keprnické hornatiny, Šerák (1351 m) jeho známější soused s chatou.

Průběh: Od parkoviště po červené lesem podél sjezdovky a dolní stanice lanovky, kolem studánky Dobrá voda s kapličkou k mezistanici Čerňava. Odtud přijde nejtvrdší úsek: 2,5 km a 250 metrů převýšení kamenitým terénem po svazích Mračné hory. Nahoře jste u Chaty Jiřího a dál pokračujete hřebenem přes Trojmezí na Keprník, což je dalších zhruba 150 metrů stoupání. Zpátky stejnou cestou, nebo se nechte svézt lanovkou.

Doprava a parkování: Tohle je nejlepší jesenický nástup bez auta. Zastávka Ramzová leží na trati Šumperk až Krnov, zastavují tu přímé vlaky z Jeseníku i z Brna a Olomouce, a od vlaku je to k dolní stanici lanovky asi 700 metrů. Sedačková lanovka Ramzová až Šerák má dva úseky (1459 m a 1810 m délky, 296 m a 274 m převýšení) a jezdí celoročně kromě dubna a listopadu. O letních prázdninách bývá v provozu zhruba 8:30 až 17:00.

Občerstvení a voda: V Ramzové hospody a penziony, na hřebeni Chata Jiřího, kamenná stavba z roku 1894 rozšířená v roce 1926, na místě původní dřevěné útulny z roku 1888. Čepuje se v ní pivo Šerák z hanušovického pivovaru Holba. Poslední voda na trase je studánka Dobrá voda pod sedlem Čerňava.

Zajímavosti: Šerák leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Baltským mořem. Sněhová pokrývka tu drží 180 dní v roce a průměrná roční teplota je 2,2 °C. Na vrcholu Keprníku najdete kryoplanační terasu s mrazovým srubem 40 × 30 metrů a výškou 4 metry a nejlépe vyvinuté thufury, tedy půdní kopečky, v celém Hrubém Jeseníku. Pozor: na samotný vrchol Šeráku se nesmí, značka vede vrstevnicovou cestou pod ním.

8. Vozka a Červená hora z Červenohorského sedla

Délka: 14 km · Převýšení: 562 m · Čas: 4 hodiny · Náročnost: střední, od 10 let · Start a cíl: Červenohorské sedlo · Typ: okruh

Nejlepší kruhový rozhled v Jeseníkách za nejmenší cenu. Vozka (1377 m n. m.) je osmý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku a jeho vrcholové svorové skály jsou vysoké sedm metrů.

Průběh: Ze sedla se jde nejdřív pohodlnými štěrkovými cestami, pak po červené stoupání přes přírodní rezervaci Sněžná kotlina na Červenou horu. Dál minete skalní útvar Kamenné okno, sedlo pod Vřesovkou a plošinu Trojmezí. Odbočka na Vozku vede po žluté a je krátká, ale vyplatí se: z vrcholových skal je vidět celý Hrubý Jeseník a za dobré viditelnosti i Krkonoše, Beskydy nebo Tatry. Sestup po zelené takzvanou Japonskou zahradou a zpět po červené kolem Vřesové studánky.

Doprava a parkování: Stejné jako u trasy číslo 3. Autobusy z Koutů nad Desnou i z Jeseníku, placené parkoviště v sedle.

Občerstvení a voda: Hotel a restaurace v sedle. Na trase není žádný bufet, kaplička u Vřesové studánky je poutní místo, ne občerstvení. Berte si vodu ze sedla.

Zajímavosti: Vozka je součástí NPR Šerák-Keprník a ve výškách 1310 až 1340 metrů je na něm rašeliniště. Podle pověsti tu zkameněl vozka, který si při zapadnutí do rašeliniště podkládal kola pecny chleba. V roce 2021 tu pár nadšenců bez povolení vztyčilo dřevěný kříž, který musel jít pryč, protože šlo o porušení zákona o ochraně přírody.

9. Rejvíz a Velké mechové jezírko

Délka: 2,2 km jedním směrem, 4,4 km tam a zpět · Převýšení: zhruba 74 m · Čas: 1,5 až 2 hodiny · Náročnost: nenáročná, po povalech · Start a cíl: osada Rejvíz (780 m n. m.) · Typ: tam a zpět

Jediná trasa v tomhle přehledu, kterou zvládne kdokoliv, a přitom je to jedno z nejzajímavějších míst v Jeseníkách. Rašeliniště tu vzniklo před šesti až sedmi tisíci lety při ústupu doby ledové.

Průběh: Od penzionu se jde po žluté směrem k Bublavému potoku. U dřevěné terénní stanice se platí symbolický příspěvek na údržbu, zhruba 20 až 40 Kč, a odtud pokračuje povalový chodník z klád až k vyhlídkové terase u jezírka. Stezka má pět zastavení a byla otevřená v roce 1970. Zpátky buď stejnou cestou, nebo po modré směrem na Jeseník.

