Curych, Švýcarsko: 18 tipů, co vidět, ceny, doprava a kde spát

Curych má pověst města bank, hodinek a cen, ze kterých se člověku zatočí hlava. Všechno z toho platí. Jenže když vystoupíte z vlaku na hlavním nádraží a dojdete pět minut k řece, uvidíte něco jiného: čistou zelenou vodu, ve které se v létě koupou úředníci v polední pauze, středověké uličky na obou březích a na konci ulice jezero, za kterým se za jasného dne bělají Alpy. Curych ve Švýcarsku je největší město země, ale centrum je malé a dá se celé projít pěšky.

Sepsali jsme 18 tipů, co v Curychu vidět, od kostelů a vyhlídek přes muzea až po koupání v řece. K tomu cestu z Česka, ceny v CHF s přepočtem na koruny, co přesně umí Zürich Card, kde ušetřit a kde se vyspat. Na Rheinfall a další výlety máme samostatnou část, protože z Curychu jsou to krátké jízdy vlakem.

Co vidět v Curychu: 18 tipů ve městě

Curych se dobře čte podle řeky. Limmat vytéká z Curyšského jezera na sever a dělí staré město na dvě poloviny. Na pravém (východním) břehu je Niederdorf s hospodami a Grossmünsterem, na levém Lindenhof, Fraumünster, kostel svatého Petra a Bahnhofstrasse. Přes řeku vede v centru několik mostů, takže se dá chodit klikatě sem a tam a nic vám neuteče.

1. Niederdorf a pravý břeh starého města

Niederdorf, kterému místní říkají Dörfli, je nejživější část starého města. Hlavní ulice Niederdorfstrasse vede od nádraží Central souběžně s řekou až ke Grossmünsteru a odbočují z ní uličky do kopce, kde jsou malé obchody, antikvariáty a cechovní domy. Ve dne je to nákupní ulička, večer se z ní stává hospodská čtvrť.

Nám se tu nejvíc líbí boční ulice nad hlavní třídou, třeba okolí Rindermarktu a Neumarktu, kde už skoro nikdo nechodí a kde se dá najít kavárna bez turistického menu. Na Spiegelgasse stojí Cabaret Voltaire, kde se v roce 1916 zrodil dadaismus. Cabaret Voltaire funguje dodnes a se Zürich Card je vstup zdarma.

2. Grossmünster a věž Karlsturm

Dvě kamenné věže Grossmünsteru jsou symbol Curychu a uvidíte je skoro odkudkoli. Podle legendy kostel založil Karel Veliký na místě, kde byli pohřbeni městští patroni Felix a Regula. Dnešní románská bazilika vznikla mezi lety 1100 a 1220. Od roku 1519 tu kázal Huldrych Zwingli a z Grossmünsteru se reformace rozšířila po celém německy mluvícím Švýcarsku. Interiér je proto strohý, bez oltářní výzdoby, jak to odpovídá Zwingliho představám o kostele.

Vstup do kostela je zdarma, uvnitř se nefotí. Do jižní věže Karlsturm vede 187 schodů a nahoře je jeden z nejlepších výhledů na město a jezero. Věž je otevřená od března do října od pondělí do soboty 10.00–18.00, od listopadu do února do 17.00, v neděli až po bohoslužbě. Vstupné je 5 CHF (orientačně 133 Kč), děti a studenti platí 2 CHF a se Zürich Card je výstup zdarma (zuerich.com).

Od ledna 2025 do roku 2029 se Grossmünster opravuje. Kostel funguje, jen část fasády může být zakrytá lešením. Kousek po proudu stojí malý pozdně gotický Wasserkirche, kde podle legendy Felixe a Regulu popravili.

3. Fraumünster a Chagallova okna

Na protějším břehu, za mostem Münsterbrücke, stojí Fraumünster se štíhlou zelenou věží. V roce 853 tu Ludvík Němec založil ženský klášter pro svou dceru Hildegardu. Dnes sem lidé chodí kvůli oknům. Pětidílný cyklus vitráží v chóru a rozetu v jižní lodi navrhl Marc Chagall, okna v severní lodi jsou od Augusta Giacomettiho.

