16 tipů na nejlepší trhy v Polsku: tržnice u hranic i ve městech

Na polské trhy se z Česka jezdí desítky let a pořád to funguje podobně: brzy ráno vyrazit, zaparkovat, projít uličky se zeleninou, uzeninami a bundami a před polednem být zpátky. Jenže hodně se změnilo. Některé slavné pohraniční tržnice se zmenšily na pár stánků, jiné jedou naplno a ve velkých městech vedle nich vyrostly krásné historické haly, kam se nejezdí kvůli slevám, ale kvůli jídlu a atmosféře.

Proto jsme nejlepší trhy v Polsku rozdělili na dvě skupiny. První jsou tržnice u českých hranic, kam se dá skočit na dopolední nákup, druhá jsou městské trhy a haly v Krakově, Vratislavi, Varšavě, Gdaňsku a Poznani, které stojí za to spojit s výletem. U každého trhu najdete, kdy má otevřeno, co se tam prodává a na co si dát pozor. Otevírací dny jsme brali z webů měst a správců tržnic, ne z diskusí, protože právě v nich se nejčastěji plete, co platilo před pěti lety.

Jak to na polských trzích chodí

Polsky se tržnice řekne targowisko nebo targ, krytá hala hala targowa, velký trh s oblečením a vším možným jarmark nebo bazar a bleší trh pchli targ nebo giełda staroci. Když budete hledat v mapách, tyhle výrazy fungují líp než česká slova.

Většina venkovních tržišť jede jen v určité dny v týdnu a končí kolem poledne. Prodejci přijíždějí za tmy, hlavní nákupy se dělají mezi sedmou a desátou a po jedenácté už se balí. Městské haly mají otevřeno déle, často do večera. Obecně platí, že čím víc jídla, tím dřív je potřeba přijet.

Na co si dát pozor, je nedělní zákaz obchodu. Platí v Polsku od roku 2018 a vztahuje se na neděle a státní svátky, kromě několika „obchodních nedělí“. V roce 2026 zbývají ještě 6., 13. a 20. prosince (seznam pro celý rok zveřejnila mimo jiné TVP). Zákaz se netýká třeba lékáren, pump, pekáren nebo kaváren a některé trhy mají v neděli vlastní program, typicky burzy starožitností. Pohraniční tržnice ale počítejte jako zavřené. Úplně zavřeno je o státních svátcích, mezi nimi 1. a 11. listopadu a 25. a 26. prosince (gov.pl).

16 nejlepších trhů v Polsku

Seřadili jsme je tak, jak je budete nejspíš potřebovat: nejdřív tržnice u hranic od Náchoda po Ostravsko a Oravu, pak trhy ve velkých městech. Prvních osm je na nákup, zbytek spíš na zážitek, i když i tam se dá nakoupit výborně.

Polské trhy u hranic

Tohle jsou tržnice, kam se z Česka jezdí na dopolední nákup. Zařadili jsme jen ty, u kterých jsme provoz ověřili na webu města, správce tržnice nebo provozovatele. Spousta dalších, o kterých se píše v diskusích (Jelenia Góra, Bogatynia a Sieniawka, Kłodzko, Głuchołazy, Nysa), sice existuje, ale aktuální dny a rozsah se nám z oficiálních zdrojů zjistit nepodařilo, a podle toho, co píšou samotní nakupující, se řada z nich zmenšila na pár stánků. Když tam jedete, počítejte s tím.

1. Kudowa-Zdrój: tržnice hned za Náchodem

Kudowa je pro východní Čechy klasika. Tržnice stojí v ulici Łąkowa 1, kousek od hraničního přechodu Náchod–Běloves, takže z Náchoda jste tam za pár minut. Provozovatel uvádí, že má otevřeno celoročně, a na svém českém webu trznicekudowa.cz vyjmenovává sortiment: ovoce a zelenina, maso, ryby, sýry, uzeniny, hotová jídla, oblečení a obuv, kosmetika, drogerie, domácí potřeby, nářadí, zahrada, rybaření a hračky.

Prakticky: velké hlídané parkoviště stojí 5 PLN nebo 30 Kč za auto a platí se jednou bez ohledu na to, jak dlouho tam jste, autobusy parkují zdarma. Přesné hodiny na webu nejsou, takže když jedete zdaleka, zavolejte na číslo uvedené na webu (+48 723 173 777). Kdo jede v sobotu, ať počítá s nejvíc lidmi. My bychom vyrazili ve všední den dopoledne a nákup spojili s procházkou lázeňským parkem v Kudowě nebo s Kaplí lebek v Czermné, která je na okraji města.