Doprava a parkování: Rejvíz leží zhruba 8 km východně od Jeseníku a je nejvýše položenou vsí v českém Slezsku. Parkoviště je přímo naproti penzionu na začátku stezky, parkovné se v posledních letech pohybovalo kolem 100 Kč za den a vybírá se v hotovosti zhruba do odpoledních hodin.

Občerstvení a voda: Naproti parkovišti bufet, v osadě penziony a Noskovy chaty. Na samotné stezce nic.

Zajímavosti: Velké mechové jezírko má plochu 1693 m² a hloubku až tři metry. Roste tu borovice blatka, rašeliník a masožravá rosnatka okrouhlolistá, žije tu arktické šídlo rašelinné. Malé mechové jezírko, které leží asi kilometr jihovýchodně, je zcela zarostlé a veřejnosti nepřístupné, nevede k němu žádná stezka. Kdo vám nabízí „cestu k Malému jezírku“, posílá vás mimo značku do rezervace. Stezka bývá přístupná v letní sezóně zhruba od května do října.

10. Vysoký vodopád Miliónovou cestou z Videlského sedla

Délka: 10 km · Převýšení: 550 m · Čas: 3,5 hodiny · Náročnost: střední, od 10 let · Start a cíl: Videlské sedlo (930 m n. m.) · Typ: okruh

Vysoký vodopád je s 28 metry nejvyšší vodopád Jeseníků a jeden z nejvyšších v Česku. Před rokem 1880 měl dokonce 45 metrů a voda padala volným pádem, pak ale povodňový sesuv půdy zasypal místo dopadu.

Průběh: Ze sedla vede prvních 4,5 km po žluté pohodlnou cyklistickou cestou lesem, takzvanou Miliónovou cestou. Na rozcestí U Vysokého vodopádu se odbočí na modrou a sestoupí kolem Sokolí skály k vodopádu. Zpět nahoru na rozcestí Nad Vodopádem a po žluté směrem ke Švýcárně, přes vrchol Malého Dědu (1369 m) a pak 2,5 km klesání zpátky k parkovišti. Kdo chce, prodlouží si trasu odbočkou na Švýcárnu a odtud je to už pohodlně i na Praděd.

Doprava a parkování: Videlským sedlem prochází silnice II/450 z Jeseníku do Vidlí a dál na Karlovu Studánku, jezdí tudy autobusy. Parkoviště je přímo v sedle. Návrat na start. V zimě může být spojení přes sedlo přechodně zablokované.

Občerstvení a voda: Na trase nic. Nejbližší zázemí je ve Vidlích, v Karlově Studánce nebo na Švýcárně, pokud si zajdete. Berte si vodu s sebou.

Zajímavosti: Vodopád leží v přírodní rezervaci Vysoký vodopád vyhlášené v roce 1982 na 141,4 hektaru, chrání se tu horský les a vzácná mechová společenstva. V oblasti je prokázaný výskyt rysa ostrovida.

Souhrnná tabulka jesenických tras

Doprava na Ovčárnu, parkovné a jak se k trasám dostat

Doprava je v Jeseníkách věc, na které se dá utratit překvapivě hodně peněz. Shrnutí, které vám ušetří nervy:

Vlakem se nejlíp dostanete do Ramzové (trať Šumperk až Krnov, přímé vlaky z Brna a Olomouce) a do Kout nad Desnou (konečná trati 293 ze Šumperka). Z Kout jezdí kyvadlová doprava na Červenohorské sedlo. Do Karlovy Studánky a na Skřítek se jezdí autobusem.

Zimní turistické trasy v Jeseníkách: co je jinak

Jesenická zima není alpská, ale je to nejdrsnější zima v Česku hned po Krkonoších, a hřeben se v ní chová jinak než v létě. Sněhová pokrývka na Šeráku leží 180 dní v roce a hřeben je nad hranicí lesa bez jakéhokoliv úkrytu.

• Laviny tu opravdu padají. Horská služba vyhlašuje pro Jeseníky lavinový stupeň v mezinárodní pětistupňové škále a lavinové katastry hlídá měřením. Nejrizikovější jsou Velký kotel, Malá kotlina, Sviní důl a Medvědí důl. Když padne třetí stupeň, tedy značné nebezpečí, dochází k samovolnému uvolňování lavin a Horská služba vysloveně nedoporučuje se v těchto místech pohybovat.
• Lavinovou předpověď najdete na webu Horské služby v sekci pro Jeseníky, ale je sezónní. Mimo zimu se prostě nezobrazuje. Tísňová linka Horské služby je 1210.
• Bílá Opava po žluté je v zimě uzavřená. Žebříky a lávky nad korytem zamrznou a trasa je neschůdná. Nahoru se v zimě chodí modrou obchozí variantou.
• Značení na hřebeni mizí pod sněhem. V bezlesých úsecích funguje tyčové značení, ale není všude a není dokonalé. Bez mapy, kompasu a nabité navigace na hřeben v zimě nechoďte.
• Vítr je hlavní nepřítel. Vysoká hole, Praděd a Petrovy kameny jsou naprosto otevřené a vítr tam přetváří sníh do tvrdých návějí. Ke sněžení se skoro vždy přidá vítr, který během pár hodin naveze půl metru sněhu do závětrných svahů.
• Silnice I/44 na Červenohorské sedlo bývá v zimě nesjízdná nebo sjízdná jen s řetězy. Spojení přes Videlské sedlo může být přechodně zablokované.
• V zimě se nesmí opouštět vyznačené sjezdovky v okolí Petrových kamenů, ochrana rezervace platí i pod sněhem.