Nejlepší světlo je dopoledne, kdy slunce svítí do chóru z východu. Kostel je otevřený od března do října v pondělí až sobotu 10.00–18.00, v zimě do 17.00, v neděli po bohoslužbě. Vstup stojí 5 CHF, děti do 16 let a studenti mají vstup zdarma, se Zürich Card také (zuerich.com). V chóru se nefotí, což je podle nás jen dobře: na okna se člověk aspoň opravdu podívá.

Náměstí Münsterhof před kostelem je největší náměstí starého města a lemují ho historické domy.

4. Kostel svatého Petra a největší ciferník v Evropě

Pár kroků od Fraumünsteru stojí nejstarší farní kostel Curychu. Jeho věž má ciferník o průměru 8,7 metru a uvádí se jako největší kostelní ciferník v Evropě. Hodiny jsou vidět z mostů i z Lindenhofu. Interiér je barokní, světlý a na rozdíl od Grossmünsteru docela zdobný. Vstup je zdarma.

5. Lindenhof

Lindenhof je zelený pahorek nad levým břehem řeky, kde stávala římská pevnost s celnicí Turicum a později karolinský palác. Dnes je to park s lipami, lavičkami a velkou šachovnicí, na které se hraje figurkami po kolena. Z vyhlídkové terasy je nejhezčí pohled na Niederdorf, Grossmünster a univerzitu nad městem.

Je to místo, kam bychom šli jako první, hned po příjezdu, protože z něj pochopíte, jak je centrum poskládané. A je to taky nejlepší místo na piknik z Coopu, když nechcete platit curyšské ceny v restauraci. Vstup je volný a otevřeno je pořád.

6. Augustinergasse a ulička Schipfe

Z Lindenhofu vedou dolů dvě nejfotogeničtější místa levého břehu. Augustinergasse je krátká ulička mezi kostelem svatého Petra a Bahnhofstrasse s barevnými domy a dřevěnými arkýři. Schipfe je řada starých řemeslnických domů přímo u vody pod Lindenhofem, kde bývala rybářská a lodnická čtvrť. Dnes jsou v přízemí dílny a malé obchody a u vody je pár laviček, kde skoro nikdy nikdo nesedí.

7. Bahnhofstrasse a Paradeplatz

Bahnhofstrasse vede asi kilometr od hlavního nádraží až k jezeru a patří k nejdražším nákupním ulicím na světě. Jezdí po ní jen tramvaje, takže se po ní dobře chodí, i když nic nekupujete. V půlce je Paradeplatz, náměstí s centrálami velkých bank, symbol švýcarského bankovnictví.

Na Paradeplatzu je cukrárna Sprüngli, kde se prodávají malé makronky Luxemburgerli, a na začátku ulice u nádraží velká prodejna Lindt. Od předposledního listopadového čtvrtka visí nad Bahnhofstrasse vánoční osvětlení Lucy z asi 23 000 světelných krystalů. Podle nás je to nejhezčí chvíle, kdy sem jít, protože večer se ulice z luxusní promenády mění na adventní procházku.

8. Nábřeží, Bürkliplatz a plavba po jezeře

Bahnhofstrasse končí na náměstí Bürkliplatz u jezera. Odtud odplouvají výletní lodě společnosti ZSG a v úterý a v pátek dopoledne je tu farmářský trh. Na obě strany vedou nábřežní promenády: na západ podél Mythenquai k parku Arboretum, na východ přes most Quaibrücke kolem opery a náměstí Sechseläutenplatz až do Seefeldu.

Nejlevnější plavbou je malá okružní plavba (kleine Seerundfahrt), která trvá kolem hodiny a půl, obepluje dolní část jezera a platí na ni běžná jízdenka ZVV pro zóny 110, 140 a 150 i Zürich Card. Na lodi si můžete sednout na palubu, a když chcete, vystoupíte cestou a vrátíte se pozdějším spojem. Delší plavby po celém Curyšském jezeře, třeba do Rapperswilu, a jak vypadá jezero dál od města, rozebíráme v článku o švýcarských jezerech.