2. Cieszyn (Polský Těšín): největší tržiště u české hranice

Pro Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko je to nejpraktičtější polský trh. Má dvě části a obě spravuje městská správa silnic a tržišť (MZD Cieszyn):

• Průmyslové tržiště v ulici Katowicka: 443 prodejních míst na ploše přes 16 000 m². Oblečení, obuv, domácí potřeby, textil, sezonní zboží.
• Zemědělsko-potravinové tržiště v ulici św. Jana Sarkandra: 189 prodejních míst. Ovoce, zelenina, sýry, uzeniny, vejce, květiny.
• Městské tržní haly v ulici Stawowa 6: 31 boxů pod střechou.

Tržiště jsou otevřená ve středu a v sobotu od 5:00 do 12:30. Sobota je plnější a živější, středa klidnější. Nejlepší je dorazit mezi sedmou a devátou. Nejjednodušší je nechat auto v Českém Těšíně a přejít pěšky přes most přes Olši, protože parkování u tržiště je v sobotu dopoledne loterie. Nám se na Těšíně nejvíc líbí, že se nákup dá spojit s kávou na polském Rynku a procházkou ke Studni tří bratří a na Zámecký vrch.

3. Zabełków: malý zemědělský trh kousek od Bohumína

Vesnice Zabełków leží mezi Chałupkami a Olzou, pár kilometrů za Bohumínem, a její tržiště v ulici Nowa 2 je oblíbené hlavně u lidí z Ostravy a Bohumína. Je výrazně menší než Těšín a víc zemědělské: maso, uzeniny, zelenina, ovoce, k tomu obuv, oblečení a domácí potřeby.

Trh se koná v úterý, ve čtvrtek a v sobotu dopoledne, obvykle od šesti zhruba do poledne. Oficiální web obce provozní hodiny neuvádí, takže konec berte orientačně a přijeďte radši do deváté. Nejbližší větší obchod (Biedronka) je v sousedních Gorzycích, kdyby vám něco chybělo.

4. Chałupki: bleší trh Jarmark na Granicy

Česky „trhy Chalupki“ znamenaly dřív hlavně stánky u hraničního přechodu z Bohumína. Dnes je v Chałupkách nejzajímavější Jarmark na Granicy, bleší trh se starožitnostmi, který pořádá obec Krzyżanowice přímo na bývalém hraničním přechodu. Koná se dvakrát do roka, na jaře (květen) a na podzim (září), vždy v neděli, vstup je volný. Podzimní ročník 2026 proběhl 20. září, termíny na rok 2027 obec zveřejňuje na krzyzanowice.pl zhruba měsíc předem.

Na stáncích najdete starý porcelán, knihy, desky, sběratelské předměty, rukodělné výrobky a spoustu věcí, o kterých nikdo neví, k čemu sloužily. Prodávají Poláci i Češi. Na běžný nákup to není, na nedělní dopoledne s kávou a hrabáním v krabicích je to ideální.

5. Wałbrzych: sobotní burza starožitností na Rynku

Wałbrzych je zhruba hodinu cesty z Trutnova a každou sobotu od 6:00 do 14:00 se na jeho náměstí koná Burza starožitností, řemesel a regionálních produktů (Giełda Staroci, Rękodzieła i Produktów Regionalnych). Město podle oznámení na svém webu po dobu burzy nevybírá od prodejců tržní poplatek, takže se sem sjíždějí i drobní sběratelé a lidé, kteří vyklízejí půdu.

Na nákup potravin to není. Je to trh pro ty, kdo rádi chodí pomalu a odjíždějí s věcí, o které ráno nevěděli, že ji chtějí. My bychom ho spojili se zámkem Książ, který je na okraji Wałbrzychu, nebo s bývalým dolem Stara Kopalnia, kde je dnes muzeum.

6. Bolesławiec: městské tržiště a město keramiky

Bolesławiec je pro severní Čechy (z Liberce zhruba hodina a půl) dobrý cíl na celý den. Městské tržiště v ulici Jeleniogórska spravuje městská společnost MZGK Bolesławiec a prodávají se na něm zemědělské produkty, potraviny, oblečení, domácí potřeby i rukodělné výrobky, k tomu jsou tu stálé pavilony a placené parkoviště. Přesné hodiny tržnice správce na webu neuvádí, kancelář je otevřená ve všední dny dopoledne.