Které trasy z tohoto přehledu dávají v zimě smysl: Praděd z Ovčárny (za dobrého počasí a s návazností na kyvadlovou dopravu), Šerák z Ramzové s lanovkou a hřebenovka z Červenohorského sedla po modré, která je schovaná pod hranou hřebene. Vysokou holi, Velkou kotlinu a Divoký důl si nechte na léto, pokud nejste vybavení a zkušení. Kdo chce v zimě spíš stopy než sníh v botách, podívá se na běžkařské trasy, kde řešíme, kde se zjišťuje aktuální stav stop.

Chaty, občerstvení a voda na trase

Jeseníky mají hustou síť horských chat, ale je rozložená nerovnoměrně. Okolí Pradědu je zásobené výborně: Ovčárna, Barborka, Kurzovní chata, Švýcárna a restaurace přímo na vrcholu. Jižní hřeben mezi Vysokou holí a Skřítkem je naopak skoro prázdný, jediné zázemí je kamenná útulna u Jelení studánky, což je přístřeší, ne bufet.

• Barborka (1320 m) stojí na jižním svahu Pradědu u Bílé Opavy, kousek od rozcestí U Barborky, kde se sbíhá červená, zelená a modrá. Postavená byla v roce 1943 a v roce 1948 tu vznikla jesenická Horská záchranná služba.
• Chata Jiřího na Šeráku (1323 m) je kamenná stavba z roku 1894, rozšířená v roce 1926. Původní dřevěnou útulnu z roku 1888 postavil německý turistický spolek.
• Švýcárna leží pod vrcholem Malého Dědu a je uzlovým bodem mezi Červenohorským sedlem, Pradědem a Videlským sedlem. Je u ní pramen.
• Chata na Skřítku je na startu jižního okruhu, přímo u parkoviště.

Pravidlo pro vodu: poslední jistý zdroj je vždy v údolí nebo u pojmenované studánky (Dobrá voda pod Čerňavou, Jelení studánka, pramen u Švýcárny, studánka pod Velkým kotlem). Na hřebeni voda není. Na celodenní trasu berte dva litry na osobu.

Kde přespat, když chcete Jeseníky projít pořádně

Na dvě až tři trasy z tohoto přehledu se v Jeseníkách vyplatí přespat, protože přejezdy mezi nástupními místy trvají. Jako základna pro jižní stranu funguje Karlova Studánka a Malá Morávka, pro severní Ramzová a Jeseník, pro západní Kouty nad Desnou a Loučná nad Desnou.

Najít ubytování v Karlově Studánce → · ubytování v Ramzové → · ubytování v Jeseníku →

Co si vzít na jesenickou trasu

• Větrovka a druhá vrstva i v létě. Na hřebeni je běžně o osm až deset stupňů méně než v údolí a fouká.
• Boty s pořádnou podrážkou. Kamenité chodníky nad Čerňavou, mokré povaly u Rejvízu i žebříky v Bílé Opavě jsou v teniskách loterie.
• Dva litry vody na celodenní trasu. Na hřebeni není kde doplnit.
• Mapa a nabitá navigace. Plochý hřeben v mlze je bez orientačních bodů.
• Hotovost. Parkovné na Rejvízu i příspěvek na stezku se platí v hotovosti.
• V zimě navíc nesmeky nebo mačky, čelovka, teplé rukavice a kontrola lavinové předpovědi před výjezdem.

Nejčastější chyby, kterým se v Jeseníkách vyhnout

• Výjezd autem až na Ovčárnu. Za 800 Kč denně a nejistotu s kapacitou to nestojí, když z Hvězdy jede autobus.
• Zkratka mimo značku. V NPR Praděd a NPR Šerák-Keprník jde o přestupek a strážci to řeší.
• Výstup na Petrovy kameny. Zakázaný celoročně, roste tam zvonek jesenický a lipnice jesenická.
• Sestup po žluté v Bílé Opavě za mokra nebo v zimě. Nejčastější zdroj úrazů v oblasti.
• Podcenění větru na hřebeni. Krásné ráno v Karlově Studánce neznamená nic o tom, co je na Vysoké holi.
• Hledání Malého mechového jezírka. Je zarostlé, nepřístupné a nevede k němu stezka.

Kam dál

• Náročné horské trasy v Česku
• Rodinné a nenáročné trasy
• Rešovské vodopády: trasy a okruhy
• Kralický Sněžník: trasy na vrchol
• Běžkařské trasy v Česku
• Turistické trasy v Beskydech
• Nejvyšší hory ČR
• Hory v Česku: kam vyrazit
• Kam do přírody

Časté otázky