9. Koupání v Limmatu a v jezeře

Tohle nás na Curychu baví ze všeho nejvíc. Voda v řece i v jezeře je tak čistá, že se v ní v létě koupe celé město, a koupaliště (místně Badi) jsou přímo v centru. Dřevěné lázně Frauenbad na nábřeží Stadthausquai z 80. let 19. století jsou přes den jen pro ženy, vstup stojí 8 CHF a večer se z nich stává bar Barfussbar, kam smějí všichni (zuerich.com). Pánská obdoba Männerbad stojí v kanálu Schanzengraben a vstup je zdarma.

O kus dál po proudu jsou Oberer a Unterer Letten, kde se plave v řece a kde se místní nechávají unášet proudem a pak vylézají po žebříčcích. Na jezeře jsou plovárny Mythenquai na západním břehu a Tiefenbrunnen na východním. Sezona je zhruba od května do září a otevírací doby závisí na počasí, takže je dobré si den předem zkontrolovat stránky města.

10. Zürichhorn a Čínská zahrada

Na východním břehu jezera ve čtvrti Seefeld je park Zürichhorn s velkými loukami u vody, restaurací a letním kinem. Jezdí sem tramvaje 2 a 4. Kousek od něj leží Čínská zahrada, dar partnerského města Kchun-ming, s jezírkem, pavilony a mostky. Otevřená je sezonně, zhruba od března do října, a podle turistické centrály je vstup zdarma. My bychom to spojili s procházkou po nábřeží od Bellevue, je to asi půlhodina chůze po vodě.

11. Polybahn a terasa Polyterrasse

Červený vozík lanovky Polybahn jezdí od roku 1889 z náměstí Central nahoru k hlavní budově technické univerzity ETH a cesta trvá pár minut. Nahoře je terasa Polyterrasse, ze které je vidět přes střechy starého města na jezero a za dobrého počasí až na Alpy. Na ETH studoval a později učil Albert Einstein.

12. Švýcarské národní muzeum (Landesmuseum)

Budova hned za hlavním nádražím vypadá jako zámek s věžičkami a nádvořím a postavili ji v roce 1898. Uvnitř je přehled švýcarských dějin od pravěku po 20. století, sbírka gotického umění, zbraní a dobových interiérů a moderní přístavba s dočasnými výstavami. Na deštivý den je to nejlepší volba v centru.

Vstupné je 13 CHF (orientačně 345 Kč), děti do 16 let a držitelé Zürich Card mají vstup zdarma. Od 5. 1. 2027 se vstupné zvyšuje na 18 CHF. V pondělí je zavřeno, jinak 10.00–17.00 (zuerich.com a oznámení muzea). Od října 2026 se zavírá i ve čtvrtek už v 17.00.

13. Kunsthaus Zürich

Největší muzeum umění ve Švýcarsku stojí na Heimplatzu nad starým městem a od nedávné přístavby od Davida Chipperfielda je opravdu velké. Ve sbírce jsou díla Alberta Giacomettiho, Ferdinanda Hodlera, Johanna Heinricha Füssliho, Picassa, Moneta, Matisse a dalších. Vstupenka do sbírky a výstav stojí 31 CHF (orientačně 820 Kč), se Zürich Card je stálá sbírka zdarma a za výstavy se připlácí. V pondělí je zavřeno, ve čtvrtek je otevřeno do 20.00 (zuerich.com).

14. Museum Rietberg

Muzeum mimoevropského umění sídlí v několika vilách v parku Rieterpark nad jezerem v Enge a sbírka umění z Asie, Afriky, Ameriky a Oceánie má přes 23 000 předmětů. I kdyby vás asijské bronzy nebavily, samotný park s výhledem na jezero stojí za procházku. Vstupné je 18 CHF (orientačně 477 Kč), se Zürich Card zdarma, v pondělí je zavřeno (zuerich.com).

15. Lindt Home of Chocolate v Kilchbergu

Čokoládové muzeum Lindt stojí v Kilchbergu na břehu jezera, vlakem S8 nebo S24 asi čtvrt hodiny z hlavního nádraží a pak deset minut pěšky. Lidé sem jezdí kvůli čokoládové fontáně ve vstupní hale a kvůli interaktivní expozici o historii a výrobě čokolády, na jejímž konci se ochutnává.