Hlavní důvod, proč sem jet, je ale bolesławiecká keramika, kamenina s modrými puntíky a vzory vytlačovanými razítkem. Prodejny výrobců jsou po celém městě a vybírat přímo tady je mnohem zábavnější než v e-shopu. Na tržišti se dá nakoupit jídlo, v centru keramika a mezi tím projít náměstí s radnicí.

7. Nowy Targ: největší jarmark v polských horách

Jarmark v Nowym Targu pod Tatrami je pojem po celém Podhalí a jezdí sem i Slováci z Oravy. Dnes se koná na moderně postaveném tržišti Nowa Targowica v ulici Targowa, se zdobenými branami, sektory a krytým „Kupeckým dvorem“. Podle provozovatele platí:

• Jarmark: čtvrtek a sobota 6:00–15:00.
• Autobazar (giełda samochodowa): neděle 6:00–14:00, provozovatel ho označuje za největší v regionu.
• Dwór Kupiecki (krytá část s obchody): čtvrtek a sobota 6:00–15:00, v neděli 6:00–14:00.

Kupuje se tu všechno od zeleniny přes boty a kočárky po kožichy a horalské suvenýry. A samozřejmě oštěpky. My bychom do Nowego Targu jeli ve čtvrtek, protože v sobotu tam podle samotného provozovatele bývají největší davy, a odpoledne pokračovali do polských Tater nebo do termálů v Białce či Chochołówě.

8. Jabłonka: středeční trh na polské Oravě

Jabłonka leží asi deset kilometrů za slovenským přechodem Trstená–Chyżne a její trh je každou středu. Je to spíš venkovský jarmark: prodávají se tu hospodářská zvířata, zemědělské nářadí, lidové výrobky a produkty z farem, kolem toho oblečení, obuv a domácí potřeby. Polské i slovenské weby popisují, že sem ze Slovenska jezdí i celé autobusy.

Z Česka je to dál (z Ostravy přes Žilinu a Oravu zhruba tři hodiny), takže samotný nákup se nevyplatí. Jako zastávka na cestě do Zakopaného nebo na Oravu je to ale zážitek, který jinde nezažijete. Hodiny trhu obec na webu neuvádí, jezděte brzy ráno.

Nejlepší trhy v Polsku ve velkých městech

Městské trhy nejsou o tom, kde je bunda o stovku levnější. Jsou o tom, kde se dá ochutnat oštěpek, koupit domácí kysané zelí, sníst zapiekanka a podívat se, jak nakupují místní. Do následujících osmi bychom šli i tehdy, kdybychom nic nepotřebovali.

9. Stary Kleparz, Krakov

Nejstarší krakovský trh je pár minut chůze od Floriánské brány a Barbakánu, takže se dá snadno přidat k procházce historickým centrem. Podle vlastního webu tu celoročně prodávají ovoce, zeleninu, bylinky, uzeniny, maso, mléčné výrobky, regionální produkty, pečivo a sladkosti, přidávají se drobní zemědělci a ekologické farmy, stánky s řeckými, španělskými, litevskými a italskými specialitami a pár kaváren. V květnu tu bývá jarní trh květin a sazenic.

Otevřeno je od pondělí do soboty, v neděli jen vybrané stánky a kavárny. Nám se tu nejvíc líbí brzy ráno, kdy nakupují hlavně Krakované a stánky s kvašenými okurkami a zelím jsou ještě plné.

10. Hala Targowa a nedělní burza, Krakov

Kilometr od centra, ve čtvrti Grzegórzki, stojí historická tržní hala a vedle ní plac targowy Unitarg. Ve všední dny a v sobotu se tu podle městského portálu Magiczny Kraków prodává pečivo z místních pekáren, tradičně vyráběné uzeniny, mléčné výrobky z rodinných farem a ovoce a zelenina přímo od zemědělců, k tomu květiny, oblečení a obuv. Otevřeno bývá podle ročního období zhruba od 6:00 do 18:00.

Hlavní důvod, proč sem jít, je ale neděle. Každou neděli se tu koná burza knih a starožitností a je to jedno z mála míst v Polsku, kde se v neděli opravdu nakupuje. Kdo má rád staré fotky, odznaky, porcelán nebo sovětské fotoaparáty, ztratí tu klidně celé dopoledne.