Vstupné stojí 17 CHF pro dospělé (orientačně 450 Kč), děti od 8 do 15 let platí 10 CHF a se Zürich Card je sleva 20 % (zuerich.com). Fontána, obchod a kavárna jsou přístupné i bez vstupenky. Vstupenky se prodávají na časová okna a na aktuální den bývají vyprodané, takže je kupte online předem. Kousek od muzea je ještě podniková prodejna Lindt Factory Outlet Kilchberg s levnějšími baleními.

16. FIFA Museum

Muzeum fotbalu v Enge, kousek od nádraží Enge, ukazuje historii mistrovství světa, originální pohár a interaktivní expozice včetně obřího fotbalového pinballu. Dospělí platí 26 CHF (orientačně 690 Kč), děti do 6 let mají vstup zdarma a se Zürich Card je vstup zdarma. Otevřeno je od úterý do neděle 10.00–18.00 (museums.ch a zuerich.com). Je to podle nás typický příklad, kdy se Zürich Card zaplatí sama: FIFA Museum a Landesmuseum v jednom dni stojí bez karty víc než karta.

17. Zürich West a Frau Gerolds Garten

Bývalá průmyslová čtvrť za nádražím v obvodu 5 je nejmladší tvář Curychu. Z továren jsou lofty, kluby a restaurace, pod železničním viaduktem jsou obchody a tržnice a v létě je tu Frau Gerolds Garten, zahradní restaurace a bar mezi kontejnery a záhony. Je to místo, kam chodí Curyšané večer, když se jim nechce do turistického Niederdorfu. Kdo má raději pivo než muzea, ať si sem vyhradí jeden večer.

18. Uetliberg, curyšská hora

Uetliberg (869 m) je zalesněný hřeben nad západní částí města a z hlavního nádraží na něj jede vlak S10 z podzemního nástupiště SZU za zhruba 20 minut. Od konečné je to asi deset až patnáct minut pěšky k vyhlídkové věži a hotelu Uto Kulm. Z vrcholu je vidět celé město, jezero a za jasného dne řetěz Alp. Výjezd na Uetliberg je v Zürich Card.

Nejhezčí je podle nás nesjet stejnou cestou zpátky, ale dojít po hřebeni po Planetenwegu, naučné stezce s modely planet, na Felsenegg. Je to asi dvě hodiny pohodlné chůze, na Felseneggu je restaurace a odtud sjedete kabinkovou lanovkou do Adliswilu a vlakem S4 zpět do Curychu. V zimě se z Uetlibergu jezdí na saních.

Co ještě, když zbude čas

Curych má spoustu muzeí a do osmnácti tipů se všechno nevejde. Kdo má rád zvířata, ať jede tramvají do Zoo Zürich na Zürichbergu s halou Masoala, která napodobuje madagaskarský deštný prales. Pro děti je tu muzeum iluzí WOW Museum, pro milovníky hodinek malé Uhrenmuseum Beyer v centru, pro fanoušky designu Museum für Gestaltung u nádraží a pro večer hvězdárna Urania v centru. Kdo chce termální bazén na střeše bývalého pivovaru s výhledem na město, ať zkusí lázně Hürlimannbad & Spa.

Výlety z Curychu

Curych je největší železniční uzel Švýcarska a za hodinu se z něj dostanete do půlky země. Proto se podle nás vyplatí bydlet ve městě a vyjíždět, místo stěhování z hotelu do hotelu.

Rheinfall, největší vodopád v Evropě

Rýn u Neuhausenu padá přes skalní práh široký 150 metrů z výšky 23 metrů a v létě tudy proteče kolem 600 000 litrů vody za sekundu (údaje ZVV). Je to nejčastější výlet z Curychu a jeden z mála, které se dají zvládnout i za půl dne. Vlakem se jede necelou hodinu podle spoje, buď přímo na zastávku Schloss Laufen am Rheinfall pod zámkem na jižním břehu, nebo do Neuhausenu na severním břehu.

Na vodopád se dá koukat zdarma z obou břehů. Placený je areál zámku Laufen s vyhlídkovými plošinami, které vedou až nad vodu: dospělí platí 5 CHF, děti od 6 let 3 CHF (zuerich.com). Loďky vozí lidi do pěny pod vodopádem i na skálu uprostřed. Nám přijde nejhezčí výhled z cesty od nádraží dolů k vodě, ještě než dojdete k plošinám.

Rapperswil lodí

Městečko s hradem na konci Curyšského jezera, kam se dá doplout lodí z Bürkliplatzu a zpátky jet vlakem. Plavba po celém jezeře je pomalá a klidná a je to podle nás nejlepší způsob, jak strávit teplé odpoledne. Víc o jezeře najdete v přehledu švýcarských jezer.

Baden a Winterthur

Dvě menší města do půl hodiny vlakem, která doporučuje i švýcarská turistická centrála. Baden má termální lázně a hezké staré město nad řekou Limmat, Winterthur je město muzeí a dobrý cíl na deštivý den.

Klášter Einsiedeln

Barokní benediktinský klášter s poutním kostelem Černé Madony, nejvýznamnější poutní místo Švýcarska. Leží v kopcích u jezera Sihlsee a je to klidný kontrast k rušnému městu.

Lucern, Bern a Zermatt

Do Lucernu je to vlakem kolem hodiny a dá se tam jet na jeden den, ale my bychom mu dali aspoň noc, protože k Lucernu patří i Pilatus a Rigi. Všechno jsme sepsali v průvodci Lucern ve Švýcarsku. Podobně blízko je hlavní město, o kterém píšeme v článku Bern ve Švýcarsku. Na severozápad, k hranicím s Německem a Francií, leží Basilej. Kdo míří do hor, může z Curychu dojet vlakem až do Zermattu pod Matterhornem. Je to delší cesta s přestupem, ale bez auta, protože do Zermattu se autem stejně nesmí.

Jak se do Curychu dostat z Česka

Letadlem

Nejrychlejší cesta. Z Prahy létá do Curychu přímo Swiss a let trvá kolem hodiny a čtvrt. Letiště Zürich Flughafen leží asi deset kilometrů od centra a vlaky z podzemního nádraží pod terminálem jezdí na hlavní nádraží každých pár minut, cesta trvá 10 až 15 minut. Jízdenka z letiště je součástí Zürich Card, takže když si kartu koupíte s platností od příletu, vlak do města už neřešíte.

Vlakem

Přímý vlak z Prahy do Curychu jsme pro rok 2026 nenašli. Nejčastěji se jede s přestupem v Mnichově, odkud jezdí do Curychu přímé vlaky přes Lindau. Druhá možnost je noční Nightjet z Vídně přes Linec do Curychu, kam se z Brna nebo z Prahy dojede denním vlakem. Aktuální spoje a ceny ověřte v jízdním řádu ČD nebo ÖBB, protože se kvůli výlukám mění.

Autem

Z Prahy je to kolem 750 km, z Brna kolem 850 km a cesta zabere osm až devět hodin. Nejrychlejší trasa vede přes Plzeň, Rozvadov, Mnichov, Bregenz a St. Gallen. Německé dálnice jsou pro osobní auta zdarma. Rakouský úsek dálnice A14 od hranic u Hörbranzu po Hohenems, tedy i tunel Pfänder u Bregenzu, je od prosince 2019 bez rakouské známky.

Ve Švýcarsku potřebujete dálniční známku. Stojí 40 CHF (orientačně 1 060 Kč), existuje nálepka i elektronická verze vázaná na SPZ a známka 2026 platí od 1. 12. 2025 do 31. 1. 2027 (BAZG). Krátkodobá známka neexistuje. Elektronickou kupujte jen na oficiálním webu via.admin.ch.

Auto v Curychu nechte stát. Parkování v centru je drahé, například parkovací dům Urania u starého města stojí přes den 4 CHF za hodinu a 45 CHF za den, v noci a v neděli 2 CHF za hodinu (parking.ch). Levnější je nechat auto na záchytném parkovišti u některé stanice S-Bahn na okraji a do města jet vlakem.