11. Plac Nowy na Kazimierzu, Krakov

Kruhová tržnice uprostřed náměstí na Kazimierzu, které místní říkají Okrąglak, je dnes známá hlavně okýnky se zapiekankami, polskou verzí zapečené bagety. Kolem ní se ale pořád obchoduje. Podle správce náměstí se tu od pondělí do soboty od 9:00 do 18:00 koná tradiční bleší trh se starožitnostmi, knihami, starými fotografiemi a pohlednicemi, mincemi, známkami, porcelánem, lampami a kilimy.

Kazimierz založil roku 1335 král Kazimír Veliký jako samostatné město s vlastním náměstím, radnicí a hradbami (Krakov ho pohltil až na konci 18. století) a náměstí si dodnes drží atmosféru trhu, ne turistické kulisy. My bychom sem šli dopoledne na trh a večer znovu, na zapiekanku a do některé z okolních hospod.

12. Hala Targowa, Vratislav

Nejhezčí tržní hala, kterou v Polsku známe. Stojí v ulici Piaskowa u Odry, kousek od Ostrova Tumski a deset minut chůze z Rynku. Postavili ji v letech 1908–1909 podle projektu městského stavebního rady Richarda Plüdemanna a celou střechu nesou parabolické železobetonové oblouky, na tehdejší dobu tak odvážné, že podobné haly vznikly v Paříži až kolem roku 1920 (historie na webu haly).

Dole se prodávají ryby, maso a uzeniny od místních výrobců, ovoce, zelenina, pečivo, cukrovinky a květiny, na galerii oblečení a drobné služby: švec, brašnář, hodinář, kadeřník. Hala je otevřená od pondělí do soboty od 8:00 do 18:30, v neděli zavřeno. Kdo jede do Vratislavi na víkend, ať sem jde v sobotu dopoledne. Víc o městě píšeme v článku Vratislav.

13. Hala Mirowska, Varšava

Dvojice cihlových hal Mirowska a Gwardii stojí v centru Varšavy, asi čtvrt hodiny chůze od Paláce kultury a vědy. Postavili je v letech 1899–1901 a do roku 1944 byly největším obchodním objektem ve Varšavě. Za Varšavského povstání je Němci vypálili a u severozápadního rohu Haly Mirowské připomíná deska 510 popravených Varšavanů. Obnovená hala patří družstvu Społem, které uvádí otevírací dobu pondělí až pátek 7:00–20:00, sobota 7:00–18:00 (Społem).

Uvnitř je supermarket a stánky s drogerií, oblečením a domácími potřebami, to nejzajímavější je ale venku kolem haly: pavilony a stoly se zeleninou, ovocem, houbami, sýry, vejci a květinami. Tady se ve Varšavě nakupuje „po staru“. Nejvíc se nám tu líbí na podzim, kdy jsou stoly plné hub a jablek.

14. Bazar Różyckiego a Hala Koszyki, Varšava

Dvě varšavské tváře téhož. Bazar Różyckiego na pravobřežní Praze založil roku 1882 farmaceut Juliusz Różycki a dlouho to bylo hlavní tržiště celé čtvrti. Před válkou se tu živilo obchodem asi 300 židovských rodin, za komunismu se tu dalo sehnat „všechno“ a čtvrť kolem měla pověst nejdrsnějšího místa ve Varšavě (Stacja Praga). Dnes je bazar menší a ospalejší, ale pořád živý, a procházka s ním po Praze je jedna z nejlepších věcí, které můžete ve Varšavě udělat.

Hala Koszyki v ulici Koszykowa je naopak historická tržní hala ze začátku 20. století proměněná v gastronomický dvůr s restauracemi a bary. Nakupovat se tu moc nedá, najíst výborně. Kdo chce vidět, jak se z polské tržnice stala moderní „food hall“, ať zajde sem.

15. Hala Targowa a Jarmark sv. Dominika, Gdaňsk

Gdaňská tržní hala stojí na Dominikánském náměstí, přesně na hranici Starého a Hlavního Města. Po rekonstrukci je to spíš gastronomické místo: v přízemí 17 podniků s jídlem z celého světa i místní kuchyní, v suterénu zóna DELI s 10 stánky s čerstvými potravinami (halatargowa.pl).