Doprava po Curychu a Zürich Card

Hromadnou dopravu ve městě i v okolí provozuje dopravní svaz ZVV a jízdenky platí na tramvaje, autobusy, vlaky S-Bahn, lanovky i městské lodě. Město Curych tvoří zónu 110, která se počítá jako dvě zóny. Jednotlivá jízdenka na hodinu po městě stojí 4,70 CHF (orientačně 125 Kč), jízdenka na krátkou trasu (Kurzstrecke) na půl hodiny 2,80 CHF (ZVV). ZVV od 13. 12. 2026 ceny mírně zvyšuje, jednotlivá jízdenka má podle návrhu stát 4,80 CHF. Jízdenky se kupují v automatech na zastávkách nebo v aplikaci SBB Mobile či ZVV.

Centrum je ale tak malé, že po něm budete hlavně chodit. MHD se hodí na cestu z letiště, na Uetliberg, do Zoo a do muzeí mimo staré město.

Zürich Card stojí 29 CHF na 24 hodin a 56 CHF na 72 hodin, děti od 6 do 15 let platí 19 a 37 CHF, děti do 6 let nic. Od 13. 12. 2026 platí nové ceny a rozhoduje začátek platnosti, ne datum nákupu (zuerich.com). Karta obsahuje:

• neomezenou jízdu 2. třídou veškerou MHD ve městě a nejbližším okolí (zóny 110, 111, 121, 140, 150, 154 a 155), včetně vlaku na letiště a zpět,
• výjezd na Uetliberg,
• malou okružní plavbu po jezeře, mini plavbu a lodě po Limmatu,
• volný vstup do řady muzeí, mimo jiné Landesmuseum, Kunsthaus (stálá sbírka), Museum Rietberg, FIFA Museum, Museum für Gestaltung, Cabaret Voltaire, Fraumünster a věž Karlsturm,
• slevy, například 20 % v Lindt Home of Chocolate, 10 % v Zoo Zürich, 15 % ve vybraných restauracích a 50 % na komentovanou procházku starým městem.

Na Rheinfall karta neplatí, leží mimo pokryté zóny.

Kolik stojí Curych a jak ušetřit

Curych patří k nejdražším městům světa a nemá smysl to zastírat. Dá se v něm ale strávit pár dní rozumně, když víte, za co platit a za co ne. Tady jsou ceny, které jsme ověřili na oficiálních stránkách a stránkách turistické centrály (přepočet orientačně 1 CHF ≈ 26,5 Kč).

Jakou jízdenku vybrat

Když jste v Curychu dva tři dny a chcete do dvou muzeí, Zürich Card se zaplatí skoro vždycky. Spočítejte si to jednoduše: Landesmuseum a FIFA Museum stojí dohromady 39 CHF, karta na 24 hodin 29 CHF a jízdy MHD máte navíc.

Když po Curychu cestujete dál po Švýcarsku, podívejte se na celostátní jízdenky SBB. Swiss Travel Pass na tři dny ve 2. třídě stojí 254 CHF (orientačně 6 730 Kč) a obsahuje vlaky, autobusy, lodě a MHD ve městech. Swiss Half Fare Card za 150 CHF (orientačně 3 975 Kč) platí měsíc a zlevňuje na polovinu vlaky, autobusy, lodě, většinu horských drah a MHD ve více než 90 městech. Ceny platí do 31. 12. 2026 (sbb.ch). Pro samotný Curych se ani jedno nevyplatí, Zürich Card je levnější.

Kde ušetřit na jídle a pití

• Voda z kašen. V Curychu je kolem 1 200 kašen a z většiny teče pitná voda. Vezměte si láhev a nekupujte balenou.
• Supermarkety Coop a Migros mají bufety a hotová jídla, která jsou výrazně levnější než restaurace. Velký Coop i Migros najdete přímo v hlavním nádraží, kde je otevřeno i v neděli, zatímco většina obchodů ve městě má v neděli zavřeno.
• Piknik místo oběda. Lindenhof, nábřeží u Bürkliplatzu, Zürichhorn nebo louka u Letten jsou místa, kde obědvají i místní.
• Hiltl u Bahnhofstrasse je vegetariánská restaurace z roku 1898, která se uvádí jako nejstarší na světě. V bufetu se platí podle váhy, takže si objem určujete sami.
• Zürich Card dává ve vybraných restauracích slevu 15 %.