Gdaňsk má ale i jeden z nejstarších trhů v Evropě. Jarmark sv. Dominika navazuje na tradici ze 13. století a každé léto zaplní stánky s jantarem, starožitnostmi, řemesly a jídlem celé staré město. Organizátor už zveřejnil termíny na několik let dopředu: 24. 7.–15. 8. 2027 a 22. 7.–15. 8. 2028 (jarmarkswdominika.pl). Kdo jede v létě k polskému moři, má to z Trojměstí na skok.

16. Rynek Jeżycki, Poznaň

Jedno z nejstarších a nejoblíbenějších tržišť v Poznani stojí uprostřed čtvrti Jeżyce, která je dnes plná kaváren a bister. Prodává se tu zelenina, ovoce, pečivo, mléčné výrobky a uzeniny, ekologické sýry, bylinky a med z rodinných včelínů, k tomu oblečení, drobné potřeby do domácnosti a použité knihy. Otevřeno je od pondělí do soboty od 6:00 do 20:00 a některá květinářství i v neděli (Targowiska Poznań). My bychom sem šli v sobotu ráno na nákup a pak na snídani do některé z kaváren kolem.

Kdy jsou trhy v Polsku otevřené: přehledná tabulka

Dny a hodiny podle webů měst a provozovatelů. Kde oficiální zdroj hodiny neuvádí, píšeme jen dny.

U trhů, kde hodiny chybí, platí jednoduché pravidlo: kdo přijede do devíti, nic nezmešká.

Co se na polských trzích vyplatí koupit (a co ne)

Ceny tu schválně neuvádíme. Na trzích se mění týden od týdne a hlavně podle sezony, a ceny opsané z diskusí bývají staré. Spíš vám řekneme, co podle nás za cestu stojí.

Vyplatí se

• Uzeniny a maso od malých výrobců. Kabanosy, klobásy, uzená slanina, paštiky. Na trzích se dá ochutnat a koupit kus, ne celé balení.
• Kvašené okurky a zelí, houby, med. Domácí ogórki kiszone a kapusta kiszona ze sudu jsou věc, kterou v Česku seženete jen těžko. Na podzim lesní houby, celoročně med z menších včelínů.
• Sýry. Hlavně oštěpek (oscypek), uzený sýr z ovčího mléka z Podhalí, který má od EU chráněné označení původu. Pozor, na trzích se prodává i spousta „oštěpků“ z kravského mléka bez označení, které s originálem mají společný hlavně tvar. Kromě něj tvaroh, bundz a bryndza podhalańska.
• Sezonní ovoce a zelenina. V létě jahody, borůvky, třešně, na podzim jablka a švestky. Na tržnici je to od pěstitelů, ne ze skladu.
• Keramika z Bolesławce, nejlíp přímo v Bolesławci.
• Polská kosmetika (Ziaja, Bielenda, Eveline a další) bývá na trzích i v polských drogeriích levnější než u nás. Výhodnější než na tržnici ji ale často pořídíte v řetězcích Rossmann nebo Hebe, kde máte jistotu, že není prošlá.
• Vánoční ozdoby a umělé stromky v Kudowě, kde je čtenáři diskusí rok co rok chválí.

Spíš se nevyplatí

• Značkové oblečení a parfémy. Na tržnicích je řada levných kopií známých značek. Padělky se prodávat nesmějí, kvalita bývá podle toho a s reklamací na trhu nemáte šanci.
• Elektronika. Bez dokladu a záruky je to sázka. Když už, vezměte si účtenku: podle polského úřadu pro ochranu spotřebitele (UOKiK) je účtenka nebo potvrzení platby kartou důkazem koupě při reklamaci.
• Cigarety a alkohol ze stánků. Bez účtenky nevíte, odkud zboží je. Když už, kupujte je v obchodě a hlídejte si limity pro dovoz (níž).
• Cokoli „na smlouvání“. Smlouvat se dá u oblečení a drobností, ale jen mírně. Polské trhy nejsou orientální bazar.

Placení, peníze a dovoz domů

Měna je polský zlotý (PLN), orientačně 1 PLN ≈ 5,7 Kč. Na tržnicích se platí hlavně hotově, karta funguje ve stálých pavilonech a halách, u venkovních stánků jen někde. V pohraničí prodejci často vezmou i koruny, ale přepočítávají je kurzem, který je pro ně výhodný, takže se vyplatí mít zloté. Vybírejte z bankomatů bank a kartu nechte strhnout v PLN, ne v korunách. Takzvaným „dynamickým převodem měny“, kdy vám bankomat nebo terminál nabídne platbu v Kč, se vyhněte, je to vždycky dražší.

Dovoz do Česka. Polsko i Česko jsou v EU, takže zboží pro vlastní potřebu se neclí a daň už je zaplacená v ceně. U alkoholu a tabáku ale platí orientační limity, nad kterými celníci mohou chtít doložit, že zboží není na další prodej (Your Europe):

Na maso, uzeniny a sýry pro vlastní potřebu se podobné množstevní limity jako u alkoholu nevztahují. Jediné, co se nesmí, je kupovat zboží na další prodej, a s padělky značkového zboží se nevyplatí riskovat.

Vánoční trhy v Polsku

Adventní jarmarky jsou úplně jiná kategorie: Vratislav, Krakov, Katovice, Gdaňsk nebo Poznaň mají stovky dřevěných stánků, svařák a program. Termíny, otevírací doby a tipy na rok 2026 máme v samostatném článku Vánoční trhy v Polsku, detailně pak Vratislav, Krakov a Katovice.

Kde se ubytovat, když jedete na trhy do města

Na pohraniční trhy se jezdí na otočku, ve městech ale stojí za to přespat a jít na trh ráno, než přijdou davy. Vybrali jsme hotely v docházkové vzdálenosti od nejlepších trhů.

Krakov

• Hotel Polski Pod Białym Orłem: historický hotel v ulici Pijarska hned u Floriánské brány, na Stary Kleparz je to pár minut pěšky.
• Hotel Saski Krakow Curio Collection by Hilton: dražší varianta ve Sławkowské ulici mezi Rynkem a Kleparzem.
• Další možnosti: ubytování v Krakově.

Vratislav

• Great Polonia Wrocław Tumski: na Słodowém ostrově přes řeku od Haly Targowé, na trh to máte pár minut.
• PURO Wrocław Stare Miasto: moderní hotel v centru, kousek od Rynku.
• Další možnosti: ubytování ve Vratislavi.

Trocha historie: proč mají Poláci trhy v krvi

Polská města rostla kolem tržišť. Krakovský Rynek patří k největším středověkým náměstím v Evropě a stejně jako vratislavský Rynek nebo gdaňský Dlouhý trh vznikl jako místo, kde se obchodovalo. Kazimierz u Krakova dostal při založení roku 1335 vlastní náměstí a radnici a jeho Plac Nowy slouží trhu dodnes. Gdaňský Jarmark sv. Dominika navazuje na tradici ze 13. století a v roce 2027 se bude konat už jeho 767. ročník.

Na přelomu 19. a 20. století přišla éra krytých tržních hal. Ve Varšavě vyrostly v letech 1899–1901 haly Mirowska a Gwardii, ve Vratislavi v letech 1908–1909 Hala Targowa s odvážnou betonovou konstrukcí. Varšavský Bazar Różyckiego otevřel už roku 1882 lékárník Juliusz Różycki a před válkou se na něm živilo asi 300 židovských rodin. Válka většinu z toho zničila: Hala Mirowska vyhořela za Varšavského povstání, vratislavská hala přišla o část střechy. Obnovovaly se pomalu, mirowská hala sloužila po válce chvíli jako autobusová garáž.

A pak přišla doba, kterou si pamatují naši rodiče. Za komunismu a v devadesátých letech byl polský bazar místem, kde se dalo sehnat cokoli, od džínů po videokazety, a pohraniční trhy v Těšíně, Kudowě nebo Chałupkách zažívaly zlaté časy, kdy se do nich z Česka jezdilo autobusy. Ta doba je pryč. Pohraniční trhy se zmenšily, část z nich zanikla, ale ty, které zůstaly, se vrátily k tomu, proč trhy vznikly: k jídlu, sezonní zelenině a lidem, kteří prodávají, co sami vypěstovali nebo vyrobili.

Časté otázky

Kam dál

• Vánoční trhy v Polsku: termíny a tipy na adventní jarmarky od Vratislavi po Gdaňsk.
• Vratislav: co vidět ve městě, kde stojí nejhezčí tržní hala v Polsku.
• Co vidět v Polsku: tipy na výlety, které se dají spojit s nákupem.
• Nejkrásnější místa v Polsku: když chcete z nákupního výletu udělat víkend.
• Polské Tatry: Zakopane a okolí, kam to z Nowego Targu máte půl hodiny.
• Polské Krkonoše: Karpacz a Szklarska Poręba, když jedete do Jelení Hory nebo do Bolesławce.