Na jednu tradiční večeři bychom si ale peníze nechali. Curyšská specialita je Zürcher Geschnetzeltes, nudličky telecího na smetanové omáčce s houbami, a k nim rösti. Podává se třeba v pivnici Zeughauskeller v historické zbrojnici kousek od Paradeplatzu.

Kde se ubytovat v Curychu

Ubytování je v Curychu největší položkou rozpočtu. Nejvýhodnější je bydlet v centru nebo blízko hlavního nádraží, protože pak všechno obejdete pěšky a na výlety vyrážíte rovnou z nádraží. Vybrali jsme hotely v různých cenových hladinách a čtvrtích, všechny jsme ověřili na Bookingu:

• Zurich Youth Hostel (Mutschellenstrasse 114): nejlevnější rozumná varianta ve městě, švýcarská mládežnická ubytovna ve Wollishofenu u jezera. Do centra je to pár zastávek tramvají a s vícelůžkovým pokojem se tu dá vyspat za zlomek hotelové ceny.
• 25hours Hotel Langstrasse (Langstrasse 150): designový hotel v obvodu 4, asi kilometr od hlavního nádraží. Okolí Langstrasse je nejživější noční čtvrť Curychu, takže je to volba pro ty, kdo chtějí večer vyrazit, ne pro ty, kdo chtějí ticho.
• Motel One Zürich nedaleko Paradeplatzu: malé, ale moderní pokoje v ceně, která je na curyšské poměry příznivá, a pěšky všude. Pro krátký městský pobyt podle nás nejlepší poměr ceny a polohy.
• Hotel Marta (Zähringerstrasse 36): menší hotel v Niederdorfu pár minut od nádraží, zařízený ve stylu 50. let. Bydlíte ve starém městě a z hotelu jste za deset minut u Grossmünsteru.
• Hotel Adler Zürich (Rosengasse 10): tradiční hotel v uličce kousek od Niederdorfstrasse se švýcarskou restaurací v přízemí, kde se podává fondue. Dobrá volba, když chcete bydlet přímo v centru dění.
• Storchen Zürich (Weinplatz 2): historický hotel přímo na břehu Limmatu naproti radnici, s terasou nad řekou. Na zvláštní příležitost, když chcete z okna vidět Grossmünster.

Další možnosti najdete přes vyhledávání ubytování v Curychu. Ceny se v Curychu nejvíc zvedají při veletrzích, kongresech a velkých akcích, takže když máte termín, rezervujte s předstihem.

Trocha historie

Na místě, kde Limmat vytéká z jezera, žili lidé už v neolitu a později keltští Helvéciové. Římané tu kolem roku 15 před naším letopočtem zřídili celní stanici a osadu nazvali Turicum. Celnice stála na pahorku, kterému dnes říkáme Lindenhof, a z latinského jména se během staletí stal Zürich.

Ke křesťanským začátkům města patří legenda o sourozencích Felixovi a Regule, kteří podle ní uprchli z římské legie a v Curychu je sťali. Na místě jejich hrobu stojí Grossmünster. V roce 853 založil Ludvík Němec na druhém břehu ženský klášter, dnešní Fraumünster, a město rostlo mezi dvěma mocnými církevními institucemi. V roce 1262 se Curych stal svobodným říšským městem. Ve 14. století převzal starosta Rudolf Brun moc od kupecké šlechty a předal ji řemeslným cechům, které pak Curych řídily po celá staletí. Jejich cechovní domy dodnes stojí na nábřeží a na Münsterhofu. V roce 1351 vstoupil Curych do Švýcarského spříseženství.

Zásadní zlom přišel v roce 1519, kdy začal v Grossmünsteru kázat Huldrych Zwingli. Curych se stal centrem švýcarské reformace, z kostelů zmizely obrazy a z města se stal přísný protestantský celek, který bohatl na textilu, obchodu a později na bankovnictví. V 19. století se Curych stal průmyslovým a železničním centrem země a při dvou velkých rozšířeních v letech 1893 a 1934 k němu přibyly okolní obce. Proto se dnes dělí na dvanáct obvodů, kterým se říká Kreis a které místní používají jako adresu: „bydlím v Kreis 4“ zní úplně jinak než „v Kreis 7“.

Ve 20. století se tu potkávali umělci a emigranti, v roce 1916 tu v Cabaretu Voltaire vznikl dadaismus a na ETH studoval Albert Einstein. Dnes má Curych asi 452 000 obyvatel, v celé aglomeraci přes milion, a je finančním centrem Švýcarska. Bankovní věže ale stojí hlavně mimo staré město, takže centrum si zachovalo měřítko, které mělo před pěti sty lety.

Kdy do Curychu jet

Curych je celoroční město, ale každé roční období v něm vypadá jinak. Nejteplejší je červenec s průměrnou teplotou kolem 19 °C, nejchladnější leden kolem 1 °C (MeteoSwiss, normál 1991–2020). Nejvíc prší v létě, většinou v krátkých bouřkách.

Od června do srpna je Curych nejživější. Koupaliště v řece i jezeře jsou otevřená, lidé sedí na nábřeží do noci a na Uetliberg se chodí na západ slunce. Je to ale zároveň nejdražší období na ubytování. Květen a září jsou podle nás nejlepší kompromis: dá se chodit celý den pěšky, voda je v září ještě teplá a hotely jsou o něco levnější. V listopadu a prosinci se rozsvítí vánoční osvětlení na Bahnhofstrasse a otevřou adventní trhy, ale počítejte s mlhou a krátkými dny. V lednu a únoru je Curych klidný a dobře se z něj jezdí lyžovat, třeba do Flumserbergu.

Co bychom udělali jinak

Curych svádí k tomu, aby se člověk honil od muzea k muzeu, protože se Zürich Card „vyplatí“ jen tehdy, když toho stihnete co nejvíc. My bychom to tak nedělali. Kdybychom měli jen jeden den, dali bychom si ráno Lindenhof a Fraumünster a zbytek dne bychom strávili u vody: projít se po nábřeží, sednout si na schody u Limmatu, v létě skočit do řeky v Letten a večer vyjet na Uetliberg. Muzeum jedno, maximálně dvě.

Nejlepší chvíle v Curychu podle nás nejsou na seznamech. Jsou to uličky Niederdorfu nad hlavní třídou, kam turisté nedojdou, malé kavárny v obvodech 4 a 5, kde nikdo nemluví anglicky, a večer na Schipfe, kdy u vody sedí jen pár lidí. Zkuste si dát něco, co neznáte: Zürcher Geschnetzeltes, Luxemburgerli od Sprüngliho, místní pivo nebo víno ze svahů nad jezerem.

A nemusíte stihnout všechno. Rheinfall, Lindt, Rapperswil i Lucern počkají na další návštěvu. Radši tři věci v klidu, s telefonem v kapse, než deset v běhu s Google Mapami v ruce. Curych není město, které se dá odškrtat. Je to město, kde je nejlepší sednout si k vodě a dívat se, jak se ostatní koupou.

Časté otázky

Kam dál

• Švýcarská jezera: Curyšské jezero a další, kde se koupat, kam jezdí lodě a kde bydlet.
• Lucern ve Švýcarsku: Kapellbrücke, Pilatus a Rigi, hodinu vlakem z Curychu.
• Bern ve Švýcarsku: hlavní město s podloubími, medvědy a plaváním v řece Aare.
• Basilej ve Švýcarsku: Rýn, muzea a plavání po proudu s vakem Wickelfisch.
• Ženeva ve Švýcarsku: Jet d’Eau, OSN a CERN na druhém konci země.
• Zermatt: vesnice bez aut pod Matterhornem, kam se z Curychu dojede vlakem.